Chápu v této profesi to odosobnění, na druhou stranu, pacient by měl mít v lékaře důvěru, protože cca 80%nemocí vzniká v hlavě a proto je důvěra v lékaře a jeho léčebný postup klíčová součást uzdravování. K lékaři, který svoje pacienty zesměšňuje, bych důvěru neměla. Bohužel v dnešní době je drzost a hrubost běžnou součástí komunikace s okolím. Když si lidé dovolí mít nenávistné komentáře na sítích, zřejmě si paní doktorka myslí , že si také nemusí brát servítky a komentuje způsobem sobě vlastním věci, které jí vadí. Přemýšlím však, že zrovna v této profesi se tělesné nečistotě a pachům dá vyhnout opravdu velmi těžko.
Napřed si je tam dotáhnou, pak je zotročí a nakonec má problém učitelka, která dětem ukáže rostlinku bavlníku. A dětičky se také vyvedly, je vidět, že se tam od dob válek severu proti jihu díky vzdělanosti hodně změnilo. 🤦Aby se ta svobodomyslná Amerika jednou z té svojí " svobody" jednou nepo.... Důležité je, aby jí podle svého přesvědčení nechtěla uplatňovat i za hranicemi.
Napadlo mě to samé, že by si měli ten stereotyp něčím ozvláštnit, třeba jednou za čas podniknout něco, co mají oba dva rádi a co je spojuje, třeba túru, saunu, tenis, večeři, koncert..... Každopádně je špatně takto dlouhodobě přemýšlet, aniž by zapracovala na nápravě toho , co nyní v manželství prožívá, když je partner spolehlivý a vlastně je s ním jak říká jinak spokojená, jenom jí chybí to " vzrůšo". Měla by si sepsat na papír všechny dobré vlastnosti svého muže a seznam toho, co by si přála prožít, probrat to s ním a zeptat se co by jemu udělalo třeba radost, nebo co mu chybí a měla by sama začít dělat vše k jeho spokojenosti. Mělo by to být vzájemné. Možná totiž, kdyby jí dopřál to, co zažívá troufám si říct dnes už většina žen, ještě by byla vděčná za ten stabilní a spolehlivý "stereotyp".
Je mi to tak líto, co musí ti lidé prožívat a nikde ve světě dle mého názoru nemají bohužel zastání. Neslyší slova o mírových jednáních, slyší slova o zbrojení. Co jsme dělali v osmnácti? Chodili tancovat do školy, někteří z nás zakládali rodiny. Mládež na Ukrajině aby se bála dospět. Plnoletost bude rozsudek smrti. Ani se mi na to nechce myslet.
Tak je to sice ohraná písnička, ale dívali jste se, jak vypadaly volby? Dle mého názoru v úplně stejném duchu. Sice jsme se nedozvěděli nic konstruktivního, ale viděli jsme slovní přestřelky, ve kterých se probíralo,co kdo kdy udělal špatně a dávaly se nálepky. Nálepky s velkým N. Protože to je trend dneška. Nic dobrého nevidět a neslyšet,ale hledat co je špatně a rozdávat k tomu nálepky. Tu třeba dezolát, tu šváb, tady zase trollik, sem tam i kytička a občas i svi....ě. To je dnešní styl psaní, vyjadřování. Fokus se upře na to, co je špatně, nebo co chceme,aby tak vypadalo. V mysli mi vyvstává text z Bible:" cokoli je pravdivé, cokoliv je ušlechtilé, cokoliv je čisté a milé, na to hleďte." Lidi, ale teď opravdu a beze srandy, když čtete ty články, vidíte v tom někdo něco přínosného a pozitivního v tomto duchu, nebo v tom vidíte tu štvavost, evokaci k rozdělení a potažmo nenávisti? Člověk by měl čas od času kouknout na zprávy a udělat si přehled, ale možná, že i to je jak tak čtu, závadný postoj. Jo a nejsem volič pana Babiše, aby si teď někdo nemyslel, že tady lobuju za ANO, nebo Agrofert, a nejsem ani fanoušek pana Fialy. Jenom jsem se pozastavila nad tím titulkem a říkám si, jestli má ještě cenu to číst a odpovím si sama. Nemá. Raději si zachovám mysl nezatíženou předsudky a nenávistí, ať už ke komukoliv.
Jenom, aby to opět nebyla eskalace nějakou vystřelenou ruskou raketou, ze které se pak vyklube div se světe, ukrajinská. Dle mého názoru by se mělo jednat o míru, a ne eskalovat konflikt ještě rychle před tím, než převezme úřad Trump. Už si připadáme hodně dlouho jako rukojmí pánů, kteří si s prominutím porovnávají, kdo ho má většího a stále se dohadují, kdo je vlastně větší "chlapák." Nemluvě o těch, kteří se už nikdy nevrátí domů. Tragédie. Ale prachy jsou prachy a nesmrdí, že? Že je na nich krev asi až tak nevadí. Zatím je totiž cizí. 😭
Určitě. Lepšího premiéra, předsedkyni sněmovny, ministra financí, průmyslu, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a zahraničních věcí, jsme tady neměli od roku 1938. Na vlastní uši a oči jsem to slyšela a viděla v televizi, takže to musí být pravda. Proto musí dostat šanci. A né jednu. Pokud to ani po čtyřech dalších letech nevyjde, byla bych pro třetí, čtvrtou, šestou i sedmou šanci a tak dále. Přátelé, nesmíme zapomenout na to, dát jim v neposlední řadě i pátou šanci a nakonec si zcela jistě zaslouží i tu poslední šanci. Šancí totiž není nikdy dost stejně jako takovýchto článků.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dle mého názoru by je měli vracet zpátky a bez milosti a né, že se lidé ve svojí zemí mají bát vyjít s dětmi na ulici. Žádné migrační pakty a otevřené náruče. Ať si tyhle zvěrstva dělají tam, odkud přišli a ne v civilizovaném světě. Odporné. A stále je budou vítat? Osobně se tedy velmi divím.