S manželem jsme byli na dovolené na Korčule a vypluli jsme na fakultativní výlet na Mljet. Na cestě mně bylo trochu špatně, tak jsme si sedli jinam, než naše skupina, katamaran dorazil k břehu, my vystoupili, katamaran odplul a my jsme zjistili, že nikdo z naší skupiny tam není. Ti pluli dál na jiné místo. Tak jsme si pěkně udělali vycházku za nimi a nakonec jsme z Mljetu užili víc než oni.
Já také považuji článek od autorky "Jany Jane" za neobjektivní. Např. píše v něm, že lidé z města si mohli (ve frontách) koupit na vánoční stůl kapra, ale lidé na vesnici se museli spokojit s opekanci. Zaprvé nevím, co to je opekanec (že by tím autorka mínila opečený vepřový řízek, to asi těžko), zadruhé na vesnici měli lidé masa hojnost, protože kdekdo tam před vánoci měl zabíjačku a z každé zabíjačky se vždycky roznášela výslužka kdekomu ve vsi. Fronty na živého kapra byly dříve a jsou i dnes, i když dnes už si živého kapra možná ani nikde nekoupíte, je to zakázané EU kvůli týrání ryb. Prý každou sobotu v 6 ráno se stálo ve frontách na maso u řezníka a pro někoho z protekce z pod pultu vytáhl bůček. Zaprvé (když budu, na rozdíl od autorky objektivní), uznám, že v 50. a 60. letech byly fronty na maso, a nejen na to, ale ne zrovna v sobotu, protože sobota byla pracovním dnem. Až od r. 1968 byly soboty nepracovní, Zadruhé bůček nebyl podpultovka, to bylo jiné maso, třeba telecí, krkovice, kvalitní hovězí . Dále vánočních stromků bylo habaděj, na každého se dostalo, kdo neodkládal nákup stromku na poslední den, tak si mohl vybrat a smrčky i borovičky byly stejně pěkné, jako jsou dnes. Umělé se ještě u nás asi ani nevyráběly. Možná až někdy začátkem 80. let jsme si i my domů koupili umělý (v Prioru), který jsme po pár letech stejně zavrhli a zase se vrátili k přírodnímu smrku nebo borovičce. Dále autorka píše, že před 60 70 lety se na stromky věšely jablka, ořechy a perníky. To je teda pěkná blbost naentou, možná někdo, kdo odejel na svátky na chalupu, tak si tam stromek ozdob
Je to tak, jen opravím, že živého kapra koupíte u nás normálně všude, nic zakázáno není.
mi je 45s manželce 38... děti nechceme a opravdu to nema co delat s ekonomikou...je to přesně jak píšete, chceme svobodu a méně starostí a co je hlavní , necítíte potřebu rozmnožovat lidsky rod, už tak je nás až až.
Nemáte rodičovské pudy. To je vaše věc, váš život. Jen abyste vy sám za pár let, až vaší ženě "ujede vlak", nezjistil, že vy dítě chcete. Naštěstí je zatím více mužů a žen, kteří po dítěti nebo více dětech touží.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Moje babička, narozená 1913 (a byla téměř nejmladší ze svých sourozenců), vždycky vykládala, že doma mívali ozdobený péřový stromek (z barveného peří). U nás nejsou moc lesy, ani velké rybníky s rybami, jen remízky a hlavně pole. Takže v té době málokdo měl uřízlý stromek, hlavní byl betlém. Ona pocházela z celkem slušného statku, takže dostávali i hračky. Ryby prý tehdy neměli, nevím, co všechno, ale pamatuju si, že hlavní byla dobrá vánočka, která se jedla s omáčkou z vařeného sušeného ovoce. A divoké cukroví ( na které se používaly "divoké" kvasnice, ale nikdy jsem to nevyzkoušela, ani nevím, co ty divoké kvasnice vlastně jsou). Mívali také ořechy a ovoce. Hlavní bylo to duchovno a mše nebyla půlnoční, ale na Boží hod jitřní, cca v 5 h ráno. Jitřní mše bývala zde i za mého dětství a mládí. Když měla babička své děti (v polovině 30.let), už měli i rybu a salát. Babička provozovala koloniál, takže mívali i jiné, tehdy vzácnější, ovoce a pamlsky. Hlavní ale bylo to duchovno.
1 odpověď