Já bych v situaci téměř před volbami nezduraznovala vliv dezinformatoru a příklad Rumunska. Paradoxně to může ještě zhoršit situaci pro vládní strany. Na aktivizaci voličů, co nechtějí jít k volbám, bych tímto příliš nevěřila.

KDU-ČSL měla být ( a kdysi byla) pravice s lidským přístupem. Například Josef Lux byl opravdu " klidnou sílou ", jeho bylo možno si velmi vážit. Tyto doby už jsou dávno pryč.

Injekce do břicha dle mě vlastní zkušenosti naznačuje možná ředění krve z podezření trombózu + punčocha kvůli žílam? Co kdyby pacient nebyl známá osoba?

Tak takové ohlášení plánů bych čekala dříve, trochu mi to připadá, jak říkával můj tatínek, až když hoří koudel u z.....e ( omlouvám se za jasný, i když nedokončený expresivní výraz). A jasné vysvětlení, proč to či ono nejde a co udělám proto, aby něco do budoucna šlo. Ne s ironií si postesknout, že prostě mnozí na to nemají, aby pochopili. Ke každému ( téměř) je třeba postupovat s vlídnosti, pokorou a pochopením. Je to těžké, člověk dojde mnohdy zklamání, ake možná také mnohdy bude potěšen ze své nelehké práce.

Spontánní pískání Dáši Havlové při nechutném projevu člena krajině pravicové strany na podporu svého muže jsem schopná pochopit. Házení čehokoliv obloukem na zem v televizní debatě považuji za prázdné a nevhodné gesto, které pan Moravec správně pokáral s oslovením " ale paní senátorko". Můj tatínek kdysi též odhodil příručku sekty odsuzující transfúze a podávání např. antibiotik. Ovšem pouze na stůl s komentářem : " Tmaři ! "

Samozřejmě je každého věc, čím chce vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. O míře vkusu nebudu polemizovat. Nejsem odborník, kdy v takovém případě je co vhodné či nikoliv. Jen mě napadá, zda se dotyčný tímto činem dostává do nějakého nebezpečí, zda toto gesto by se odehrálo i tehdy, kdyby za to hrozila ztráta zaměstnání, dopad na celou rodinu. O smrti ani nemluvě.

Jeden z nejlepších herců a lidí jako takových 🌹🌹🖤❤️

Neviděla bych to zcela jednoznačně, ač s mnohým lze souhlasit. Můj dědeček uprchl v 17 letech před bolseviky, přidal se k českým legiím. S jeho rodinou, tatínek byl projektant při stavbě Transibirske magistrály, opravdu zatočili, ale zůstali naživu. Moje maminka zažila naplno jako 17 ti leta osvobození Prahy a byl to silný zážitek v ulicích, ty záběry opravdu nikdy nebyly tendencni, ale skutečné. A byla to dcera onoho dědečka. První republika také nebyla ráj na zemi. Moje babička se zastala dělníka a byla první vyhozena. Při krizi dědeček velmi těžko jako emigrant sháněl práci, ač mu naše republika umožnila vyucit se brusicem drahokamů. Babička měla opět docela zlou šéfovou, alkoholicku, ale neboť měla opravdu slušný plat a dědeček sháněl, co se dalo (mimochodem vzal jakoukoliv práci, ač pocházel z velmi dobře situované rodiny), musela to skousnout. Proto možná těsně po válce vstoupila do KSČ. Vzápětí chtěla vystoupit, ale dědeček ji téměř doslova prosil na kolenou, aby to nedělala, byla to pro něj záchrana, neboť už Soveti zde měli informace o emigrantech před bolševiky. Byli zatčení a často zmizeli neznámo kam. Později se jeho situace zlepšila, učil ruštinu na gymnáziu a dělal tlumočníka na ministerstvu bez jakýchkoliv politických závazků. Babička v padesátých letech v 60 ti letech zemřela na mozkovou mrtvici. Jistě je znám ruský model války, kdy ztráty opravdu nehrály hlavní roli. Přesto někteří ruští generálové byli skutečně dobří strategove a lidé dokázali v3lkou odvahu a sílu, například při blokade Petrohradu(Leningradu). Moje maminka se při "družbě" pracovišť

Bez ohledu na můj názor na kohokoliv, co je komu s odpuštěnim do toho, kdo má jaké auto, je-li to ze soukromých peněz a soukromých osob? Takové auto má mimo jiné spousta lidí.

