Jasně. A všechno je to spiknutí, co, soudružko. Už se jednou smiřte s tím, že cenu prostě určuje vzácnost statku a když ne, nefunguje to.

Přesně vám podobné stihly rozvinutý stát do padesáti let úplně zničit. A je moc dobře, že jste pryč.

Rozhodně s ním nemám takový problém, abych chtěl po socialisticku živit líné a neschopné.

Jasně, měli bychom se vrátit do socialismu, kde všichni měli mít stejně, ať se snažili, nebo ne.

Jasně že jsem v JZD nepracoval, kupodivu dětskou práci komančové nepěstovali. Otec byl agronom. Hodně let. A jelikož jsem s ním trávil hlavně o prázdninách hodně času v práci, tak mám představu jak to fungovalo. Že vaši prarodiče dali dobrovolně hospodářství do družstva, tak za to vám skutečně nikdo nemůže. Otázka ovšem je, jak moc to "dobrovolně" bylo dobrovolné.

Otec mého strýce byl voják. Nejdříve v Československu, pak ve Francii a Anglii a konec války strávil na východní frontě, když osvobozoval mimo jiné Ostravu. Takže, jako důstojník Rudé armády, byť její Československé části, by měl mít jistě kádrový rejstřík v pořádku. Jenomže jeho vnučky, moje sestřenice, studovat nesměly jen proto, že se v Anglii oženil, narodil se tam můj strýc a rodina se za starým pánem přestěhovala v roce 1948 do Československa.

Myslete si co chcete, ale vaše "Takže se o minulosti sprostě lže" je samo o sobě sprostá lež.

Víte, rozdíl v tom kdysi a dneska je v tom, že dřív to JZD MUSELO být (nebo státní statek) a dneska může být. Znám společnosti, kde se vlastně nezměnilo nic, jen je to na bázi dobrovolnosti a nájemních smluv (takže žádné tady bude JZD a kdo nedá pole do družstva s tím zatočíme). Fungují, vydělávají, platí daně a dodávají produkty na trh.

Pak jsou družstva, která zamrzla v těch předlistopadových časech a nějak přežívají. To je ale o lidech, jak jsou schopní a neschopní.

Část zemědělských podniků samozřejmě zanikla a na jejich základech vznikly jiné společnosti. Pokud se podíváte na zemědělskou půdu, drtivá většina je obdělávaná a produkuje se na ní.

Značný rozdíl je ale v tom, co ty zemědělské společnosti mohou a nemohou. Dřív prostě nějaký okresní nebo krajský tajemník rozhodl, kde se bude co pěstovat a chovat a kam se to bude dodávat. Dneska si mohou zemědělci rozhodnout, co budou produkovat a komu prodávat. A pokud naši potravináři nezaplatí požadovanou cenu, ale zahraničí ano, tak se produkce prostě vyveze. A sem dovezou potraviny.

Všichni křičí, jak chtějí lokální potraviny, nejlépe v bio kvalitě, trade fair a co já vím, ale jděte se podívat do košíků v supermarketu. Jediné kritérium je cena. Máslo za 70-80 korun skoro položí vládu (která s tím nemá nic společného) a lidé vytahují, jak za socíku stálo máslo 10 korun. To odpovídá dnešním ca 140 - 150 korunám za kostku.

Potravinová soběstačnost za minulého režimu je iluze. Pokud by bylo všeho, proč se chovala prasata, kozy, drůbež, králíci...pěstovalo všechno včetně krmení pro zvířata? Proč asi....

Tento článek, asi jste ho nečetla, je o tom, jak to tady fungovalo za komoušů, konkrétně v 70. - 80. letech. Toť vše.

To jsou neskutečné bláboly jak z Rudého práva. Totálně nechutnou, zvrácenou rudou propagandou zničené myšlení .

Operační nástroje se nadále vyrábí v Česku, akorát od roku 1992 se změnil název z Chirana na Medin.

Vaše reakce je absolutně mimo. Článek je o úrovni zdravotnictví, pohledem tehdejší zdravotní sestry. A Vy zde píšete o situaci v bytové výstavbě.

Máte pravdu v tom, že je dnes doba problémová, ta je bohužel po celém světě, ale stále je Evropa co se týká života lidí na tom velmi dobře. Krach vypadá trochu jinak.

A to s tím má společného?

Evropa teď opravdu nevzkvétá a bohužel dobu největšího rozkvětu jsme tady my prošvihli ve lži, nesvobodě a faktické bídě uprostřed ostnatých drátů. Leč i dnes je Evropa jedním z nejlepších míst k životu na zeměkouli a stále to platí prvořadě pro její západní část. A my můžeme být rádi, že po čtyřiceti letech rudého marasmu k té svobodné, demokratické části Evropy patříme a oproti mnohým jiným zde žijeme v bezpečí a relativním luxusu. Byť těch ztracených čtyřicet let se dohání hodně pomalu, protože vlak který nám ujel, na nás nečeká.

Zdravotnictví bylo za komančů stejně zaostalé jako průmysl, technika, infrastruktura, bytový fond, ...... všechno. Co bolševik ukradl zchátralo a svobodný svět se nám vzdaloval mílovými kroky ve všech ohledech. Sestra žila na Západě, při každé cestě sem měla plná zavazadla zde nedostupných věcí o které ji známí prosili a v posledních letech dominovaly v prosbách o pomoc léky, jinde běžné, zde nedostupné.

To nebylo o JZD jako organizaci, ale o lidech v nich. A byli to lidé dobří a lidé zlí. Vím, že se o tom doma mluvilo s tím, že ten a ten tam zůstal po šichtě a ten a ten že je poslal do pr...do míst kam slunce nesvítí. JZD s tím mělo společné jen to, že se to udělalo v jejich dílnách a nikdo nepočítal, jaký materiál se na to vzal. To ostatně i na daleko méně bohulibé účely.