V naší vietnamské večírce žádné fronty na máslo nejsou.Mozna protože se fronty stojí v Tescu.

Tak tohle se nebude týkat našich spoluobčanů.Jak je známo,peníze a úspory na účtech nemají.Davky se jim vyplácejí na poště . Nemovitosti,pokud se nepočítá polorozpadlá plechová bouda někde na východě Slovenska,nebo karavan,tak té také nevlastní.Ostrouha teda náš, celoživotně pracující a šetřící občan.

Jsem seniorka,půl roku v důchodu.Jeste pracují.S článek nesouhlasím.Protože v dnešní době, musí i důchodkyně vypadat dobře.To znamená kadeřnice, oblečení a trochu kosmetiky na obličej.A zubní vyšetření také není levné. Za jednu zubní korunku jsem zaplatila 8000 Kč.Mam družstevní byt,na dovolenou necestují.Nekourim,jednou do měsíce si vyrazím se synem na oběd.Povedlo se mi díky celoživotní práci se také finančně zajistit.

Cenu máslo neřeším, protože ho nekupují moc často.Mam raději ochucené pomazánky a sýry.

To pak tyhle občané budou žít z invalidního důchodu,nebo sociálních dávek.

Do práce jsem nastoupila v roce 1979,ihned po maturitě na SZŠ.Nastupny plat 1000 Kčs,po roce,po nástupní praxe,plat 1100 Kčs.Ve zdravotnictví jsem pracovala 42 let.Ted jsem v důchodu, ještě půl roku v důchodu jsem pracovala v nemocnici ve směnném provozu.Zacalo se mi ozývat zdraví. Tak jsem práci ukončila.Nestezuji si, jsem ráda, že mi byla dana výsada,že jsem se důchodu dožila.

Jsem seniorka,v důchodu.Pracovala jsem celý život jako zdravotní sestra.Po odchodu na důchod jsem ještě pracovala v nemocnici na půl úvazku jako sestra ve směnném provozu.Bohuzel,začala jsem mít potíže se zády a kluby.Dvanact hodinová směna, hlavní v noci začala být pro mě fyzicky náročná.Byli jsme ve službě dvě na 25 pacientů, převážně imobilních.Nezvladala jsem pomáhat sanitarce při ranních toaletách.Praci jsem ukončila.

Máslo nekupují, nepotřebují ho.

Kdo hoří pro jiné,sám vyhoří.Rika se tomu syndrom vyhoření.Onemocni ním lidé, který pečují o jiné,často hodně nemocné nebo přestárlé osoby.Pecovazele, zdravotníci, psychologové.Cest jeho památce,ať odpočívá v pokoji.

Když jsem dostala finanční odměnu, která byl dost vysoká,neminula jsem jí v luxusní prodejny v Pařížské ulici.Objednala jsem si lázeňský pobyt.Tym pádem jsem udělala sobě radost a také jsem něco užitečného udělala pro své zdraví.Nestidim se že jsem Čechoslovenka.

K samoobslužným pokladním nechodím.V klidu si počkám v řadě u pokladního pásu a nesetkala jsem se s nerudný pokladní nikdy.Zatim si nikdo neuvědomuje, že takhle se jednou zruší klasické placení u pokladen.Zvysi se nezaměstnanost a nám, seniorům nic jiného nezbude,jen nakupovat ve vietnamské večírce.Ale to je také příjemné nakupování.

Další trapný a docela zbytečný článek, který jenom rozděluje generace.Ja sem seniorka, cestovala jsem autobusem v čase,kdy byl narvany studenti.Musela jsem být brzy ráno u lékaře.Misto mi ihned uvolnila mladá slečna, které jsem hezký poděkovala.Kdyz nastoupil senior, slušně oznámil,jestli by mu někdo uvolnil místo.Je po operaci kolena a má potíže se stáním.A dva kluci se zvedli a místo mu nabídli.Vsechno je v lidech a o ich slušnosti a tolerancí.

Z práce rovnou na hřbitov.To je představa důchodové reformy současné vlády

Ti lidé žijí ze sociálních dávek.Vidim to u nás na sídlišti.Cele rodiny si takhle dobře žijí.Cele jaro a léto venku s cigaretou,pivem,nebo s energií drinky až do pozdních nočních hodin.A nikdy,nikde žádný politik nestraši s tím , že pře ně na dávky nebude mít stát peníze.

Mám zkušenost že když jsem cestovala vlakem tak na místě které bylo řádně označeno,že je pro tělesně postižené a těhotné ženy,byla prodána místenka.Byli to mladí lidé, který vůbec neprojevovali viditelné tělesné postižení a také těhotenství nebylo zjevení.Tak jsem si vzala svoji hůlku a kufr a tohle místo jsem uvolnila.Mista byli dohromady 4 a na všechny měli studenti místenky.

Já i když jsem seniorka uvolnim místo v MHD když je někdo starší,nebo těhotná paní.A také klidně i mladšímu člověku, když je mu špatně.Tak jsem byla vychovaná a taký tak jsem vychovala i syna.

A znovu další štvavý článek proti seniorům.Ja když jsem chodila do práce,tak jsem si svačinu kupovala den předem,nebo jsem si ji udělala doma.A v pracovním oděvů jsem nechodila.To všechno asi protože jsem už musela být v 06: 00 hod v práci v nemocnici.

Bydlela jsem v podnájmu.Nikdy mi nebyla vrácena žádná kauce,ne to ještě nějaké úroky.Ani nepoznám nikoho,komu by se kauce po vystěhování vrátila.

Tak pro důchodce, který celý život makali peníze nejsou a prý už ani nebudou.Ale pro nezaměstnané se peníze našli,nic ve zlem.Ale za takovou výšku podpory,kterou dostanu,se určitě vyplatí být doma v teple.To pribudne dalších ujedacu chleba tím, který pracují.

Pojišťovna, jakákoli,tady není proto aby hradili škody.Jsou tady od toho,aby vydělali nejvíc peněz pro sebe.Dvadset let jsem platila různé druhy pojištění ve jedné pojišťovny.Kazdy měsíc to bylo kolem dvaceti tisíc korun.Kdyz jsem omarodila,po operaci žlučníku,nedostala jsem z pojistky, které mě měl zaopatřit pro případ nemoci,ani korunu.Duvod? Nenarodila jsem déle než 90 dnů.Jediny užitek jsem měla z důchodového pojištění.Jinak nic.Kdyby jsem po dobu co jsem platila pojištění,finance ukládala na spořicí,nebo investiční účet,tak by jsem asi byla milionářka.