Šel jsem onehdá večer z práce přes Vyšehrad a tam v parku koukám -- lampionový průvod! Tak jsem zavzpomínal na dětství a podivil jsem se: že by tu někdo slavil říjnovou revoluci? Potom jsem pochopil: tohle je přece Halloween! Ostatně ona i ta revoluce byla dost smutná záležitost a měla hodně společného se smrtí...

Díky za krásné vyprávění! Smál jsem se, až mi tekly slzy (anebo možná naopak, je to krása, až by člověk brečel, a zároveň sranda, že se přitom musí smát). Nevtělil se do Vás náhodou František Nepil? (Ten vyprávěl takhle pěkně třeba o kravách...)

Na chmelové brigádě ve Veclově (asi 1977) nám jezedáci v brutaru ohřívali vodu na mytí -- což byl luxus, když jsme přišli z chmelnice propocení a smradlaví od chmele! Kromě toho chlív u stavení, kde jsme bydleli, přestavěli na umývárnu s kabinkami (v místech stání pro krávy). V každé kabince bylo štokrle, kýbl a lavór, takže se mohli mýt kluci i holky současně aniž bychom se navzájem očumovali. Další brutar byl na návsi s vodou na mytí ešusů a lžic, fakt luxus!

Na táborech jsme taky mívali a stále máme tyhle kotle a výborně se osvědčují na vaření, na nádobí i na koupání lidí. Myslím, že nic lepšího dosud nebylo vynalezeno -- skvělá, dokonalá věc!

No, taky jsem bejval vlče, od dubna do července 1970. Ještě jsem stihl složit nováčkovskou zkoušku a slib...

Co můžu udělat pro člověka, který právě prožívá panickou ataku? Pomůže třeba vzít za ruku a uklidňovat nějak jako "neboj se, jsme tady všichni s tebou a nedáme tě"? Nebo (jak píše pan Grecko) naopak udělat volné místo a v klidu čekat, až ataka pomine? Polít studenou vodou? Článek je zajímavý a snad jsem i pochopil, o co jde, ale mrzí mě, že nevím, jak můžu pomoct. Poraďte, prosím.

Pořád jste nevysvětlil, co to slovo znamená.

Možná by Vás mohl zajímat spolek (viz Odkaz   ), který převzal po Pludkovi můj kolega a kamarád Vojta Merunka (viz Odkaz 1   ), aby mohl popularizovat svůj novoslověnský jazyk -- a neuvěřitelné stalo se skutkem, dal se dohromady s Janem Steenbergenem a dalšími fanoušky slovanské vzájemnosti, takže společně vytvořili jazyk medžuslovjanski (viz Odkaz 2   ), který využil např. Václav Marhoul ve filmu Nabarvené ptáče. Je v tom pořádný kus práce a jsou i výsledky, které Vás snad potěší.

Tak-tak... bažiny kolem Černobylu -- a pak tam nemá bouchnout elektrárna!

No právě: odkud se vzalo jméno Boii? Docela dobře to mohlo být naopak, než tvrdíte vy. Bohemia je prostě země divoké zvěře, kde stěží potkáte člověka a když už, tak i ten se chová jako dravá zvěř (o dalších významech tohoto slova raději ani nemluvě). Do těchhle končin tenkrát pronikaly leda karavany semitských obchodníků (Arabové a Židé, ale nejspíš především Féničané a po zničení přístavu Sýr v Sýrii a Kartága v Tunisu potomci Féničanů, kteří se k svému původu raději nehlásili -- jako např. velký logistik Sámo). Tito kupci odnepaměti udržovali schůdné cesty, budovali hospody (karavansaraje, jako např. pražský Ungelt) a zajišťovali jakous-takous bezpečnost před loupežníky. Je to stejně špatně podložená spekulace jako Boio-haemum, ale aspoň vysvětluje význam jmen Bohemia a Boii. Přece snad nemůžete připustit tak absurdní myšlenku, že by potomek Féničanů Abraham-ben-Jákob dělal reklamu "městu z bílého kamene pěkně postaveného", kdyby se nejednalo o karavansaraj (po gójsku nazývaný týn/Tein/town), tedy hospodu, kterou provozovala jeho mišpoche?!