Ti, co až urputně chodí vpravo a napadají druhé, co někdy zapomenou, nevybiravými výrazy, jsou většinou ti, co s odpuštěnim neví coby

Bez ohledu na můj názor na incident, nepíše se zde, proč se zákazník ocitnul v zázemí prodejny . Že měl připraveno nahrávací zařízení, je v tomto případě možná poněkud zvláštní.

Já tedy nevím, ale k přijímacím zkouškám přišlo dle mých zkušeností i dost žáků s podprůměrnými známkami na ZŠ a zůstali u zkoušek hluboko pod čarou. Jejich rodiče neměli ani maturitu. Tím nechci nikoho dehonestovat, ale myslím, že v tom je i trend některých rodičů a mylná představa, že vysokoškolsky vzdělaný člověk, zvláště směru humanitního, může být méně unavený v zaměstnání, že má prostě dobrý život a velmi slušný plat. Slušný plat možná ano, ale opravdu často za hodně snahy a prosadit se v jakémkoliv oboru není zrovna snadná záležitost.

Záleží na finanční gramotnosti. Proč někteří herci i sportovci třeba investovali do nemovitostí, proč jiní, jedno kteří, prostě mysleli na zadní kolečka?

A dodám, u vlaku, který během svátků už tak plný není , hlavně v určité časy.

Blízkosti Prahy do 30 km tři hvězdičky 1000

Při vší úctě ke smrti, divím se, že maminka, jejíž dcera studovala tuto univerzitu, se spojí s takovým člověkem. I kdyby nevěděla o jeho trestní minulosti, už některé jiné věci by mě odradily, resp. by mě v žádném případě nepomohly překonat mojí bolest ( věřím. že nevýslovnou).

Nějak netuším důvod, proč Seznam o něčem tak nechutném má potřebu psát. Ty důchodce, co tomu věří nebo to vyhovuje jejim náladam vidět mladé jako bezcitne sobce, a naopak ty mladé, kterým se to líbí, protože zase naopak potřebují vidět ty starší jako ty, co si žijí sladký život a nikdy nezažili nic těžkého, zatímco oni nemohou vůbec za to, jak se mají, zkrátka tyto všechny to jen posílí v jejich nesnášenlivosti. A ti ostatní se tím zabývat nebudou.

Hanychová i na Seznam Médiu?

Bouřlivá léta si můžeme vykládat mnoha způsoby. Klášter podle mě není temné místo bez smíchu a příjemných činností. Navíc řád a povinnosti myslim nejsou tolik na škodu a co se v mládí naučíš, dovolila bych si trochu změnit, to Ti celý život dá možnost, aby Ti život neproběhl mezi prsty. O osudu spisovatelky píší i jiní jiné. Opravdu nejsem puritan a každý jsme na tom jinak. Ale pokládat dobu mezi 14-18 za " ztracené mládí " nebo "unikla divoka léta " mi připadá poněkud pritazene za vlasy. Já bych možná i později byla ráda za nějaký řád, protože zpětně vidím, jak jsem o životě nic, ale pranic nevěděla.

Možná první dámy před paní Pavlovou měly podobné doplňky i ošacení. Nikdy jsem se vsak o tom napsalo. Proč, na to si musi každý odpovědět sam. Však po bouřlivé diskusi, kdy od pana prezidenta bylo mnohokrát opakovano, ze to není nic navíc, v dnešní vyhrocene době nepovažuji podobná sdělení za šťastná. Také pokud vše je hrazeno z peněz pana prezidenta a takový byl záměr od prvopočátku, nevím, proč se o tom tolik diskutuje. Přece zaplatit své ženě penzijní připojištění a náklady na reprezentaci vůbec nemusely být nikdy publikovany.