A teď si představte, že jste pedagog na základní škole, kde se Vám v jedné třídě takových Ondrášků sejde třeba deset. Ten nechce dělat to, jiný zase ono... Jako učitelka nezmůžete zhola nic. Dítě nechce, tak prostě nechce a Vy to musíte respektovat. Protože když nerespektujete, ještě týž den, nejpozději den následující, je na Vás podána stížnost vedení školy, že na děti jdete silou moci a nerespektujete jejich potřeby. Strašná doba, v tomto ohledu je to vážně cesta do pekel.

Možná by stálo za to pouvažovat nad tím, zdalipak není pes zakopaný jinde. Příkladně tam, že drtivá většina dětí nerada chodí do školy proto, že ve školách nemohou hodiny a hodiny trávit s telefony v ruce a sjížděním přitroublých tik-toků či prázdným civěním na ještě přitroublejší veledíla YouTuberů. Ve škole jsou, chudinky, nucené věnovat svou pozornost výuce, výkladu vyučujících a alespoň něco málo pochytit. Komu by se chtělo, že ano? To ovšem není vina školy, nýbrž v první řadě přístupu rodičů, kteří miláčkům stále více a ve všem ustupují a v domácím prostředí mají dětičky pouze minimální, či vůbec žádné mantinely. Jen hrstku dětí učivo skutečně zajímá. Učitel se může rozkrájet, uplatňovat moderní pedagogické přístupy, individuálně přistupovat, využívat moderní technologie k obohacení výuky. Školy osekávají učební osnovy na nutné minimum, do dětí se dávno "netlačí" tolik znalostí, kolik byly děti zvyklé pochytávat před lety, povinností mají zlomek... Přesto některé děti zkrátka není možné zaujmout ničím. A návdavkem řada učitelů poslouchá bezpočet výtek všeznalých zákonných zástupců (Bohu dík za ty normální rodiče s rozumem v hrsti a zdravým úsudkem). Je to smutná doba. A příliš nevěřím v lepší zítřky, bohužel.

Hyenismus nejhrubšího zrna... Doufám, že mu muklové natrhnou.... úsměv

Absolutně nechápu některé zdejší diskutující. Zaráží mě, že i z takového neštěstí si někdo dokáže dělat legraci.

Slečny je mi velmi líto, neumím si představit, jak velkými bolestmi musí, chudák, trpět.

Přeji jí hodně sil a brzké uzdravení. A vám, vysmívajícím se mamlasům, snad aspoň špetku rozumu....

Teda, fakt nevím, kam jste chodil do školy vy, anebo kam chodí vaše ratolest, ale ani já, ani žádná z mých kolegyň takové otázky, jaké uvádíte ve svém lživém článku, dětem zpravidla neklademe. Ano, na začátku školního roku si běžně vyprávíme zážitky z prázdnin, avšak otázky jsou pokládány v neutrální formě, nic konkrétního nezaznívá. A tak děti obvykle odpovídají na dotazy typu "jak jste si, děti, užily léto? Co zajímavého se vám přihodilo, co jste prožily?"

Nás, pedagogy, zase trápí tyhle lživé články, které nás neustále pošpiňují. Je to už téměř denní chléb, co čtu podobné výplody, které si kladou za cíl z nás udělat vyhořelé tyrany bez špetky empatie.

Osobně ke "svým" dětem přistupuji s respektem, úctou, snažím se s nimi vytvořit maximálně přátelský, pevný a oboustranně pohodový vztah, v němž si budeme moci vzájemně plně důvěřovat. Ve třídě máme vždy příjemnou atmosféru, v níž strach a obavy nemají své místo.

Co se klasifikace týče, tak ta má svá pravidla, přes která nejede vlak, není tedy možné děti cíleně potápět a udělovat jim špatné známky jen proto, že jsem se nevyspala dobře. Naopak, je-li to jen trochu možné, přivírám oči a snažím se vždy dávat známku o stupeň lepší, abych děti motivovala a školu, potažmo docházku do ní, jim neznechutila.

Na oplátku však očekávám respektování pravidel, která ve třídě máme nastavená a v neposlední řadě spolupráci nejen dětí, ale rovněž rodičů. Což je někdy, nebudeme si nic nalhávat, kámen úrazu. Lidé mají tendence nás jako odborníky hodnotit, hodnotit naši práci. Z jakého titulu? Hodnotíme my tu jejich?

Každá mince má dvě strany. I proto mi podobné články přijdou zcela jednostranné a útočné.

Člověče, vy si dejte obklad na hlavičku, za takovou snůšku nesmyslných řečí to je skutečně na místě.

