Nebyl, ale já měla docela přísné rodiče. Když jsem něco provedla, stačilo málo, tak mě vyhubovali nebo dali přes zadek. Rodiče měli své zásady, pravidla a byla u nás disciplína, kterou jsem musela se sestrou splňovat, ale jinak to byli hodní laskavý rodiče, kteří nás měli rádi. Nyní když už mám svoji rodinu, tak se rádi vidíme a s mamkou chodím nakupovat, na obědy, na kávu. A slavíme spolu všichni štědrý den.

Deset nebo jedenáct let. Rodiče mi tenkrát řekli za co to mám. Ale o několik minut později, když jsme si to vyříkali. Tak rodiče odhrnuli velký projekční papír, na kterém stromek stál. Bylo to kvuli tomu, aby jehličí nepadalo na koberec, i když měl ve stojánku vodu. Tak pod tím papírem byly pro mě schované dárky, které mi pak dali. Takže pak proběhl štědrý den v pohodě a radosti.

Můj nejhorší dárek byl: událo se to v dětství, když jsem pod stromečkem objevila dárek většího rozměru. Což dítě potěší a říká si, co to bude, že by nějaká hračka nebo oblečení? Rozbalila jsem jej a zůstala úplně stife. Nevěděla jsem, co na to říct. Bylo to několik kroket uhlí a pár brambor.

Je to pravda. Jdu si za tím celý život.

Když jsem chtěla koupit mé sestře květiny, zjistila jsem si nejdřív, zdali se to v porodnici může. Samozřejmě, že je to zakázané i všude v nemocnici. Tak jsem ji musela přinést něco jiného, když v průběhu listopadu porodila zdravého chlapečka. Pí. Kopřivové to určité povolili jenom proto, že je známá.

To teda. Je vidět, že je mladá a naivní. Po porodu se nesmí sportovat pár měsíců. Proto se tomu říká šestinedělí, aby organismus ženy se dostal opět do pořádku. Navenek vypadá, že je vše v pořádku, ale kdyby znala anatomii lidského těla, tak by věděla jaké následky zdravotní zažívá tělo uvnitř po porodu. Doktoři i po běžné operaci říkají, že člověk se nesmí fyzicky namahat měsíc nebo dva. Je vidět, že žádný velké zdravotní problémy nezažila a co se člověku vše může stát. .

To už není normální. Ty ceny jsou až moc nadsazený.

To je pravda. V 80 -90 letech, když jsem chodila do školy, tak si pamatuji, že toto hodnocení vědomostních a inteligenčních znalostí bývali čeští žáci výborní. Že se vždy umisťovali na druhém a třetím místě. První místo vždy držely asijské děti.

To teda nevím. Mě spíš připadá, že letos je velký babyboom. Vídám denně hromadu kočárku a na internetu bylo hromada slavných žen těhotná. I moje sestra, která před 14 dny porodila zdravé miminko, tak na třech odděleních pro šestinedělí v porodnici U Apolináře bylo nabyto rodícími maminkami. Dokonce pokoje byly plné, tak musely dokonce ležet některé ženy na chodbě.

To není žádný krasavec. Hlavu má holou, na těle tetování. Hnus. Krasavec vypadá jinak.

Já jsem ročník 1978, takže jsem zažila dobu komunismu. A dobře se na ni pamatuji.

Ale jestli jste si všimla, tak si to pan Král nevymyslel, ale použil mnoho faktické literatury a informací. Proto nakonci článku citace.

Ale jestli jste si všiml, tak si to pan Král nevymyslel, ale použil mnoho faktické literatury a informací. Proto nakonci článku citace.

Vždyť je to správné. Musí si dospělí udělat také večer a noc pro sebe. Prospívá to jejím manželství.

Držím mu moc palce, aby se mu splnily všechny jeho sny a stal se legendou jako Martina Sáblíková. Má na to.

Ale když nejsou babičky, tak je to o mnoho složitější. To si moc člověk nevystuduje.

To je pravda. Takhle to fungovalo za mého dětství ve škole v 80 - 90 letech. Kdy děti ve třídě se předháněly v nejlepších výsledcích. V jak učení tak v tělocviku. Braly své výsledky za svojí odpovědnost, protože chtěly být úspěšní, aby se dostaly dál na střední a vysokou školu.

Jsem pro Pražskou filharmonii. Je to krásná moderní stavba. Jelikož klasickou hudbu miluji a chodím přes rok hodně na koncerty, tak si budovu hodně užiji a strávím tam hodně krásných chvil s hudbou.

Nechoďme moc daleko, Také děti českých umělců by se nestaly herci nebo zpěváci, kdyby je rodiče sami nešoupli před kamery nebo na podium. Bez slavných rodičů by se sami lopotily přes přijímačky na konzervatoře a chodily by na castingy a modlily se, aby je vzaly a mohly se stát čím chtějí být.

Ale já prošla také rakovinou a musela chodit na ozařování, ale naštěstí jsem se vyléčila. Je to již pět let zpátky. Musím celý život brát léky. Snažím se však, žít co nejlépe a zdravě. Každopádně Vám držím palce.