Jsem kardiolog s praxi 40 let. Za tu dobu se odehrál neuvěřitelný pokrok ve všech medicínských oborech. V době mých začátků z 10 pacientů čekajících na kardiochirurgický výkon např. bypass nebo náhradu chlopně cca 9 zemřelo než se dočkalo operace. Dnes se urgentní výkony udělají prakticky okamžitě a technicky na světově špičkové úrovni. Je jasné, že ten pokrok něco stojí. Ale odměnou pro nás všechny jsou léta života navíc, která získáme. Najít fungující zdravotnické systém je problém celého světa. Státní systém např. ve Velké Británii je neefektivní,drahý a jeho výsledkem jsou dlouhé čekací lhůty a současně personální krize týkající se všech profesí ve zdravotnictví. Ryze soukromý systém např. v USA je extrémně drahý a jako celek nefunkční. V evropské unii pak funguje systém zdravotní péče založené na placení zdravotního pojištění resp. daně v různé výši. U nás zdravotnictvím “proteče “ 7,5% HDP. Ve Španělsku se srovnatelnou výší HDP je to 9%. V zemích jako Rakousko,Německo a Benelux je to nad 10% HDP, které je výrazně nad českým. Jedinou cestou jak peníze rozumně využít je zprůhlednit a plně digitalizovat celý systém. Řídit se expertními stanovisky nikoliv předvolebními sliby. Využívat lékaře ne jako písaře zpráv,ale k ryze medicínské práci, vytvořit pozice administrativních a technických pozic, které uvolní zdravotníkům ruce k medicínské práci a pustit do systému další peníze formou dobrovolného připojištění na nejrůznější věci, které mohou mít charakter nadstandardu.

Jsem lékař 40 letou praxi. Slova a články o digitalizaci zdravotnictví sleduji už velmi dlouhou dobu. Na digitalizaci čekám jako na spásu boží. Důvod je jednoduchý. Pokud to nebude zmetek, zásadním způsobem to zjednoduší práci. Uvedu konkrétní příklad. Jsem kardiolog, praktik pošle pacienta se žádankou vytištěnou z PC, ve které uvede různě podrobná data. Já si znovu veškerou identifikaci uložím do svého informačního systému a znovu sepíšu anamnézu. Vyšetřím, zapíšu do PC a pak tuto celou zprávu dostane do ruky. Pokud je potřeba,odešlu jej třeba na nemocniční na kardiologii FN Ostrava,kde je znovu zaveden do informačního systému a celý proces od začátku do konce se zopakuje. Se zprávou je pacient propuštěn. Pak pokračuje na kardiochirurgii,která jediná v řetězci informací může využít zprávy z kardiologie. Pacient po operaci odchází domů, já opravdu jako středověký mnich opisuji závěr z nemocnice. Pokud pacient po operaci nastupuje do lázní, pak zdejší lékař vše opisuje znovu po informačního systému znova.

Celé je to flagrantním příkladem mrhání vysoce vzdělaným personálem a jeho časem. Žádná z dosavadních vlád nebyla schopna/ochotna definovat alespoň formát,ve kterém je dokumentace vedena a to, kdo za vysoce citlivá data bude zodpovídat. Obavu pana náměstka o házení vidlí nesdílím. Za poslední léta digitalizace společnosti zásluhou bank,ale i státní správy-viz portál občana-pokročila. Musí být stanoveno datum,ke kterému se udělá tento zásadní krok. Pamatují si na diskuzi, kolik hospod kvůli zákazu kouření skončí. Myslím, že se ukázalo,že obavy byly liché.

Statistika je založená na faktu,že z mnoha malých rozptýlených hodnot vytváří průměry,které jsou věrným a přesným odrazem skutečnosti. Pokud hodnoty uváděné v článku vycházejí z reálných čísel sociální správy, budou uváděné statistické hodnotu opravdu takové. U důchodů je ještě jeden zásadní fakt-sociální daň se platí v úplně jiném čase,než je vyplácen důchod. Proto vyplacená částka může být ve srovnání se zaplaceno u lidí pobírajících penzi hodně vysoká. Lidé, kterým je nyní 85 let začali platit sociální daň z průměrné mzdy 1.500 Kč za měsíc. Dnes je to úplně jiný průměr. A to, že se průměrný věk dožití zvyšuje, je prostě fakt.

