„Kvůli obědům z domova mám v práci nelichotivou přezdívku. Na chození do restaurace nemám,“ svěřuje se MartinPracuji v kanceláři a vždy jsem měl dobré vztahy se svými kolegy. Pracovní atmosféra byla příjemná a kolektivní obědy v místní restauraci byly součástí našeho každodenního rituálu. Byli jsme dobrá parta a vždy na obědech probrali řadu zajímavých, samozřejmě neformálních témat. Právě společné obědy byly jakýmsi stmelovacím prostředkem celého našeho ryze mužského kolektivu. Avšak vše se změnilo, když jsem si začal uvědomovat, kolik peněz utrácím za obědy mimo kancelář. Rozhodl jsem se, že začnu šetřit a začal jsem nosit obědy v krabičce. Obědy, které mi připravovala manželka.