Nevěřím tomu. I kdyby zachránilo miliardu, pro mě ten nejcennější život vzal. Nikdy bych se už nenechala očkovat a naší "zdravotnické propagandě" už nevěřím nic a nikdy.

Mně zemřel před 18 měsíci dlouholetý partner (tři týdny před naší svatbou), když přišel Covid a rozpoutal hotové peklo, které po pěti dnech skončilo jeho odchodem na druhý břeh. Když mi - jako mladé holce - zemřel tatínek, všichni měli strach o mě - a právem, za dva roky po něm zemřela i maminka, protože se jí žilo bez taťky moc špatně. V té době s ní bydlel brácha a já, čerstvě vdaná jsem za ní jezdila každý týden. Bylo to hrozné a já jsem si myslela, že už se mi nic horšího nemůže stát. S manželem jsme byli bezdětní a po 30ti letém manželství jsme se rozvedli, protože mě podvedl s naší kamarádkou o 10 let mladší. Rozvedli jsme se klidně a já jsem úplnou náhodou potkala svojí životní lásku Zdenušku, se kterým jsem poznala, co je opravdová, láska, která se možná potká jednou za život. Byli jsme spolu 18 a půl roku a já i když jsem se už po první zkušenosti vdávat nechtěla, tak jsem nakonec svolila a šli jsme si objednat svatbu - na mé 70. narozeniny. Měli jsme krásné prstýnky a počítali dny, kdy nastane ten náš velký den "D". Najednou se mu jeden večer udělalo špatně, zavolala jsem pohotovost a ta ho odvezla do nemocnice - to byl doma naposledy. Odvezli ho na Homolku a za dva dny ho převezli do Brandýsa nad Labem s tím, že bude na JIPce a dají ho tam dohromady. Byla jsem za ním v pátek k večeru, když ho přivezli, ale to už jsem na něm viděla, že je zle. Ráno mi zazvonil telefon z nemocnice... Pořád se s tím nemohu vyrovnat. Říkali mi, že to chce čas, ale je to čím dál tím horší.

Já jsem žila s partnerem 18,5 roku. Když náhle zemřel, tak jsem žádala jak o proplacení pohřebného, které jsem zaplatila i o nějakou pomoc, protože jsem po zaplacení pohřbu zůstala sama zcela bez prostředků - již nemám vůbec nikoho. Na část pohřbu jsem použila důchod, který mu den před úmrtím přišel. Dopadlo to tak, že jsem nedostala ani korunu a ještě jsem musela uhradit "ukradený" důchod. Kdo mi teda alespoň proplatí ten pohřeb? Nikdo!!! Psala jsem všude možně, včetně ministerstva, ale všichni mají tisíce zdůvodnění, proč nedostanu ani korunu.

Nemohu uvěřit tomu cynismu, ale v dnešní době už mě nepřekvapí vůbec nic. Byla to krásná zpěvačka, jen neměla "lokty". Osobní život nestál za nic a to se také odráželo v jejím dalším, bohužel i profesním životě. Ale především mě moc překvapuje, že někdo napíše, že je mu to šuma fuk! Vždyť byla člověk! I když chování mnohých mě po vlastních zkušenostech vlastně ani nepřekvapuje.

To je fajn. A co pro důchodce, abyste je nemuseli okrádat? Na to peníze nejsou? Na zdravotní zařízení, školy, nemocnice, nebo silnice, abychom si tam nevylamovali kola? To nejsou? Vy to teda vedete. Styďte se!

Přečtěte si mou odpověď o kousek výše.

