"má jít o muže ze Slovenska"... Kde berete jistotu, že to byl Slovák? Mohla to být jakákoliv jiná národnost. Se podívejte kolem sebe, co všechno se nám tady potuluje....

Také jsem tu "chybu" udělala. V momentě, kdy se dítěti stane úraz, nebo se necítí dobře, potřebujete co nejrychleji kontaktovat rodiče a v daný moment zkrátka nepřemýšlíte nad možností, že vaše telefonní číslo zákonní zástupci později jakkoliv zneužijí.

Už se mi i stalo, že mi jedna maminka volala o víkendu, když jsem byla na přednášce na univerzitě, aby mi později napsala velmi vulgární e-mail, v němž mi vyčítala, že nejsem schopna zvednout telefon, co prý jsem to za učitelku bez zájmu o konzultaci. Korunovala to doporučením, ať se na svou profesi "vys**u".

Udivuje mě, co všechno bychom ještě podle některých rodičů měli zvládat, akceptovat. Minimálně být jim k dispozici 24/7. Zajímalo by mě, zda si třeba do obchodu také chodí nakoupit po otevírací době...

Bohu díky za ty normální, rozumné a přátelské rodiče.

To je pravda, domácí úkoly, či snad dokonce opakování si látky, kterou si dítě osvojilo ve škole, v domácím prostředí? Nehoráznost! Vždyť těm malým chudinkám seberete 10 minut času, který mohly (jistě efektivně) trávit na TikToku a jiných povedených aplikacích.

Símvás, vezměte si piluli na uklidnění. Nevěřím, že jste při psaní takového blábolu byl/a plně při smyslech.

Perfektně napsáno! 🙏

A teď si představte, že jste pedagog na základní škole, kde se Vám v jedné třídě takových Ondrášků sejde třeba deset. Ten nechce dělat to, jiný zase ono... Jako učitelka nezmůžete zhola nic. Dítě nechce, tak prostě nechce a Vy to musíte respektovat. Protože když nerespektujete, ještě týž den, nejpozději den následující, je na Vás podána stížnost vedení školy, že na děti jdete silou moci a nerespektujete jejich potřeby. Strašná doba, v tomto ohledu je to vážně cesta do pekel.

Možná by stálo za to pouvažovat nad tím, zdalipak není pes zakopaný jinde. Příkladně tam, že drtivá většina dětí nerada chodí do školy proto, že ve školách nemohou hodiny a hodiny trávit s telefony v ruce a sjížděním přitroublých tik-toků či prázdným civěním na ještě přitroublejší veledíla YouTuberů. Ve škole jsou, chudinky, nucené věnovat svou pozornost výuce, výkladu vyučujících a alespoň něco málo pochytit. Komu by se chtělo, že ano? To ovšem není vina školy, nýbrž v první řadě přístupu rodičů, kteří miláčkům stále více a ve všem ustupují a v domácím prostředí mají dětičky pouze minimální, či vůbec žádné mantinely. Jen hrstku dětí učivo skutečně zajímá. Učitel se může rozkrájet, uplatňovat moderní pedagogické přístupy, individuálně přistupovat, využívat moderní technologie k obohacení výuky. Školy osekávají učební osnovy na nutné minimum, do dětí se dávno "netlačí" tolik znalostí, kolik byly děti zvyklé pochytávat před lety, povinností mají zlomek... Přesto některé děti zkrátka není možné zaujmout ničím. A návdavkem řada učitelů poslouchá bezpočet výtek všeznalých zákonných zástupců (Bohu dík za ty normální rodiče s rozumem v hrsti a zdravým úsudkem). Je to smutná doba. A příliš nevěřím v lepší zítřky, bohužel.

Asi úplně nechápete význam mého komentáře. Jelikož se jedná o slovo s mnoha významy v různých kontextech, doporučuji nahlédnout do některého z výkladových slovníků. Věřím, že správný význam si zvládnete přiřadit k obsahu článku bez větších obtíží 🙂.

Hyenismus nejhrubšího zrna... Doufám, že mu muklové natrhnou.... úsměv

Věřím tomu, že kdyby se to stalo komukoliv z vašich blízkých, či přímo vám, také byste se od srdce zasmál. Že mám pravdu? 😉

V čem konkrétně je ta mladá dáma hloupá? Že se svěřila do rukou lékařům? Myslím, že hlupák je tu někdo jiný. A ta slečna to není...

Kdepak. Jen mě to nepřestane udivovat. Vždycky si říkám, že nebudu komentáře číst. A pokaždé udělám stejnou blbost

Absolutně nechápu některé zdejší diskutující. Zaráží mě, že i z takového neštěstí si někdo dokáže dělat legraci.

Slečny je mi velmi líto, neumím si představit, jak velkými bolestmi musí, chudák, trpět.

Přeji jí hodně sil a brzké uzdravení. A vám, vysmívajícím se mamlasům, snad aspoň špetku rozumu....

