Tomu zmetkovi říkáte máma?

Lžete vy, jako když tiskne to, co se vám zrovna hodí. Jestli jste pracovala v sociální sféře, rozšiřte si, prosím, znalosti, ať nekvákáte nesmysly. Už se mi nechce s vámi ztrácet čas. Jen vám chci říct, že to, co jsem napsala je pravda a zažila jsem to na vlastní kůži. To přísahám.

Jak píšete, úředníci možná přístup k hotovosti nemají, ale mají možnost vystavit něco jako šek (neviděla jsem, s čím tam ta banda lidí - cca 25 až 30 let přišla), ale viděla jsem - stejně tak jako všichni, kdo v recepci momentálně byli - jak si strkají bankovky do náprsní kapsy a s pohrdlivým úšklebkem na nás, a celkem hlučně odcházeli do svých aut. To jsem viděla a nepotřebuji lhát. Tehdy nás to všechny dost nadzvedlo. (V té recepci byla pokladna).

Pro vaši informaci - existuje Úřad důchodového zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení - vy chytroklínko.

Už toho napadání, že lžu a tak podobně, nechte a dejte mi pokoj.

Paní Magdo - jen žasnu, jak jste informovaná o něčem, o čem nemáte žádné ponětí. Říká se suď každého, až projdeš celým jeho životem. Celý život jsem pracovala (za dřívějšího režimu to ani jinak nešlo, jako teď) - ani na mateřské jsem nebyla. Stavěli jsme s manželem 2x rodinný dům. O jeden nás připravili tchán a tchýně, se kterými jsme dům společně stavěli a o druhý jsem přišla při rozvodu - po třicetiletém manželství. Na další bydlení jsem už neměla - ani peníze a ani síly. Koupili jsme s partnerem mobilheim, protože jsme měli každý své zvíře a nemohli jsme je prostě dát do útulku, nebo je nechat svému osudu. To nás také vedlo k koupi mobilheimu a ne stěhování se do garsonky. Partner mi před necelými 2 roky zemřel na Covid a já jsem najednou zůstala v 70ti letech na všechno sama. Z důchodu se toho moc dělat nedá a tak ve svých téměř 72 letech chodím do práce. Zdá se vám to málo? Mohla bych pokračovat dál - a určitě neskučím. To jenom se někdo musí neustále do někoho navážet i když vůbec neznáte pozadí. Jen pro pořádek hotové peníze ÚDZ vyplácí emigrantům a nejen jim, také příspěvky v nouzi atd. - dělala jsem tam několik let. Nehrajte si na chytrolína, když víte kulové.

Fuj patří naší současné vládě. Ta je opravdu FUJ!!!

Nemám proč bych lhala - a ani to není můj styl. Co jsem viděla, to jsem viděla a nebyla jsem líná se jít podívat, čím to přijeli. To nebyla sociálka, ale ÚDZ Mělník - konkrétně. Stalo se to v dubnu 2023.

Nejde mi do hlavy, že se pořád zajímáme o vzdálenou cizinu a na vlastní lidi kašlem, nebo ještě něco horšího. Je mi téměř 72 let, jsem zcela sama - byla jsem bezdětná, rodiče mi zemřeli taťka v mých 23. letech, mamka o dva roky později a bratr před 12 lety. Můj milovaný partner téměř před dvěma roky. Když jsem prosila o nějakou pomoc, tak se na mě státní instituce vykašlaly, přestože mi celý život z výplaty strhávaly sociální a zdravotní dávky. Lékaře si každý z nás platí sám a sociální i důchodové zabezpečení se na mě vykašlalo. Nikdo mi nepřidal ani korunu. Chodili tam emigranti a ti během chvilinky odcházeli s balíčkem peněz, který si významně zastrkovali do kapes a pak nastupovali do BMW, Audiny apod. Já nedostala nic a pospíchala jsem na autobus, který mi k nám jede asi 3x za den.

To se mi zdá smutné.

Letos v červnu mi končí nájemní smlouva pozemku, na kterém jsme s mužem měli postavený mobilheim a já vůbec nevím, co budu dělat. Opět všichni dávají ruce pryč od toho, co se se mnou bude dít. Je jim to jedno i přesto, že jsem celý život pracovala a pracuji dosud i ve svém pokročilém věku, protože bych z důchodu nemohla platit poplatky a zároveň žít.

Nevíte někdo o nějakém kousíčku pozemku k pronájmu ve Středočeském kraji? Počítám, že se dožiji tak 75 let, takže by to nebylo na dlouho.

