Podívejte se jenom na současné kočárky pro děti. Jen je dítě schopné sedět, šup s ním do golfáče zády k matce. Dítě na vycházce ukazuje prstem na věci kolem sebe a matka mlčí, protože na dítě zkrátka nevidí. Starší dítě už ani neukazuje, protože už ví, že příslušné slovo zkrátka neuslyší. Katastrofa.
Dům se rodil s respektem k okolí? To je dost nehorázné tvrzení. Víte, co to dělá s hmyzem, když uprostřed louky v noci svítí něco takového? Pochybuji, že tato stavba prošla schválením na odboru životního prostředí. Prosklený, do noci zářící dům do volné přírody zkrátka nepatří i když je opravdu hezký.
Zajdeme na svou pohodlnost a neschopnost změnit hloupé návyky. Pan Cajthaml říká, že neví, jak změnit nadměrnou konzumaci a já se obávám se, že to opravdu nejde. Člověk jezdící veřejnou dopravou je "socka", ten kdo nosí oblečení dokud to jde "trpí neúctou k sobě samému", kdo doma topí na 19°C je "držgrešle", kdo odmítá mít na dvoře sterilní jednodruhový trávník je "lenoch" a podobně. Máme to v hlavách pomotané. Už jen to, že pod článkem, který řeší takto závažnou věc jsou dva příspěvky a pod článkem o disertační práci policejního prezidenta je příspěvků tisíc, svědčí o nemožnosti něco skutečně změnit. Lidi raději řeší někoho jiného než sebe.
Pán se tady rozčiluje nad stavem chodníků, tvrdí, že každý z nás by s tím něco měl dělat a nečekat, že to udělá někdo jiný. Tak já si myslím, že opravdu není normální, aby někdo naprosto bezohledně mluvil na kameru spatlaninou češtiny, nářečí a čehosi nepopsatelného. Lidi jdou na internet proto, aby získali nějaké informace a je otřesné, když je získají v této nechutné formě, s různými polepy, které možná někomu smysl dávají, každopádně však ničí naši mateřštinu.
Chci jasně pojmenovat, že toto není OK a přispět tím aspoň trochu k lepšímu stavu hovorové češtiny. Pokládám to za mnohem větší problém, než stav chodníků v naší stověžaté matičce.
Taky mi víc vyhovují oddělené prostory. Přispívá to podle mě k lepšímu dennímu rytmu. Přes den v kuchyni a jídelně, podvečer a s přáteli v obýváku, v noci v ložnici. Ve společném prostoru je všechno promíchané, nikdo se na nic nesoustředí a výhled od televize přímo na ledničku je pro mnohé devastující.
Naprosto souhlasím s tím, že "výchovný efekt" bude přesně opačný. Sama jsem se přistihla, že poprvé při začátku utkání jsem sledovala, jak jsou fotbalisti Slávie před zápasem uspořádaní v kolečku, když se objímali kolem ramen. Jestli stojí černý vedle bílého. Poprvé jsem byla donucena rozlišovat barvu hráčů. Do té doby mi to bylo úplně jedno.
Takže o to jde?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
70; 48; 90.