Teda, fakt nevím, kam jste chodil do školy vy, anebo kam chodí vaše ratolest, ale ani já, ani žádná z mých kolegyň takové otázky, jaké uvádíte ve svém lživém článku, dětem zpravidla neklademe. Ano, na začátku školního roku si běžně vyprávíme zážitky z prázdnin, avšak otázky jsou pokládány v neutrální formě, nic konkrétního nezaznívá. A tak děti obvykle odpovídají na dotazy typu "jak jste si, děti, užily léto? Co zajímavého se vám přihodilo, co jste prožily?"

Vydržet by mohl, naštěstí pro Vás. Svitla Vám naděje 🙂

Nás, pedagogy, zase trápí tyhle lživé články, které nás neustále pošpiňují. Je to už téměř denní chléb, co čtu podobné výplody, které si kladou za cíl z nás udělat vyhořelé tyrany bez špetky empatie.

Osobně ke "svým" dětem přistupuji s respektem, úctou, snažím se s nimi vytvořit maximálně přátelský, pevný a oboustranně pohodový vztah, v němž si budeme moci vzájemně plně důvěřovat. Ve třídě máme vždy příjemnou atmosféru, v níž strach a obavy nemají své místo.

Co se klasifikace týče, tak ta má svá pravidla, přes která nejede vlak, není tedy možné děti cíleně potápět a udělovat jim špatné známky jen proto, že jsem se nevyspala dobře. Naopak, je-li to jen trochu možné, přivírám oči a snažím se vždy dávat známku o stupeň lepší, abych děti motivovala a školu, potažmo docházku do ní, jim neznechutila.

Na oplátku však očekávám respektování pravidel, která ve třídě máme nastavená a v neposlední řadě spolupráci nejen dětí, ale rovněž rodičů. Což je někdy, nebudeme si nic nalhávat, kámen úrazu. Lidé mají tendence nás jako odborníky hodnotit, hodnotit naši práci. Z jakého titulu? Hodnotíme my tu jejich?

Každá mince má dvě strany. I proto mi podobné články přijdou zcela jednostranné a útočné.

Člověče, vy si dejte obklad na hlavičku, za takovou snůšku nesmyslných řečí to je skutečně na místě.

Baví mě, že podobné články píší zpravidla lidé, kteří nikdy nestáli za katedrou, plus zřejmě nemají do čeho píchnout, neboť sesmolit toliko hovězin chce skutečný zápal a fantazii.

Vězte, cílem nás, pedagogů, není natlačit do dětí "letopočty s absencí souvislostí," nýbrž alespoň trochu je seznámit s historií nejen naší vlasti, ale i se světovými dějinami, mimo jiné... Nutno podotknout, že osnovy jsou dnes značně osekané. V porovnání s tím, co jsem na základní škole musela zvládnout umět já (a ne, není mi dalece přes třicet), jsou nároky na dnešní žáky naprosto někde jinde - jsou VÝRAZNĚ MENŠÍ. Však si dítě vzdělávejte doma, zajisté mu budete schopen předat vše potřebné efektivněji a vychováte malého genia. Hodně štěstí.

Podobné články by měli psát pouze erudovaní odborníci z praxe. Tenhle výplod je snůška zastaralých a dávno vyvrácených nesmyslů, které s realitou nemají za mák společného. Implantáty jsou dnes na špičkové úrovni, v žádném případě není nutné je po deseti letech měnit. Na pravdě se nezakládá ani tvrzení o ceně zákroku (začíná na 120 tisících korunách - to jste vzala kde?). Zbytečně tu vypouštíte bludy. Raději se věnujte něčemu, o čem skutečně něco víte. Obor plastické chirurgie to zjevně není.

Vždyť je ta holka tupá jako nůž na máslo... Není divu, že nedala přednost, však dost možná ani neví, že něco takového v rámci silničního provozu existuje.

Tohle je problém všude. V Praze vyjdu na ulici a češtinu prakticky neslyším. V obchodě požádám prodavačku o radu, kde najdu konkrétní zboží a dostane se mi odpovědi " ja nepanimaju." Jít se večer projít do parku, nebo tam jít sportovat, znamená procházet kolem houfů opilých Ukrajinců a čelit jejich nechutným narážkám. Na druhý den tam všude zůstávají haldy lahví, obalů od chipsů, masných výrobků, kelímků, tácků, plastových příborů a nezřídka zbytky z grilovacího uhlí. Jeden aby si tu připadal jak v Kyjevě...

Nevím, jaké máte zkušenosti vy, dle toho, co píšete, tak ne příliš valné. Samozřejmě, najdou se učitelé, kteří jsou vyhořelí, práce je nebaví a dopadá to hlavně na děti.

Osobně se snažím o to, aby se moji žáci cítili dobře, bezpečně, aby se do školy těšili a učení je bavilo. Domácí úkoly žádné nedávám, vše zvládáme dělat ve škole, v souladu s plány. Domácí přípravu ponechávám ve výhradní kompetenci zákonných zástupců. Moji žáci jsou pozitivně motivováni a mají výborné výsledky. Klima ve třídě máme velmi příjemné, přátelské, s dětmi máme skvělé vztahy a jsem za to nesmírně vděčná. Mám zřejmě i štěstí na úžasné děti a báječné rodiče.

Výjimka ovšem potvrzuje pravidlo.