Je třeba nebýt ufňukaný a pro zdraví něco dělat.
Ve 4,5 revmatická horečka a málem konec.
Pak šelesty na srdci, hnisavé anginy dokud mi v 10 nevyndali krční mandle.
V 50 4 bypassy, v 62 prostata rok na to cukrovka 2.typu.
Ale bacha! 100% se dožiji hodně přes 100! protože na nemoce nemám čas(napsáno slušně), chodím denně 4km procházky bez ohledu na počasí.
V životě jsem nekouřil a jsem v podstatě abstinent.
A moc ,o pomáhá internet, hlavně oblasti o vesmíru!
A to si myslím, že mi pomáhá!
Takže tu budu určitě ještě 22 let a pak další navíc.
Zn: celoživotní optimista!!!
Ať se dál daří 🙂
No jo stáří je mrcha. Já už ve svých 55 letech to cítím také. Nejprve přijde šedý zákal, pak výměna kyčlí nebo kolena, pak nějaká srdeční chlopeň, cukrovka a cholesterol. A vše zakončíme v krematoriu, tam se to všechno vyléčí. Ale je třeba se tomu zasmát.
Nezoufejte, já už se dožila šedesátky a nehodlám to odpískat. A to už 15 let jezdím na vozíku... Ale je pravda, že nebýt na káře, nemám problém...
To by byla první dieta na světě, která by skutečně fungovala, a že jich už byly snad tisíce...
Mimochodem - s tím cpaním - o tom to ostatně je. Přinutit se jíst málo a hotovo. Na to není třeba žádného dietologa ani složité diety. Stačí zdravý rozum a vůle.
Ono tohle právě není dieta, je to kontrolované jezení, já ujíždím na čokoládě a dovolím si klidně odpoledne ke kávě kousek hořké čokolády nebo sladkého oříškového krému a nic mi to s váhou neudělá.
Jinak těch osm hodin určených k jídlu to nijak nepřeháním, mám výhodu, že mi chutná tvaroh, brokolice, sýry na různé způsoby, tofu, prostě dá se váha udržet i jako nepohyblivý chromák. A máte pravdu, musí se zapojit rozum a umět se ovládat 🙂
Dibetes se dá ukočírovat.Klidně se dá občas zhřešit.Myslím jídlo.Důleżitý je pohyb.!!!
Ano, ale trošku Vám to vyvrátím, jsem 15 let na vozíku, s ochrnutou levou půlkou těla žádnou pohybovou parádu nenadělám a držím si přerušovaným půstem pořád stejnou váhu i v šedesáti letech. A to opravdu neudělám ani krok :-(
Špatný - měla jsem hlad. Hlava se sice rozhodla, ale tělo je jiného názoru. Ne každému to sedí....
Zpočátku jsem taky před spaním pociťovala hlad, s tím se spát nedá, naučila jsem se přelstít tělo rozpustnou vlákninou, rozmíchám ve sklence vody, přidám pár kapek třeba citronu, medu, něčeho, co to trochu ochutí, vláknina po chvilce zhoustne a pěkně naplní nespokojený žaludek bez nějakých kaloriií a zbytečného nočního trávení.
Používám Psillium Dr. Popova, to mi přijde nejvhodnější.
Nejenom, že jsem toto stravování zkusila, já v něm žiju už asi třetí rok. A článek mi úplně mluví z duše. Není vůbec důvod s přerušovaným půstem končit, protože člověka nijak neomezuje. Zjistila jsem, že dříve, vlastně celý život, jsem jedla zbytečně a vlastně pořád něco, i večer. A přitom to není potřeba.
Takže když to shrneme,tak do důchodu čím dál tím dál za menší a menší důchod. To není reforma ale prachsprostá sv.......,jak dál plnit státní kasu a hojit se na důchodcich,aby bylo a zbylo na jejich koryta. Nečekala jsem, že se dožiju toho, že se budou takhle nenávidět důchodci
Paní Mirko, současných důchodců se už nic z toho netýká...
20
Sledujících
2
Sleduje
20
Sledujících
2
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Každé hubnutí je přece kontrolované jezení, co jiného?
1 odpověď
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
No, tradiční dietu bych já určitě nevydržela, mít zapovězené některé potraviny, odměřovat si porce, nic pro mě, už mám vyzkoušeno. Přerušovaný půst mi naprosto vyhovuje a nemusím se ničeho zcela zříkat, i když možná ano, nemá se pít alkohol, ale to mi vůbec nijak nevadí.
1 odpověď