Jsem úplně normální, ale žila jsem 18 let s partnerem a tím pádem nemám nárok na vůbec, ale vůbec nic. Někdo má třeba vdovský důchod - já ne, někdo bydlí ve svém domě - já přestože jsem stavěla dva domy, nakonec bydlím v mobilheimu, který jsme si se Zdenuškou nechali postavit na důchod - nemám nárok na žádný příspěvek. No prostě naše úřady mi nepomohly vůbec nijak. Já zaplatím poplatky, zálohu na elektřinu, doplatek za elektřinu, žumpu, vodu, půjčku, kterou jsme si vzali, když jsme byli ještě ve dvou a bylo to fajn, ale z jednoho důchodu se to nedá poplatit. A tak v 71 letech pracuji, abych měla alespoň na přežití. Tady máte, co jste chtěla vědět - co jsem zač. Já v tom asi jen neumím chodit.

To nevím,.já jsem pracovala od maturity tj. od 19ti let od roku 1972, bez mateřské dovolené, až do roku 2012. Marodila jsem minimálně, áčko jsem neměla žádné, dovolenou jen podle tehdejšího zákona. To je vám málo?

My jsme národ vlezdo*rdelků. Takže nikdo z důchodců nepochyboval o tom, jak jednání ústavního soudu dopadne. Když máme vládu takovou, která dokáže měnit ve svůj prospěch zákony jak mávnutím proutku, tak bychom mohli mít alespoň soudy, které budou spravedlivé. Ale ne! Lezou vládě do "zádi", dokud se tam vejdou. A až bude jiná vláda, tak tuto znectí a nakopou ji tam, odkud museli vylézt ven. No ale už bude připravena další várka nových zade*ků, kam se dá zase vlézt a být opět jedna ruka s vládou. Fakt už se těším, až tady nebudu. Každý měsíc řeším, co zaplatit dříve z důchodu a ještě mi nedají to, co mi ze zákona patří a sami hrabou a hrabou až je brní nejen ruce! Styďte se vy všichni, kteří se hojíte na těch nejzranitelnějších!

Paní Stuchlíková, já neměla vůbec lehký život. Rodiče mi zemřeli, když mi bylo 23 a 25 roků. Vdala jsem se a během manželství vlastnoručně postavila dva domy. O jeden nás připravily manželovy rodiče a o druhý jsem přišla díky tomu, že si po 30 letech manželství našel manžel milenku a já požádala o rozvod. Dům jsme museli prodat a rozdělili jsme se a já jsem koupila za polovinu nové bydlení, ale za ty peníze to nebylo nic moc. Celý život jsem splácela - nejdříve jsme stavěli a každá usmolená koruna šla na materiál na stavbu. Nevěděla jsem, co je to kino, divadlo, volné odpoledne, sobota a neděle, ani dovolená. Jen práce a práce. Nešlo si dávat peníze na spoření, ale ani to nikoho nenapadlo, že jednou bude takováhle doba, protože v té době byl klid a sociální zabezpečenost. Všichni, ti co pracovali, měli stáří jakž takž zabezpečené. My jsme stavěli dům i pro to, abychom si nemuseli na stará kolena shánět střechu nad hlavou. Jak je vidět, osud chtěl jinak. Nemám ani střechu nad hlavou (smlouva na pozemem, kde mám umístěný mobilní dům, mi končí za půldruhého roku) a já nevím, co bude dál. Mám ještě tři kočičky z lepších časů a tak opravdu nevím...Myslím si, že jsem pro vizi své lepší budoucnosti udělala mnohem víc, než jiní. Máte k tomu ještě nějaký dotaz?

Říká se, že člověk nemá soudit toho druhého, když jeho život neprožil a neví, jaký opravdu byl...

Jejej! Co bych za to dala!!!

Za 2 000 Kč, které mi zbydou? To ne, to by musel jezdit zadarmo. Mimochodem - je mi 71 roků a pracuji také! Místo toho, abych si užívala důchodu, na který mi stát každý měsíc v mém produktivním věku strhával z platu peníze. Tak si k tomu ještě musím přivydělat a můžu vám říct, že po sedmdesátce už mám co dělat, když přijdu večer domů. Věděla jsem, že se nějaký chytrolín - který o mém životě nemá ani páru, ozve - stalo se!

