Dělám už od maturity, což je přes 38 let účetnictví, mozek trénuju sakra pořád a byla bych ráda, kdyby mi to vydrželo. Chápu, že u pásu je to něco jiného, taky neodsuzuju těch 7 z 10 co si to nedokáží představit, jen jsem si dovolila projevit svůj názor.

Myslím si, že bez problémů, dělám sama na sebe a práci musím odmítat, protože nestíhám.

Ano, mám v květináči na schodech před dveřmi a pak jde zase do země.

Taky se tady píše o tom,že si 7 z deseti nedokáže představit, ne že nedokáže dělat, já si to představit dovedu a vůbec mi to není proti mysli, jestli vůbec budu na živu, to opravdu nevím.

Nebo mě práce baví.

Určitě má od všeho klíče.

Moc hezky napsané, mám jednoho syna a řekla jse tuhle před sousedem, že nejsem mateřský typ a bylo mi řečeno, že jsem sakra kvočna. Takže ženská si to kolikrát ani neuvědomí, že pořád obstarává, každého rozhodnutí, mám i takové známé, které nechtějí a zcela je chápu.

Na smažení je prý lepší řepkový, méně se přepaluje než slunečnicový. Jinak na vepřové - sádlo doma vyškvařené, na kuřecí a rybu ghí, které se dá kombinovat s olivovým olejem. Aspoň tak jsem pobrala zkušenosti a spokojenost.

Ano v nákupu, ale myslím odvod ze své práce našemu státu, to všichni neplatí. A jestli jste byla OSVČ než jste šla do důchodu, tak vůbec nepochopím Vaše duševní pochody.

Budu ta 3 z 10, kteří si to dovedou představit. Nedovedu si představit zůstat sedět doma na zadku, nic nedělat a ppostipně degenerovat, pravda je,že svoje pracovní aktivity asi osekám, ale pracovat budu dál,dokud budu zvládat.

Proč máte potřebu být za každou cenu vtipný, když se stejně smějete jen Vy? Fakt si nepřipadáte aspoň trochu trapný?

Já jsem nepsala, že to dělat nechci, nebojte se, že nemám tolik rozumu, že kdyby mi to nevyhovovalo, tak to dělám. Proč vy jste zaměstnaná, když máte dojem , že jste dojná kráva. Já jako OSVČ odvádím státu měsíčně včetně DPH cca 50 tisíc, mám dojem, ze na mě a mou matku skutečně nedoplácíte.

Nemá cenu.

Vám také, hlavně zdraví.

To máte pravdu, a ptáčky na skřipci na připevnění na větve, vánoční hvězdu jsme měli tenkrát z bíleho skla opletenou bílými a růžovými korálky, už tenkrát asi 50 let stará, nakukování do osvětlených, vánočně vyzdobených obchodů s hračkami, nové voňavé knížky pod stromečkem, přes prázdniny přečtené. Já měla vlastně strašně krásné dětství, i když jsme skoro nic neměli.

Jen si kopněte, když se bránit nemůže. Lidi, kde se ve vás ta zloba bere.

A máte dojem, že je v této situaci nutné to tady vyhrabávat? Nemám potřebu si to vyhledávat, evidentně Vám empatie a pieta nic moc neříká.

A vy víte, že není? Není to teď trochu mimo mísu a nechutné?

O čem tady povídáte, píšou o jejím biologickém otci Josefu Zeťovi, on není jejím otcem, víte pravděpodobně víc než sami zúčastnění.

Že ti ze sebe není špatně.