A pokud jde o základy latiny: odkud se asi vzalo v latině slovo alba, které se od slova laban liší jen ve vokalizaci sudých/lichých souhlásek? Však ani sám veliký Ján Kollár nebazíroval na latině, když překročiv Alpy a spatřiv utěšený kraj v nížině zvolal: "Itálie, krajino Vlachoslávů, vítej!" A pak ex abrupto překládal etruské nápisy do rodné slovenštiny...

To je tak, když dnes už lidé neznají ani základy féničtiny...

...a hebrejsky "šeš" -- taky záhada, co?

Tohle téma už kriticky dost zpracoval Dušan Třeštík, ovšem omezoval se spíš na české země a Moravu, nikoli na slovanskou expanzi do jižní a střední Evropy. I tak toho hodně zpochybnil, něco vysvětlil a položil mnoho otázek bez vysvětlení. Ono bývá užitečnější položit správnou otázku než vymýšlet nevěrohodné hypotézy. Pokud jde o nevěrohodné hypotézy, miluju bratra Sachema a kolegu Eduarda Štorcha, ať už jde o "Šero dávných věků", "Zlomený meč", "Hrdinu Nika" nebo "Zastavený příval" -- rozhodně i to stojí za kritické zamyšlení.

Pokud jde o hypotézy založené na podobnostech jazyků, dá se za dost slušně prokázanou považovat germánsko-slovanská jednota (např. pravidelné rozdíly robota-arbeit, ogorod-garden atd.), o které se autor v článku nezmiňuje. A už vůbec se nemluví a nepíše např. o semitských jménech v Evropě a zejména na našem území. Vždyť i jména jako Labe-Albis-Albion-Albánie-Libanon (Levanta) a slova jako albín, albumin apod. pocházejí ze semitského "laban". Také jméno Bohemia vypadá nejspíš semitsky (srov. např. se slovem behemot). Vysvětlení, že je to země Bójů, nevysvětluje, odkud se vzalo jméno Bójů, což považuji za podstatný nedostatek. Kde chybějí prameny, je prostor pro spekulace, OK.

Ale snad aspoň s tím Třeštíkem se autor článku mohl nějak vyrovnat -- zajímalo by mě, proč to neudělal?

Ne "běžte", ale raději "dejte", protože fráze pokračuje: "vycpat a vystavit"!

Každý terorista je zároveň i civilista -- co s tím?

Když tu pomoc od UNRWA přerozděluje Hamás, nemůže to dopadnout jinak. Vždyť Hamás je kromě politické strany a lidové milice taky humanitární organizace -- a odkud má pomoc pro potřebné brát, když ne od UNRWA? Každý bojovník Hamásu je zároveň civilista, který musí být taky z něčeho živ, ovšemže přednostně.

Co máte proti vlajce královského města Písku?

Ajťáci obvykle zajšťují rutinní provoz výpočetní a sdělovací techniky včetně aplikací (keré umějí spustit a zastavit, ale použití aplikace není jejch starost). Uživatelskou podporu softwarového systému zpravida zajišťují lidé, kteří rozumějí, k čemu systém slouží a jak se s ním zachází (aby sloužil on nám a ne my jemu).

Spíš asi máte na mysli vývojáře. Ajťáci zajišťují běžný provoz výpočetní a sdělovací techniky, analytici analyzují problém a formulují konkrétní požadavky na chování informačního systému. Vývojáři se ještě specializují na návrh řešení (podle požadavků), implementaci (programování) a testování (test mohou být i automatizované, alei ty musí někdo vytvořit). Pak jsou ještě např. adminstrátoři projektů (hlídají např. plnění termínů), lidé, kteří píší uživatelskou dokumentaci (příručky, nápovědu) a někdo, kdo vývoj projektu řídí (od vysutěžení zakázky po předání zákazníkovi). Tak si můžete vybrat...

Protože platové tabulky. Ale může si najmout soukromníka za smluvní cenu. Více o problému viz Odkaz  

Podle mých zkušeností zákony stanovují účel, požadavky a meze. K uplatnění zákna v praxi je potřeba ještě výklad (co tím chtěl zákonodárce říci) a konkrétní postup ke splnění požadavků v rámci mezí stanovených zákonem -- to už je věc zvyklosti.

a ani neporodil...