O tom nechci polemizovat, jelikož o případné pomoci či nepomoci Londýna toho až tak moc nevím. Vím, že na území SSSR za války působily některé britské stíhací perutě jako spojenci SSSR, ale nemám o tom dost věrohodných informací na nějakou hlubší diskusi.

Možné to je co píšete, ale raději bych se držel ověřených faktů...

To jsou pouze domněnky, nikoliv fakta. Na tom nelze stavět. Fakta říkají, že v původních plánech RA nebylo Varšavu dobývat, ale obklíčit ji. Dobývání velkých měst bylo značný problém a RA tuto taktiku praktikovala už od komce roku 1943 i na území SSSR. Druhým faktem je, že oblast Varšavy byla velmi silně a dobře bráněna Wehrmachtem (skupina armád Visla), vojska 1.běloruského frontu byla značně vyčerpaná právě skončenou operací Bagration a týlové zabezpečení frontu vzdálené 200-300 km daleko. Vojska 1.běloruského frontu se pokusila přejít Vislu na sever od města, ale byla odražena, utrpěla značné ztráty a musela ustoupit. Dovolili ale několika praporům 1.Polské armády jít na pomoc povstání. Dalším faktem je, že fronta v tomto místě doslova zamrzla na několik měsíců a dala se do pohybu až 12.ledna 1945 v rámci Viselsko-Oderské operace. RA raději zaútočila na jižní frontě, kde díky přeběhnutí Rumunska na stranu SSSR byla šance na úspěch nesrovnatelně větší. A rychlý postup přes Rumunsko do Maďarska je toho důkazem.

Na závěr - máte pravdu v tom, že vztahy předválečného Polska a SSSR byly velmi špatné. Kromě toho povstání bylo špatně naplánované a navíc špatně provedené. Poláci chtěli Varšavu osvobodit ještě před příchodem RA, zahájení povstání bylo prozrazeno, přišli o moment překvapení. Kromě toho Zemská armáda považovala RA rovněž za nepřátelskou (oprávněně), svoje kroky proto s velením RA nekoordinovalo.

Jestli Stalin chtěl skutečně nechat Varšavu vykrvácet, nebo šlo čistě o vojenské hledisko, je a ještě dlouho bude předmětem sporů nejen mezi historiky.

O tom zákazu nic nevím. 14. září se na křídle povstalců u Visly objevilo postupně 5 praporů 1. polské armády (Pierwsza Armia Wojska Polskiego) generála Berlinga, jediné jednotky Rudé armády, která dosáhla fyzického dotyku s povstalci, a u níž nelze pochybovat o tom, že se o pomoc povstání skutečně vší mocí snažila. RA navíc těmto praporům poskytla leteckou a dělostřeleckou podporu, byť ta byla vzhledem k situaci značně nedostatečná. Jednotky RA navíc na území Pragy sváděly těžké boje aniž by dosáhly nějakého výsledku.

Nedělám si iluze o tehdejším vztahu SSSR k Polsku, ale je třeba říkat věci takové, jaké skutečně byly.

Vážená, hlavním cílem operace bylo pomoct SNP na Slovensku, to jim nemůžete mít za zlé, naopak. ČS vláda v Londýně měla se Stalinem mnohem lepší vztahy než Polsko. Rýsovala se šance, že by vojska RA s využitím povstalců prošla obtížným územím rychleji a snadněji. Dopředu nikdo nevěděl, jak to dopadne. SNP ovšem vypuklo předčasně, dvě východoslovenské divize odzbrojené, když bylo SNP potlačené, RA operaci zrušila a vrátila se k původnímu plánu.

Co se týče Varšavy, zde roli sehrálo jak politické, tak vojenské hledisko. Začnu tím vojenským - u Varšavy stála nově zformovaná a dobře vyzbrojená skupina armád Visla, proti ní 1. běloruský front, který zrovna měl za sebou velkou operaci Bagration, byl dlouhými boji vyčerpaný a týlové zabezpečení i stovky kilometrů daleko. Útočit z chodu na tak velké město s vyčerpanými jednotkami znamenalo mít obrovské ztráty s krajně nejistým výsledkem. Varšava nakonec byla "osvobozena" až o půl roku později, což svědčí o tom, jak silné německé jednotky stály před Varšavou. Když k tomu připočteme, že exilová polská vláda měla se SSSR dosti špatné vztahy, lze pochopit, proč dal Stalin přednost pomoci SNP.

Dnes víme, co a jak bylo, jak to dopadlo. Jak se říká - po bitvě je každý generál.

Nesmysl. Tato operace na sebe vázala značné početní síly Němců, které tím pádem nemohly být nasazeny na jiných důležitějších úsecích fronty.

Hlavní problémem operace nebylo poražené povstání, ale to, že Němci stihli ještě před zahájením operace odzbrojit dvě východoslovenské divize, které dle původních plánů měli Rudé armádě otevřít cestu průsmykem.

Tady rozhodovalo hodně politické hledisko. Rudá armáda původně vůbec postup přes Karpaty na naše území neplánovala. Původní plán předpokládal útok od jihovýchodu z Maďarska a ze severovýchodu přes Ostravsko s tím, že by Wehrmacht při hrozbě velkého obklíčení nakonec Karpaty sám vyklidil.

Pomotane to rozhodne nemam, zivot americkeho obcana nema vetsi cenu nez zivot obcana japonskeho. Ale bylo potreba to nekde vyzkouset.

Jenže já mluvím o něčem úplně jiném. A s penězi to nemá nic společného.