Baví mě, že podobné články píší zpravidla lidé, kteří nikdy nestáli za katedrou, plus zřejmě nemají do čeho píchnout, neboť sesmolit toliko hovězin chce skutečný zápal a fantazii.

Vězte, cílem nás, pedagogů, není natlačit do dětí "letopočty s absencí souvislostí," nýbrž alespoň trochu je seznámit s historií nejen naší vlasti, ale i se světovými dějinami, mimo jiné... Nutno podotknout, že osnovy jsou dnes značně osekané. V porovnání s tím, co jsem na základní škole musela zvládnout umět já (a ne, není mi dalece přes třicet), jsou nároky na dnešní žáky naprosto někde jinde - jsou VÝRAZNĚ MENŠÍ. Však si dítě vzdělávejte doma, zajisté mu budete schopen předat vše potřebné efektivněji a vychováte malého genia. Hodně štěstí.

Podobné články by měli psát pouze erudovaní odborníci z praxe. Tenhle výplod je snůška zastaralých a dávno vyvrácených nesmyslů, které s realitou nemají za mák společného. Implantáty jsou dnes na špičkové úrovni, v žádném případě není nutné je po deseti letech měnit. Na pravdě se nezakládá ani tvrzení o ceně zákroku (začíná na 120 tisících korunách - to jste vzala kde?). Zbytečně tu vypouštíte bludy. Raději se věnujte něčemu, o čem skutečně něco víte. Obor plastické chirurgie to zjevně není.

Vždyť je ta holka tupá jako nůž na máslo... Není divu, že nedala přednost, však dost možná ani neví, že něco takového v rámci silničního provozu existuje.

Tohle je problém všude. V Praze vyjdu na ulici a češtinu prakticky neslyším. V obchodě požádám prodavačku o radu, kde najdu konkrétní zboží a dostane se mi odpovědi " ja nepanimaju." Jít se večer projít do parku, nebo tam jít sportovat, znamená procházet kolem houfů opilých Ukrajinců a čelit jejich nechutným narážkám. Na druhý den tam všude zůstávají haldy lahví, obalů od chipsů, masných výrobků, kelímků, tácků, plastových příborů a nezřídka zbytky z grilovacího uhlí. Jeden aby si tu připadal jak v Kyjevě...

Případ pro sociálku. Jaká svobodná škola, proboha? Všechny tyhle matky, které děti nijak nevedou, neukazují jim žádná pravidla, učí je absolutnímu ignorantství, akorát přispívají k úpadku společnosti. Osobně jsem odpůrcem všech možných alternativních škol a podobných nesmyslů, děti se ničemu nenaučí, jsou většinou v běžném životě absolutně nepoužitelní, protože namísto počítání a základů gramatiky se učily, jak být samy sebou a zcela ignorovat jakékoliv konvence.

Tolik zášti v jednom článku, že se nestačím divit... Pokud někdo chce učitele ocenit, je čistě na jeho uvážení, jakým způsobem to provede. Ať je to milá zpráva, e-mail, osobní poděkování, potřesení pravicí, anebo hmotný dar.... všechno dovede vykouzlit úsměv na tváři. Z autorky cítím jakousi závist, která je některým povahám tak vlastní, až je to smutné. Pojďte učit také, možná se ze všech těch dárků budete na konci školního roku radovat stejně jako já 😇.

Jestlipak to není ona pověstná karma?

Marně hledám slova. Je mi nesmírně smutno, tečou mi slzy a ptám se, proč se tohle děje. Ač neznám Kubíka osobně, bolí to. Děti jsou naše štěstí, mají si užívat dlouhé, radostné a bezstarostné dětství. Moc mě jeho odchod mrzí, rodině vyjadřuji od srdce upřímnou soustrast. Věřím, že jeho malá dušička našla tam nahoře klid.

K Vaší práci - obdivuji Vás a je moc hezké, jakým způsobem se snažíte dělat malým pacientům radost, prosvětlujete jejich dny. Děkuji za to ❤️.

Nemám pro takovou zrůdnost slova. Doufám a opravdu hluboce věřím, že karma udělá své. Anebo si s ním poradí muklové!

Přijde mi, že cizinci dostávají scénáře, kde je přesně dáno, jak se mají projevovat, jak jídlo komentovat. To celé s jediným cílem - zvýšit sledovanost, trhnout na tom majlant a mnout si pracky, jak se zase Češi v diskusi rozohnili. Je to smutné, leč reálné, vše by tomu nasvědčovalo.

