Opravdu nejsem volič ANO, fakt mi jako strana trochu lezou na nervy. Když řídil sněmovnu pan Ondráček, vůbec jsem ho neměla ráda, ALE proti tomu co předvádí tahle arogantní, hloupá a do sebe zahleděná dáma, ten pán se choval přímo s noblesou.

Šla jsem letos v září, Leon - Santiago, jen určité etapy. S postiženým synem na vozíku, s asistencí. Je mi 66 a dala jsem to, nikdy není pozdě. Byl to životní zážitek, určitě i pro syna (mentální, sluchové a pohybové postižení). Člověk by si měl plnit své sny.

Mám mentálně postiženého syna a ani on, ani starší zdravý syn, NIKDY nedostali nic co nebylo zaplaceno nebo dopředu nahlášeno. Pokud byla krize, zastavila jsem nejbližší prodavačku a hlásila, že postižený syn akutně potřebuje rohlík, nebo zbourá obchod než přijdeme na řadu u pokladny 😄. Bože jsme lidi a máme pusu, umíme snad mluvit.

Poláci svoje zámky opravují neuvěřitelně rychlým tempem. Jejich projekt "Údolí zámků" je velmi ambiciozní. Mají k tomu také skvělé hotely, wellnesy, aquaparky, téměř všude. Můžeme být jen smutní, že u nás to prostě nejde.

Nepovedlo se. Vypadá to jako extra nevkusné kasino a zvláště mě jako dřívepražáka nadzvedla ta restaurace, výhled nádherný, ale ten interiér 🙁. Dříve jsem tam občas při návštěvě Prahy zašla, teď se vyhnu obloukem.

My tady na severu nemáme vůbec žádnou možnost naše handicapované někam umístit, nejsou žádné volné kapacity. Když náhodou něco seženeme, vozíme je i více než 140km!!! A jsme šťastní, že vůbec něco máme třeba na 4-5 dní za půl roku!! A teď nám tu vyroste něco pro pražáky, kteří řvou, že je to daleko?? Tyhle okrajové oblasti republiky nikoho nezajímají, a bohužel je to čím dál horší.

Chudák řidič a jelen, oba se jistě pěkně lekli. Pobavil výraz "spočinul", ten bych od dnešních žurnalistů nečekala.

Cyklisté by měli mít povinná zpětná zrcátka. Šlapat do pedálů jak blázen na silnici první třídy v plném provozu bez zrcátka, může jen blázen

Přemohla jsem se a přečetla celé. Dělá to dojem, že dostali zaplaceno od řádku. Bezobsažnost z toho čiší na sto honů. Stačilo říci "fandíme spolu, koukejte je volit" :-D

Tinitus mám třicet let, zvukový úraz. Pomstili se mi dětští zloději, kterým jsem u sebe v obchodě sebrala jejich lup. Druhý den přišli a hodili mi pod nohy dělobuch. Dělat se nedá nic, barokomora, Tanakan, akupunktura.....Všechno ztracený čas a vyhozené peníze. Musím být stále v pohybu, v akci, abych na něj nemyslela, nejhorší pro mě je sedět v tiché místnosti. Odpočívám u rockové muziky 😄 .

Tátův kamarád s ním deset let seděl, částečně na Borech. Mirek samozřejmě nenáviděl komunisty, vzali mu vzdělání, mládí, rozpadla se mu rodina, ale vždycky říkal, že je dobře, že tam je Gusta, kdyby tam byl někdo jiný, že by to bylo horší. Obhajoval ho a říkal, že on byl ten poctivý "věřící" komunista, že má zásady a páteř, ve vězení se prý zastával všech, kterým se děla křivda, ať už měli delikt násilný, majetkový nebo církevní představitelé. My mladí, kteří jsme v sedmdesátých letech komunisty nenáviděli jako mor, jsme tomu moc nerozuměli. Dnes mě mrzí, že jsem se ho víc neptala.

Zpronevěra 🙁. Podobný člověk mě a mého postiženého syna podvodem obral o 300 tisíc (složená záloha na fotovoltaiku), měl nás mnoho (škoda mnoho milionů), šel do vězení. Opakovaně prostřednictvím rodiny a přítelkyně žádal abychom mu odpustili zbytek dluhu (za celá leta vrátil asi 5 tisíc) aby mohl zase normálně žít a mít rodinu. A co my? Kdy my budeme normálně žít?

Bartoš ať jde sqatovat na Miladu, do háje to je parta matlalů.

Mě to připomíná seriál na Nově 😄, každý den se zájmem otvírám net jakou katastrofu se na tu bandu nemehel dozvím. Teď se směju docela dost, no ale chudáci rodiče, ti moc důvodů k smíchu nemají.

Můj táta narozený 1928 měl 5,60 a v rodině se traduje, že v půl roce seděl v kočárku a krmili ho lžící šunkofleky :-D

Syn má extrémně vzácné metabolické onemocnění,které mu ničí celé tělo, nakonec ho za pár let usmrtí. Lék existuje, ale protože je už dospělý, pojišťovna léčbu nezaplatí, není už perspektivní. Tak se jen díváme jak přestává slyšet, chodit, zapomíná co uměl..... Je to nesmírně těžké a pomoc nikde.

Táta narozený 1928 měl 5,65kg, rodina vzpomínala, že v půl roce seděl v kočárku a babička ho krmila lžící fleky s uzeným 😄, to byla odolná generace.

Na počátku sedmdesátek jsem v Hostinci za větrem v Jinonicích zažila jeho pásma o Voskovci a Werichovi s přímým telefoním spojením s Nancy Ježkovou z USA, jak to dokázal? Jeho pořady jsme všichni milovali, jeho názory nepodléhaly nikomu a ničemu a to v té době bylo něco!!

Tehdejší dovolené jistě nebyly podle dnešních měřítek, ale mohla jet i z dnešního pohledu nemajetná, rozvedená matka se třemi dětmi na 14 dní s plnou penzí kamkoliv po republice. Což si dnes většina nízkopříjmových opravdu dovolit nemůže.

Strašně jsem se těšila na fotky a nic 🙁. V textu zmíněný Mašek byl kamarád mého tatínka a ten vzpomínal, jak leželi v břiše sochy, když ji montovali, a nakonec jak v ní úmyslně nechali malé košťátko (to bylo také při poslední renovaci nalezené). No a fotky žádné, jsem smutná.