Tak to funguje v USA. Po složení závěrečneho testu (neni to zkouška, neni to maturita) obdrží každy žák čislo. Ten test se jmenuje SAT (studium aptitude test). Není o tom co víš, ale jaké máš předpoklady pro studium. A podle svého čísla se hlásíš na Universitu, kde tě vezmou. Mam-li skóre 655, nebudu se hlásit na Stanford, kde je minimum 950. Ale pak už nejsou žádné přijímačky a škola si vybere horních 50 a je to.
Odbornice popisuje tuto ztracenou generaci jako šťastnou. Učím třídu 18 z nich a většina už má svého psychologa, za kterým chodí téměř každý týden. Když jsem se ptal na co ho potřebuji, tak aby je dostal z depresi, pomohl jim vstřebat špatně zprávy (třeba že neudělali zkoušku) a nasměroval je v dalším životě. Já si štěstí představují jinak.
My jsme se fakt už všichni zbláznili. Chápu že novináři se živí psaním, takže každá sebevětší napsaná blbost se připočítává na korunky, ale i tak by to měla dávat smysl a ne jenom sloužit jako užitečný idiot korektnim vymyslům. Už jsem pochopil, že žijeme v dekádě ženy. Muž je zmetek, hovado, nehoden existence a jenom kazí ideální svět žen. Ale ono se to jednou obrátí proti nim.
Přišel jsem o spoustu peněz ve firemních dluhopisech. Takových nabídek je na internetu spousta, ale právní řád v této zemi je výsměch. Svých peněz se nedočkáte. Možná budete pár měsíců dostávat úroky, ale vklad vám nevrátí. Další peníze vyhodite za právníka, který si účtuje 2000 za napsání dopisu firmě, která ho ovšem ignoruje a "jede se dál močálem černým kolem bílých skal". Od dluhopisů dál.
Mít sex s telefonem v jedné ruce a sluchátky na uších je nepohodlný a nechápu, co na tom moje rodiče viděli? A než vyplníme všechny formuláře, že sexujeme dobrovolně, že se v žádném případě nejedná o znásilnění, a než partnerka zaškrtne v dotazníku všechna místa, kde se jí můžu dotknout, tak vždycky zapomenu, proč jsem sem vlastně přišel....
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Nejvíc se bojím toho že válka skončí a vše bude jako předtím. Rusové se stanou zpět obchodními partnery, jejich sportovci budou vítáni na všech soutěžích a státy se budou předhánět kdo první pozve Alexandrovce či ruský balet místo toho, aby Rusko zůstalo na smetišti dějin. Demokratický svět by jim měl dát navždy najevo, že do našeho světa nepatří, ať si ANO říká co chce.
1 odpověď