U nás se začíná s pečením tak kolem desátého prosince. Něco upeču já, něco upeče snacha a dáme všechno dohromady. Krabičku vždycky dostanou rodiče, děda cukroví miluje a maminka už nemá tolik sil, aby napekla. V sobotu jsem upekla ze dvou dávek perníčky na Mikuláše a když se sešlo 5 vnoučat, zbylo na malý talířek. Když je pro koho péct, je to radost.
Když jsem bojovala s depresivním onemocněním po prodělaném covidu, všechny tyto "rady" jsem slyšela od svých nejbližších. Nikdy nezapomenu na to, jak strašně mi to ubližovalo. Všechno, co článek popisuje je naprostá pravda, i když samozřejmě život s depresivním člověkem není pro okolí jednoduchý, to uznávám. Rozchodit a "rozpracovat" se dá depka, ale ne deprese a když ještě člověk slyší, že se nesnaží, tak to opravdu nepřidá. Jsem ráda, že jsem se vyléčila a nikdy, opravdu NIKDY už nic takového nechci zažít. Pochopí ten, kdo něco takového prožil.
Myslím, že by nebylo od věci upřesnit IQ tohoto mladíka. Takový Otík se najde všude a lehce se stane terčem vtípků ostatních kluků. Ve vyšším věku je to pak nedostatek sexuálních příležitostí, protože o takové "inteligenty" holky moc zájem nemají, ale pohlavní pud mají silný. Pamatuju si, jak se pod názvem jedné vesnice objevila cedule s názvem Kozomrdy. Proč asi?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bydlím na malém městě, řádila tady ČOI a rozdávala pokuty třeba za to, že v dárkovém obchodě nebyli označení andělíčci za 50 korun ičem výrobce. To jim strašně vadí, ale to, že si obchodníci dávají na potraviny nekřesťanské rabaty, to nevadí nikomu? Sýr od výrobce za 19 Kč, na pultě za 58 Kč. To je v pořádku? Dokud bude tohle povoleno a přehlíženo, bude se drahota pořád zvyšovat.