Nás pan učitel práva říká že tohle je zastaralé. Žádne rozdělování pan a zaměstnanec už dávno neplatí. Jsou to dvě smluvní strany kde jedna nakupuje a druhá prodává. Co když má špatnou náladu zákazník nebo je bordelar a co se mu nelíbí odloží jinde. Může třeba pak zaměstnanec se bránit? Pokud vím tak otrokářství už nemáme a nevolnictví taky ne nějaké to století.
Vzhledem k tomu že též studuji VŠ a to v kombinované formě taky trochu přispěji. Sami vyučující neví co bude. Zdali se bude psát bakalářská práce nebo nikoliv. A přesto už v prvním ročníku Vás seznamují s citacemi a jak má práce vypadat. Dále praxe kterou dávají až do letního semestru 2 ročníku. Což pokud někdo pracuje znamená 13 týdnu si vzít dovolenou ( tedy pokud ne pracujete v oboru). Dále zvláštní přístup k jazykové zkoušce. Tam je vstupní test a ten když nedáte čekáte rok na další možnost. Na VOS je zakončení absolutoriem i z cizího jazyka a každý semestr. Na VS nikoliv. Proč takové kombinace ve školství?
Takhle zkombinovat článek samoobslužné pokladny - Putin- krádež - práce zadarmo to je radost pohledet. Pouze se zeptám byl jste nucen tam jít? Věřte i v Itálii mají samoobslužné pokladny a že si tam namarkuji nákup je moje volba a moje práce. Nikdo mi tam nic nedal. Doporučuji pokladnu s živou bytosti a pokud máte problém pište na centrálu. Lidé na prodejně za nic nemohou. Oni jsou pouze nuceni pracovat s tím co jim určil někdo jiný. Hezký den
Já si cením magistrů farmacie a stejně si cením i pekaře či řezníka kteří umí své řemeslo. Já jsem původem vyučenou prodavačkou kdy jsme se učili i druhy kávy, čaje a spousty dalších věcí pod pojmem zbožíznalství. K tomu jsme měli i základy účetnictví a další odborné předměty. Trochu mi tedy váš názor zavání že vy jste někdo a prodavačem je kde kdo.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Jsem komunistické dítě. Branná výchova byla námi brána jako zpestření školní docházky ( u nás byla 2x ročně v sobotu - ta byla i většinou pracovní pro rodiče). Ve škole jsme měli kromě klasických kroužku i třeba divadelní a byla to velká sranda. Rodiče nás s bratrem oba chtěli a lásku nám též dávali hned od mala. Všechny prázdniny jsme jezdili k prarodičům ( chtěli jsme) a tam s dědou cestovali,koupali a užívali si vyprávění rozvětvené rodiny. Jeli jsme i s nimi a ROH na rekreaci několikrát. Ano nebyli jsme nikdy v Jugoslávii ale následky to snad na nás nezanechalo. Rodiče i prarodiče nám plnili sny dle možností doby ( takže spousta dětských knížek ale i třeba dovezené první hračky na dálkové ovládáni z Krymu kde byl děda na rekreaci). Žili jsme v paneláku a kolem hodně kamarádů kdy se přišlo ze školy, hodila taška do rohu a šlo se jezdit na kole a nebo v zimě sankovat. Byla to doba která měla chyby a pro někoho moc a velké. Ale třeba pro nás normální protože rodiče v noci nechodili do práce, bylo co jíst a slušná kvalita a užívali jsme si dětství.