Pokud se však přecejen mýlím, pak se budu opakovat, ale všechny ty křováky z Austrálie bych odtud vymrskala, ať se jdou napást někam na louku, pokud jim kvalitní jídlo není dost recht. Zřejmě nikdy nepocítili skutečný hlad. Neváží si toho, čeho se jiným ani z poloviny nedostává. Úpadek společnosti.

Pod to se podepisuji! A vedle mlčení bych uvedla ještě další libůstku, která dovede jednoho z partnerů řádně vynervovat. A to jsou situace, kdy jeden partner vyjádří svůj názor, postoj k určité problematice, ale už nedá prostor svému protějšku, aby i on k tomu řekl své. Ideálně to ještě "obhajuje" tím, že cokoliv protějšek vyřkne, jsou snůšky nesmyslů, nesouvisejících blábolů a blbostí, které ho akorát vytáčejí. To je potom teprve bezmoc a beznaděj...

Líbí se mi, jak tady pánovi píšete, kterak je jako učitel příšerný a pedagogická fakulta ho políbila jen velmi letmo.

Je to v ostrém kontrastu s Vaší úrovní znalostí gramatiky - "aby se děti drtili"... Kde je nějaká shoda podmětu s přísudkem?

Pokud někoho chcete takto veřejně lynčovat, očekávala bych u Vás naprosto výborné znalosti minimálně základních pravopisných jevů. Na tohle je totiž vážně žalostný pohled.

Co se týče pana učitele, jehož výlev v úvodu citujete, je to beze sporu neprofesionální počínání, nýbrž od Vás. Z jeho strany se jedná o prosté sdělení, nijak citově zabarvené. Rodiče by měli být rádi, že je pan učitel informuje, jelikož žáci to (velmi pravděpodobně) neudělají a troufají si pak ještě tvrdit, že nebyli v dostatečném předstihu upozorněni. Za mě je postup pana učitele zcela v pořádku. Ale Vy byste měl zvážit nějaký kurz, minimálně asertivního jednání.

Nebudu komentovat to, že velká část tohoto výplodu je vlastně jen parafrázovaný etický kodex učitele z r. 2022.

Co mi ale drásá nervy, jsou ty ostatní výmysly a bláboly, jakými se autor ve svém pseudomoudru ohání.

Učím devátým rokem. Za celou dobu mého působení ve školské sféře jsem nikdy ani náznakem nezneužívala svého postavení k tomu, abych děti jakkoliv dehonestovala, ponižovala, chovala se k nim s despektem, či snad dokonce je omezovala na právech.

V životě by mě nenapadlo dětem zakazovat smrkání (to, doufám, autor zamýšlel jako hloupý vtip), pití během výuky, či odchod na toaletu (ano, jsem si vědoma své odpovědnosti za děti během vyučování, věřím však, že dojít si na toaletu zvládnou i bez asistence stejně o hodině, jako o přestávce). Jako učitelka v žádném případě nepoužívám během výuky mobilní telefon, nekonzumuji žádné jídlo, neopouštím třídu. Co však určitě dělám, je, že během výuky piji (světe, div se, když dětem řadu hodin vykládáte látku, vysychá vám v ústech a pitný režim je zkrátka nezbytný). Jsme jen lidé, nikoliv roboti.

Články podobného ražení mě zvedají ze židle. Jednoznačně je musí psát vždy někdo, kdo ke katedře ani nepřičichl a zároveň bojuje s nějakou hlubokou osobní křivdou, kterou ventiluje prostřednictvím šíření nepravdivých informací a házení hnoje na učitele. Přála bych pisateli, aby si naši profesi někdy na vlastní kůži vyzkoušel. Jsem přesvědčena, že by se jednalo o jednorázovou akci. Ono vzdělávat tlupu dětí, které se nezdráhají vás doslovně poslat mezi hýždě (i jinam), není žádná procházka lipovou alejí.

Tak nevím, ale mě rodiče vychovávali přísně, avšak spravedlivě. Měla jsem jasně daná pravidla, byla jsem vedená k respektu a úctě ve vztahu k dospělým i vrstevníkům, k zodpovědnosti. Pokud jsem jó zlobila a ani několikeré prosté pokárání nezabralo, dostala jsem jednu přes zadek a bylo vyřešeno. Skutečně nemám pocit, že bych byla jakkoliv poznamenána, cítila se méně sebejistá, či snad že bych si dokonce odnesla traumata do dospělosti... Naopak dnešní matky, které (ne)vychovávají v duchu Montessori, by si měly uvědomit, co z jejich ratolestí vyroste. Bytosti bez špetky pokory, odrzliny bez pravidel, jejich pohnuté vzorce chování budou mít na 100% fatální následky. Hodně štěstí takovým... a vlastně nám všem, kdo se v jejich společnosti budeme pohybovat.