Porsche se ještě nezaleklo hlukových emisí-podle autora článku pozitivum. Podle mně ne. Pokud si řidič chce dopřát zvuk motoru,ať si ho užije uvnitř auta,ale proč tím otravuje masy lidí okolo něj, to opravdu nevím. Hluk je škodlivina,stejně jako emise různých chemikálií do vody nebo vzduchu nebo světlo v noci. U nových typů letadel se výrobci snaží hlučnost snižovat,ale výrobci motorek a aut se chlubí tím, že jejich výrobky mají ten “správný zvuk”. Jsem zvědavý,kdy se s tím konečně začně něco dělat a povoleny budou jen nezbytně nutné limity. Začalo s tím Švýcarsko a doufám,že se to rozšíří všude.

Kouření resp. závislost na tabáku je v mezinárodním seznamu chorob uvedena pod položkou F17.9. Tím je řečeno vše . Je to patologie a odtud prameni rozumná snaha ji eliminovat. Na rozdíl od nekuřáctví, které je normální. Nekuřáci svému okolí respirací ( dýcháním ) neubližuji. Kuřáci tím, co vydechuji, bohužel ano. Poté , co se přestalo kouřit v restauracích a dalších veřejných mistech, klesl během pár měsíců výskyt nových infarktů myokardu o 15%. A svoboda kuřáků ? Jak uvádí Prof. Králiková asi nejznámější autorita v boji kouření : svoboda kuřáka končí na špičce nosu nekuřáků. A co oblíbená fráze kuřáků o jejich přínosu placením spotřební daně za tabák do státních financí : ze seriózních hodnocení vyplývá, že kouření tabáku se nevyplatí ani jedinci ani státům. Tolik fakta.

Z celé rostlinné i živočišné říše jsme jediní , kteří k uhašení žízně pijí něco jiného než vodu. Rozumné, nepopulistické a pro jeden z nejobéznějších národů Evropy konečně zdraví podporující opatření. Navíc může vést i k omezení plastových a skleněných obalů.

Pánové profesoři, není náhodou medicína věda založená na důkazech?

Není ani seriózní ani rozumné šířit hypotézy.

Jsem přesvědčen o tom, že do volné přírody tito vetřelci vůbec nepatří. Nejlepším architektem je sama příroda. Tyhle stavby lákají mnoho lidí, kteří vůbec nevnímají nic kolem nich,ale jdou se podívat jen na ty lidské výtvory,at' už se nazývají jakkoliv.

Králický Sněžník (chudák) by mohl vyprávět. Pamatuji si to tam před 30 lety. To opravdu byla příroda. Dnes je to lunapark.

Dlouho jsem neviděl něco tak stupidního. Kombinace toho týpka a tou károu je šílená.

Krásná čeština.

Ty komentáře typu "stavba byla citlivě zasazena do okolní přírody" mi připadají jako předem připravený prefabrikát, který se s jen lehkými změnami opakuje u všech nových staveb naprosto kdekoliv. Já opravdu netuším,jak prosklená škatule hranatých tvarů organicky zapadá do okolní přírody. Ty stavby jsou jedna jako druhá-na rozdíl od původních staveb, pomocí nichž byl člověk schopen identifikovat danou oblast a pro ni typický stavební styl. Existovaly prvky typické pro stavby v Krkonoších , pro valašskou chalupu, Lašsko, oblast Hané atd. Kromě toho, že tyto stavby nic nerespektují a, alespoň na mne, působí jako vetřelec,mají ještě jeden aspekt a tím je nepřiměřené osvětlování okolí proskleným pláštěm budovy, čímž zaplevelují veřejný prostor světelným smogem. Obzvláště v horských oblastech, kde (alespoň dle proklamací) chceme hájit vzácné druhy-např. v Krkonoších tetřívka to opravdu nechápu.