Jsem ráda, że tihle interventi existují. Před 25ti lety mého tehdy 8letého bratra přejelo nákladní auto, máma byla u toho, ale nikoho nezajímala, a to se to stalo přímo u hasičské stanice. Když pak ve špitále žádala, zda by nemohla dostat něco na uklidnění, tak bohužel. Ještě že už doba pokročila
Je mi to moc líto. Když můj bratr před 26lety zemřel, pamatuji “aspoň” Neurol. Psychologové, psychiatři nic. Zanechalo to následky na nás všech a ty si neseme stále.
A mě rodičů. Tátu budou do smrti trýznit vlastní výčitky i výčitky maminky dítěte. A mamka bude v háji, že nebyla doma.
U dítěte stačí se na chvíli utočit. Pokud jste měla dítě na očích 24/24 jste supermatka a dost o tom pochybuju, protože to nelze.
Už nikdy nikoho nesoudím. Dcera 13mesicu stala v kuchyni vedle mě a z druhé strany babička, která chtěla dát malé napít (neuzavřená lahvička, kde se chladil obsah) a bum, dcera popáleniny a doted jizvy. A to jsem stala vedle ni.
Škoda, že už do Prahy nelítá A380, to byla jiná paráda. Měl jsem to štěstí, že jsem se stihl s ní proletět 🙂
Obě letadla mají své kouzlo. Měla jsem možnost litat na tomto typu a pro personal je to velice “crew friendly” letoun. Stejně tak, jako pro pasažéry. Díky bohu za každý takový krok dopředu na Pražském letišti.
No myslím že důslednost, člověk, který byl za toto zodpovědný, snad nyní dostane pod kontrolu, když už je to za takovou cenu! .. Už od mala se dítě do kuchyně nepouští, neustále se upozorňuje, že je to a to horké. Všechny hrnce a pánvičky se vaří na zadních plotýnkách a madla jsou vždy otočená směrem k dřezu (nebo obráceně), nikdy ne do prostoru kde dítě madlo chňapne a vyleje na sebe rozžhavený olej s řízky! Vždy se jedná o negativní vlastnosti které nemáme pod kontrolu (které jsou příčinou utrpení) a pokud už je poučení za takovou cenu tak si můžeme lehce domyslet jak dlouho byl tento člověk nedůsledný o autoritě (poslouchání dítěte nemluvě), neb kdo není důsledný nemůže mít nikdy u nikoho autoritu! Přejí dítěti brzké uzdravení bez následků a rodičům ať najdou své vyšší Já co nejdříve, ať nemusí přijít ještě závažnější rána osudu!
Zase všichni chytří. Dcera v rocku popalena horkou vodou na čaj, kterou na ni prevrhla babička a to jsem stala vedle. Nesudte a nepoucujte, dokud to nezazijete.
Kdyby ji nechali v klidu umřít tak udělají líp.... teď jen docílí toho že při životě budou držet něco co žít nemá....a dlouho stejně nevydrží..
Něco? Bože, co jste za člověka. Máte děti? Doufám, že ne. A co třeba její maminka? Má k ní tímto určitě hlubší vztah a má nárok na to, aby její dítě žilo lepší život. Proto ta veškerá snaha.
Dobrý den, chápu, že lidé mají pochybnosti, týkající se psych. problémů. Jsem ročník 86, doba byla jiná a z vyprávění rodičů i babiček si dovedu představit, jak těžké to muselo být. Sama mám diagnozu hraniční porucha a věřte mi, jednoduché to není. Kdo to neví, nikdy by to neřekl. Taky jsem přemýšlela o invalidním důchodu..., ale pracuji a vychovávám děti. Bohužel ne všichni toto zvládnou a odsoudit někoho za to nebo mu nadávat je ubohé. Kdo nezažil na vlastní kůži, co takové nemoci obnáší, může opravdu jenom blbě kecat a urážet.
Dobrý den, ano, každý máme nějaký názor. Můžete se na to podívat také z té strany a to když rodič má psychické problémy a bohužel v tom vyrůstají děti a ty to nějakým způsobem negativně ovlivní do budoucna. Vím o čem mluvím. I když to aktivně řeším, zkouším, možné, nemožné a pořad věřím, ze to bude lepší, uleva nepřichází a děti to bohužel vidí. Nesudte hned všechny pouze jak to vypadá. Málokdo ví, co vše je za tím. Je mi těch mladých spis líto.
Dusevne nemocny clovek. Kdo to o sobe vi, tak radeji zije sam
Ono je vubec lidem s vaznou psychickou poruchou lepe si k sobe nikoho nevazat.
Madam, sama HPO trpím a věřte mi, ze žít sama opravdu nechci. Nevybírala jsem si to, par situaci v dětství mi k tomu nahrálo. Mám rodinu a děti a bojuji jak se dá, abych byla lepším člověkem. Život je složitější, ale ne nemožný kvalitně žít. Tímto bych chtěla poděkovat i svému partnerovi za jeho trpělivost a podporu.
Dobrý den, celé toto téma je velice křehké a reakce jsou různé. Ze své zkušenosti však vím, že né vždy léky pomůžou. V jednu chvíli jsem užívala koktejl 6 druhu AD denne a prestala jsem úplně fungovat. Dostalo mě z toho až úplné vysazení a světe div se, funguji normálně a stavy zvládám i bez toho. Ze zkušenosti ještě před touto mi léky zase naopak pomohly. Je třeba se nebát a dát tomu aspoň šanci.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To jste sem neměla psát. Za chvíli se na vás sesypou ty "dokonalé matky", kterým se náhodou nic nestalo, tak dělají ramena.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Tak ať. Tyto chodící “dokonalosti” v této situaci nikdy nebyly. Dokud nezažiješ, nepochopíš.