Jářku, V+W žádnou hru Peníze nenapsali (ani v ní nehráli); má zřejmě jít o jejich společný (J. Honzlem režírovaný) film Peníze nebo život.

Kdysi jsem svým studentům prezentoval dvě osobnosti takto: Ten první z nich byl vysoký modrooký blonďák, sportovec a muzikant. Milující otec; zároveň oblíbený u žen. Suverén, vůdcovský typ. S vysokým sebevědomím. Ten druhý byl odmala postižený mrzáček, nízký a hrbatý. Učitýlek. S ženami to příliš neuměl (s výjimkou jedné - kdoví, zda nikoli pouze platonické - lásky a jedné přítelkyně se s nimi moc nestýkal). První byl Reinhard Heydrich, druhý Otokar Březina.

Rodák z Tišnova, spolužák mého otce (s nímž sedával v jedné školní lavici).

Jezdíval jsem tam na Svátek lužickosrbské poezie; na jednom z nich jsme si pěkně popovídali s Petrem Handkem (Kdo může říci, že za něj nobelista platil pivo...? - zatímco mu opravoval německý překlad jeho básně.). Zažil jsem tam ovšem také devatující povodeň. Ale především spoustu milých setkání s tamními Lužickými Srby.

Oscara v roce 1966 získal samozřejmě Obchod na korze. A Erbenova sbírka se (správně) jmenuje Kytice z pověstí národních.

Na Západě je dovoleno kritizovat Západ. Na Východě je také dovoleno kritizovat Západ. Na Západě je ovšem také dovoleno kritizovat Východ...

Herrmann sám se k tomu ovšem ve svých vzpomínkách vyjadřuje tak, že se narodil právě v Horním mlýně u Chotěboře. Po mamince pocházel z významného nakladatelského rodu Pospíšilů (z Hradce Králové).

Prosím pěkně, vzpomínáte si, jaké že portfolio vyjednal před lety Andrej Babiš pro Věru Jourovou? Já jen, aby ani tohle nezapadlo...

Nikolajem si prošel můj prastrýc (a také kmotr) Jan Simandl (z odbojové skupiny Jan; její dva členové - Pokorný a Železný - byli popraveni, prastrýc "vyfasoval" původně také trest smrti, pak doživotí, 25 let, nakonec jich bylo 14).

Za zmínku stojí také to, že se na tamní faře slovenští obrozenci dohodli na vzniku (a podobě =na základě středoslovenského nářečí) spisovné slovenštiny.

Je zajímavé, že týž názor na (ne)podpis Charty 77 měl další z politických vězňů uranových lágrů, básník Zdeněk Rotrekl.

Františku, přesné a výstižné. Potrefené husy už se ozývají...

Defenzivní stoper? ...ten je vždycky (především) defenzivní. Defenzivní záložník!

O hřbitov se kdysi staral kamarád Pavel Surý; upozornil mne, že zde odpočívají předkové rakouského kancléře Bruna Kreiskyho.

Novomeský byl národním umělcem, nikoli národním hrdinou. Pro meziválečné a částečně i poválečné Slovensko byly - mezi tamními intelektuály typické kontakty napříč uměleckým (i politickým) spektrem: k nejbližším Novomeského přátelům patřil básník a katolický kněz (františkán) Rudolf Dilong. Když se tento na konci 60. let chtěl z emigrace vrátit zpět do vlasti, pravil mu prý jeho přítel, že pro takové už na Slovensku není místo.

Možná by stálo za to, pokud by byla slyšena také druhá strana; například takový doc. Patrik Mitter. Také jazykovědec danou problematikou se zabývající; leč s názory naprosto odlišnými.

Inspirativní. Jenom: ony děti nejsou citově deprimované, ale - deprivované.

...a slovo "robot" vymyslel Karlův bratr Josef. Také Čapek, také spisovatel (byť větší proslulost získal jako malíř). Karel totiž chtěl mít ve své hře původně jakési "labory". Tak mu musel poradit starší a zkušenější...

Může být obviněn z výroby dětské pornografie, jejího šíření, jejího držení. Nemůže však býti "obviněn z dětské pornografie". Nadpis by bylo zapotřebí formulovat lépe a přesněji.

Jiří Lederer byl mimo jiné také významným literárním kritikem. Sluší se vzpomenouti, že si už na počátku své dráhy povšiml významu Škvoreckého Zbabělců; které velmi potivivně (jako tehdy - v roce 1958 - jediný) hodnotil ve Večerní Praze. Nu, dočkal se téhož co Škvorecký: vyhazovu, umlčení.