Děkuji Vám za pozornost. jestliže jste to dočetli až sem a zkusili se nad mým problémem zamyslet.

ullmannova.irena@seznam.cz

Jsou to nádherné snímky. Já jsem asi hloupá, ale nejde mi do hlavy, že snímky galaxie vzdálené stovky i tisíce světelných let, dalekohled dopraví téměř ihned.

Nevěřím tomu. I kdyby zachránilo miliardu, pro mě ten nejcennější život vzal. Nikdy bych se už nenechala očkovat a naší "zdravotnické propagandě" už nevěřím nic a nikdy.

Mně zemřel před 18 měsíci dlouholetý partner (tři týdny před naší svatbou), když přišel Covid a rozpoutal hotové peklo, které po pěti dnech skončilo jeho odchodem na druhý břeh. Když mi - jako mladé holce - zemřel tatínek, všichni měli strach o mě - a právem, za dva roky po něm zemřela i maminka, protože se jí žilo bez taťky moc špatně. V té době s ní bydlel brácha a já, čerstvě vdaná jsem za ní jezdila každý týden. Bylo to hrozné a já jsem si myslela, že už se mi nic horšího nemůže stát. S manželem jsme byli bezdětní a po 30ti letém manželství jsme se rozvedli, protože mě podvedl s naší kamarádkou o 10 let mladší. Rozvedli jsme se klidně a já jsem úplnou náhodou potkala svojí životní lásku Zdenušku, se kterým jsem poznala, co je opravdová, láska, která se možná potká jednou za život. Byli jsme spolu 18 a půl roku a já i když jsem se už po první zkušenosti vdávat nechtěla, tak jsem nakonec svolila a šli jsme si objednat svatbu - na mé 70. narozeniny. Měli jsme krásné prstýnky a počítali dny, kdy nastane ten náš velký den "D". Najednou se mu jeden večer udělalo špatně, zavolala jsem pohotovost a ta ho odvezla do nemocnice - to byl doma naposledy. Odvezli ho na Homolku a za dva dny ho převezli do Brandýsa nad Labem s tím, že bude na JIPce a dají ho tam dohromady. Byla jsem za ním v pátek k večeru, když ho přivezli, ale to už jsem na něm viděla, že je zle. Ráno mi zazvonil telefon z nemocnice... Pořád se s tím nemohu vyrovnat. Říkali mi, že to chce čas, ale je to čím dál tím horší.

Já jsem žila s partnerem 18,5 roku. Když náhle zemřel, tak jsem žádala jak o proplacení pohřebného, které jsem zaplatila i o nějakou pomoc, protože jsem po zaplacení pohřbu zůstala sama zcela bez prostředků - již nemám vůbec nikoho. Na část pohřbu jsem použila důchod, který mu den před úmrtím přišel. Dopadlo to tak, že jsem nedostala ani korunu a ještě jsem musela uhradit "ukradený" důchod. Kdo mi teda alespoň proplatí ten pohřeb? Nikdo!!! Psala jsem všude možně, včetně ministerstva, ale všichni mají tisíce zdůvodnění, proč nedostanu ani korunu.

Nemohu uvěřit tomu cynismu, ale v dnešní době už mě nepřekvapí vůbec nic. Byla to krásná zpěvačka, jen neměla "lokty". Osobní život nestál za nic a to se také odráželo v jejím dalším, bohužel i profesním životě. Ale především mě moc překvapuje, že někdo napíše, že je mu to šuma fuk! Vždyť byla člověk! I když chování mnohých mě po vlastních zkušenostech vlastně ani nepřekvapuje.

To je fajn. A co pro důchodce, abyste je nemuseli okrádat? Na to peníze nejsou? Na zdravotní zařízení, školy, nemocnice, nebo silnice, abychom si tam nevylamovali kola? To nejsou? Vy to teda vedete. Styďte se!

Přečtěte si mou odpověď o kousek výše.

Jsem úplně normální, ale žila jsem 18 let s partnerem a tím pádem nemám nárok na vůbec, ale vůbec nic. Někdo má třeba vdovský důchod - já ne, někdo bydlí ve svém domě - já přestože jsem stavěla dva domy, nakonec bydlím v mobilheimu, který jsme si se Zdenuškou nechali postavit na důchod - nemám nárok na žádný příspěvek. No prostě naše úřady mi nepomohly vůbec nijak. Já zaplatím poplatky, zálohu na elektřinu, doplatek za elektřinu, žumpu, vodu, půjčku, kterou jsme si vzali, když jsme byli ještě ve dvou a bylo to fajn, ale z jednoho důchodu se to nedá poplatit. A tak v 71 letech pracuji, abych měla alespoň na přežití. Tady máte, co jste chtěla vědět - co jsem zač. Já v tom asi jen neumím chodit.

