Samoobslužné pokladny jsou fajn, pokud má člověk malý nákup, všechno zboží je opatřeno čárovým kódem a chce platit kartou. Jakmile má však velký nákup včetně pečiva a zeleniny, je to peklo. Kdo si má všechny ty názvy housek, baget a koláčů pamatovat? A to nemluvím o zelenině... mám v košíku cukínu nebo cuketu? Ale nejvíc mě dostal název "TS zázvor", to bych bez pomoci prodavačky fakt nedala (a toho blbce, co to programoval, bych chtěla poznat osobně 😉).

Osobně se mi to ještě nestalo, že by mě obsluha posílala ke konkrétní pokladně. Nicméně pokud by se tak stalo, asi by se se zlou potázali. Nemám problém s žádným způsobem markování a placení, nicméně sama nejlíp vím, co v danou chvíli potřebuji - např. když potřebuji zaplatit el. stravenkou, vždy mířím k pokladně, protože automaty buďto stravenky vůbec neberou, a nebo je do stroje musí vsunout pouze obsluha, kterou musím nejdříve přivolat a dlouze na ni čekat.

Mně spíš rozčiluje jiná věc - že některé obchody zákazníkům žádnou možnost volby vůbec nedají. V našem městě je (kromě jiného) supermarket TESCO, kde jsou normální pokladny skoro pořád zavřené, takže všichni zákazníci stojí dlouhé fronty k samoobslužným automatům s malinkatou ložnou plochou, kde jim namarkované zboží přetéká, padá na zem, neustále musí čekat na obsluhu, protože stroje stále stávkují a mají nečekané požadavky... To je teprve mazec! Do tohohle obchodu chodím jedině, když z nějakého důvodu nemám jinou možnost, protože se tam vždycky naštvu.

Souhlasím s tím, že tykat cizím dospělým lidem, byť jsou mladší, není správné a osobně to považuji za neslušné.

Nicméně ještě víc mě vytáčí implantovaná "americká" korporátní firemní kultura, vycházející z toho, že ve většině nadnárodních firem je jednacím jazykem angličtina.

Je mi tzv. 50+, navíc jsem žena, a díky fúzi jsem se ocitla v nadnárodní firmě. Těžko si zvykám na to, že mi najednou všichni ti mladí a úspěšní manažeři či ajťáci tykají i v češtině... Pan Špaček by asi zaplakal, a nebo vyskočil z kůže 😉😎

Tak nevím... smysl tohoto článku jsem nepochopila. K čemu je dobrý?

Na Nově začínají prázdniny už v půlce května? A já si bláhově myslela, že prázdniny jsou až od července 🤔. To letos začnou opakovat 100 let staré seriály už teď? Ách jo...

Mně osobně se Dara po plastika nelibí, ale je to její věc, hlavně když se to líbí jí a je s výsledkem spokojená.

Nechápu, proč do toho ty dvě slépky Agáta s Ornellou kafrají. Chci je vidět, až jim bude 50+, určitě půjdou také na plastiku. Tak ať sklapnou a drží zobák 😉😎.

Ještě že jsem si to včera v noci pustila. Aspoň nemusím být naštvaná, že mi někdo prozradil děj 😄

Mně se to líbí 😉

Komu není rady, tomu není pomoci...

Souhlasím s autorem článku, mám stejnou zkušenost. Když jsem něco v solidním zachovalém stavu nabídla "za odnos/odvoz", dostala jsem od některých "zájemců" prakticky vynadáno a ještě se domáhali toho, abych jim danou věc přivezla/přinesla na jimi určenou adresu. Když jsem stejné zboží nabídla za symbolickou cenu, přijeli si zájemci i z 50 km vzdálené obce a ještě si libovali, jak dobře nakoupili 😉

Naprosto zbytečný článek... koho to, kromě Dary, zajímá?

A propos... autor by si měl zopakovat pravidla pravopisu, shoda podmětu s přísudkem mu evidentně nic neříká 😉

Sirael, mluvíte mi z duše, mám to velmi podobně jako vy. Ale ten poslední díl, kdy Filipovi začaly padat vlasy, jsem oplakala...

Teď už mám nové vlasy, bohužel nejsou tak kvalitní, jako ty původní (mnozí onkologičtí pacienti říkají, že jim po chemoterapii narostly lepší vlasy než měli dřív...), a jsem živá, zatím. Ale ty vzpomínky na tehdejší pocity jsou hrozné...

Nedělám vepřové v mrkvi, nýbrž s mrkví, a miluje to celá rodina...

Vepřové nakrájím na plátky, ne na kostky, a do zlatova opeču "na přírodu", nebo ogriluji Mrkev podusím na másle, přidám do ní mražený nebo konzervovaný hrášek a zahustím jíškou. Brambory vařím ve slupce. Je to velká ňamka 😉

Dlouhé, dlouhé, dlouhé... k věci, k věci, k věci...

Omlouvám se, ale to se nedalo dočíst, vy než řeknete "kombajn", tak je po žních.

Možná, že kdybyste se méně litoval a více naslouchal, nebyl byste na tom tak, jak na tom jste, neboť méně někdy znamená více.

Nicméně upřímně vám držím palce, ať brzy najdete dobrou práci a jste v životě spokojený.

Když držím v ruce tužku a blok, lépe se mi přemýšlí, mám kreativnější nápady, než když sedím za klávesnicí a píšu rovnou do počítače... asi síla zvyku. Ale potom je mi líno přepisovat vymyšlený text 😉. Takže by to možná bylo řešení...

No, nevím... Je to sice líbivé, ale k trvalému bydlení bych to nechtěla, nemám ráda rustikální styl. Preferuji moderní minimalismus. Ale jako víkendová chalupa super!

Když na to někdo má, ať si to koupí. Je to každého věc, za co vyhazuje své peníze.

Mám bohužel podobný zážitek. Vloni jsem se rozhodla, že si koupím novou rychlovarnou konvici. Ta stará byla plně funkční, proto jsem dala inzerát na FB "za odnos". Jako první projevila zájem paní, která však posléze přestala komunikovat, tak jsem tu konvici darovala další zájemkyni v pořadí. Po pár dnech se ta první paní ozvala a zahrnula mě výčitkami a nadávkami, jak jsem si mohla vůbec dovolit dát svou konvici někomu jinému? Vždyť ona na ni přece měla právo, protože se ozvala první! Ona s ní už přece počítala a nutně ji potřebovala, protože ji chtěla dát své matce jako vánoční dárek... A já jsem její matku o tento vánoční dárek sprostě okradla! Takže asi tak 😉

Vtipné 🙂 🙂 🙂

Bohužel, takto to je velmi často. I my jsme v předchozím bydlišti měli sousedy, kteří se věčně hádali kvůli penězům. Oba nepracovali a žili z dávek, měli 3 děti. Pán věčně řval na manželku, že utrácí moc peněz, ona řvala na něho, že jí málo peněz dává a že nemá na ovoce pro děti. Přitom oba každou chvíli stáli na chodbě u okna s cigaretou, pána často bylo vidět přicházet v podroušeném stavu... Na jablka a školní pomůcky pro děti neměli, ale na cigarety a alkohol se peníze našly vždycky...

Nejhorší je, že tito lidé pak házejí špatné světlo na ty, kteří opravdu trpí nouzí a potřebují pomoci...