Když jsem před časem ovdověla, tak jsem nechtěla někoho hledat. Ale později už samota začala trochu vadit a tak jsem zkusila sílu on-line seznamky. Během týdne se ozval pán, který přišel o ženu. Chvíli jsme si psali a zdálo se, že máme podobné zájmy a docela si rozumíme. Pak začal posílat fotky svého auta, domu i rodiny. To mě trochu zaskočilo. Jelikož jsme bydleli docela daleko od sebe, požadoval, abych se k němu hned přestěhovala. Když jsem odmítla, přestal se ozývat. 😉
Tak už jsem v některých resortech byl a nic podobného jsem neviděl. Naopak obsluha si chválila, jak je super uklízet po češích, prázdné talíře s minimem zbytku. To co předvádějí třeba arabove, kdy odcházejí od stolu, kdy tam zůstávají hory jidla rozhazeneho po stolech a taliře se zbytky se vrství v několika vrstvách je úplný hnus.
Zrovna jsem to chtěla napsat. Stůl po Arabech je horší než prasečí výběh.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
S Lucií plně souhlasím, přeji jí dlouhá a šťastná léta s rodinnou. Dnešní lékařská věda, hlavně na poli medikace udělala obrovský pokrok a umí si poradit s nemocemi, které ještě nedávno velmi rychle krátily životy. Dobře znám její pocity a vše co se jí honilo hlavou. Už třináctý rok jsem v remisi také s leukémií, i když ne s tak agresivní formou jako měla Lucie. Máme skvělé odborníky, kteří si s touto nemocí umí poradit, hodně ale záleží na psichyce pacienta. Reaguji na tento článek, abych pomohl lidem, kteří leukémií onemocní, že není nic ztraceno a že i takovýto životní kotrmelec se dá řešit.
1 odpověď
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Pravda, lékařská věda stále jde kupředu. Též jsem s leukémií v remisi a to 17 let. Když mě začali léčit, lékař mi řekl, že přijít před 5ti lety, tak by to ještě na léčbu nebylo. Tak pokud někoho nemoc postihne, žádný strach a optimisticky k léčbě přistupovat. Dobrá nálada, poloviční zdravi. 😊