To nevím,.já jsem pracovala od maturity tj. od 19ti let od roku 1972, bez mateřské dovolené, až do roku 2012. Marodila jsem minimálně, áčko jsem neměla žádné, dovolenou jen podle tehdejšího zákona. To je vám málo?

My jsme národ vlezdo*rdelků. Takže nikdo z důchodců nepochyboval o tom, jak jednání ústavního soudu dopadne. Když máme vládu takovou, která dokáže měnit ve svůj prospěch zákony jak mávnutím proutku, tak bychom mohli mít alespoň soudy, které budou spravedlivé. Ale ne! Lezou vládě do "zádi", dokud se tam vejdou. A až bude jiná vláda, tak tuto znectí a nakopou ji tam, odkud museli vylézt ven. No ale už bude připravena další várka nových zade*ků, kam se dá zase vlézt a být opět jedna ruka s vládou. Fakt už se těším, až tady nebudu. Každý měsíc řeším, co zaplatit dříve z důchodu a ještě mi nedají to, co mi ze zákona patří a sami hrabou a hrabou až je brní nejen ruce! Styďte se vy všichni, kteří se hojíte na těch nejzranitelnějších!

Paní Stuchlíková, já neměla vůbec lehký život. Rodiče mi zemřeli, když mi bylo 23 a 25 roků. Vdala jsem se a během manželství vlastnoručně postavila dva domy. O jeden nás připravily manželovy rodiče a o druhý jsem přišla díky tomu, že si po 30 letech manželství našel manžel milenku a já požádala o rozvod. Dům jsme museli prodat a rozdělili jsme se a já jsem koupila za polovinu nové bydlení, ale za ty peníze to nebylo nic moc. Celý život jsem splácela - nejdříve jsme stavěli a každá usmolená koruna šla na materiál na stavbu. Nevěděla jsem, co je to kino, divadlo, volné odpoledne, sobota a neděle, ani dovolená. Jen práce a práce. Nešlo si dávat peníze na spoření, ale ani to nikoho nenapadlo, že jednou bude takováhle doba, protože v té době byl klid a sociální zabezpečenost. Všichni, ti co pracovali, měli stáří jakž takž zabezpečené. My jsme stavěli dům i pro to, abychom si nemuseli na stará kolena shánět střechu nad hlavou. Jak je vidět, osud chtěl jinak. Nemám ani střechu nad hlavou (smlouva na pozemem, kde mám umístěný mobilní dům, mi končí za půldruhého roku) a já nevím, co bude dál. Mám ještě tři kočičky z lepších časů a tak opravdu nevím...Myslím si, že jsem pro vizi své lepší budoucnosti udělala mnohem víc, než jiní. Máte k tomu ještě nějaký dotaz?

Říká se, že člověk nemá soudit toho druhého, když jeho život neprožil a neví, jaký opravdu byl...

Jejej! Co bych za to dala!!!

Za 2 000 Kč, které mi zbydou? To ne, to by musel jezdit zadarmo. Mimochodem - je mi 71 roků a pracuji také! Místo toho, abych si užívala důchodu, na který mi stát každý měsíc v mém produktivním věku strhával z platu peníze. Tak si k tomu ještě musím přivydělat a můžu vám říct, že po sedmdesátce už mám co dělat, když přijdu večer domů. Věděla jsem, že se nějaký chytrolín - který o mém životě nemá ani páru, ozve - stalo se!

Průměrná mzda přes 40 000 Kč a důchodci 18 000 Kč. Kdy se nad tím naše vláda zamyslí? Důchodci se mají už teď hanebně. A vládu ani ministerstva to nezajímá. Říkám to z vlastní zkušenosti. Přesto, že beru oněch 18 000 Kč, tak mi po zaplacení poplatků a záloh zbývjí 2 000 Kč a to jsem ještě diabetik atd... Dneska jsem utratila za doplatek na léky 790 Kč. Takže to je ještě minus 790 z oněch 2 000. Takže ještě si myslíte, že nebudu obracet každou korunu? Já tedy ne!

Kdo mi nevěří, tak ráda doložím!!!