Průměrná mzda přes 40 000 Kč a důchodci 18 000 Kč. Kdy se nad tím naše vláda zamyslí? Důchodci se mají už teď hanebně. A vládu ani ministerstva to nezajímá. Říkám to z vlastní zkušenosti. Přesto, že beru oněch 18 000 Kč, tak mi po zaplacení poplatků a záloh zbývjí 2 000 Kč a to jsem ještě diabetik atd... Dneska jsem utratila za doplatek na léky 790 Kč. Takže to je ještě minus 790 z oněch 2 000. Takže ještě si myslíte, že nebudu obracet každou korunu? Já tedy ne!

Kdo mi nevěří, tak ráda doložím!!!

Můj muž byl provozovatel internetu, tak mi jeho společník poskytuje z piety internet zdarma. Každý není takový nepřejícný, chamtivý a rýpavý jako třeba vy... Kdybyste si místo jízlivých poznámek zametl před svým prahem, asi byste udělal moc a moc dobře.

To mě nikdo nic takového nenabídl a ani korunu nedal. Asi nejsem pro Reiffeisenbank dost lukrativní klient - jsem důchodkyně a podle toho mám i příjem. Škoda! Také bych ráda něco dostala jen tak...

Ani nevíte, kolik "někde vzadu" zasunutých krásných vzpomínek jste tímto článkem vytáhla na světlo. Bývaly to krásné svátky - hlavně pro děti.Těm také ROH dávalo zdarma kolekce (my jsme děti neměli a tak jsme nedostali nic) i přes to, že jsme byli členy ROH. To je tak jediné, co mě teď při vzpomínce zamrzelo. Jinak stromeček taťka opravoval tak, že navrtával větvičky, kde chyběly a vázal je vlascem, takže jsme měli vždycky stromek krásný a až ke stropu. Byly pod ním i užitečné dárky, ale vždycky se tam nějaké autíčko, vláček, či panenka našly.

Když to ale srovnám s dnešní dobou - to ani vlastně srovnat nelze... Letošní Vánoce budou nejsmutnější v mém životě. Budu úplně sama, muže mi vzal letos na jaře COVID a já jsem zůstala zcela sama. Ani nevím, zda budu mít tolik peněz, abych si mohla dovolit bramborový salát, řízek a pár chlebíčků.

Vím, že se to krásně říká - buďte statečná, ale vím, jak vám je a těch slziček jste proplakala litry. Takovéto mladé, krásné, něžné a šikovné dívce by se takovéhle příšernosti vůbec neměly stát.

Držím Vám palce, abyste to i tentokrát ustála a bylo zase dobře...

;Šťastný to člověk!

No, minimální poplatky - jak to vemete. 10 000 záloha na elektřinu, nájem pozemku, 100 - 200 Kč poplatek za svoz odpadu (nemáme č. p. a tak platíme přímo), vývoz žumpy 1000 - 2000 Kč měsíčně - podle počtu vývozů 1x stojí 1000 Kč. Ještě platím doplatek 28 000 za vyúčtování elektřiny, protože jsem přešla od ČEZu jinam (požádala jsem o splátky a tak platím každý měsíc 2 800 Kč). Tak ono to zase tak málo placení není.

Je s podivem, jak rychle umíte někoho, koho vůbec neznáte, odsoudit. Málokterá žena se v životě nadělala manuálně tolik, co já - i přesto, že mám střední školu. Postavila jsem (první a druhý ještě s manželem) vlastníma rukama celkem 2 domy. 3. dům jsme dávali do pořádku již s mým partnerem, ale nedalo se v něm bydlet a tak jsme ho prodali pod cenou a koupili si mobilheim - na nic jiného už nám nezbylo. Za celý život jsem nepoznala dovolenou - protože jsme každou hodinu volna věnovali stavbám a také nebyly peníze, protože jsme měli půjčku a všechno, co by nám zbylo šlo na nákup stavebního materiálu. Ono se to lehce soudí a odsuzuje, ale když neznáte historii života člověka, tak se vám to dobře soudí.