Cituji: "Takže teď budeme čekat na vládu, která najde odvahu zvýšit daně? - Přesně tak". Co může být jasnějším vyjádřením faktu, že ekonomové neumí řídit stát? Ekonomové, v praxi pouze účetní, umí řídit podnik, stát ani náhodou! Právě účetní DANIEL MÜNICH ani netuší, jak jsou financovány starobní důchody v I. důchodovém pilíři! Důkazy? Jsou v druhé kapitole Ekonomové a dítě v knize Ekonomům to myslí černobíle. Důsledky? Výsledkem činnosti absolventů VŠ ekonomických je sociální zákonodárství, které zcela zásadně popírá zákony přirozené. Důsledkem je nejen vadné účetnictví používané ČSSZ při financování starobních důchodů. Důsledkem je také tunelování státního důchodového systému bezdětnými důchodci (jen v roce 2023 vytunelováno 68,4 miliard korun), a v neposlední řadě demografická katastrofa (aktuálně máme porodnost jen poloviční ve srovnání s porodností minimálně potřebnou). Vymíráme tempem 231 dětí denně. Dětí nenarozených do neutrální demografické bilance, protože podle "ekonomů" na zabezpečení ve stáří stačí jen pracovat, vychovat děti není zapotřebí. Podrobnosti v auditu státního důchodového systému zde: Odkaz  

Žádný ekonom či ekonomka nemají co mluvit do státních sociálních systémů, v Anglii, ani u nás. Do státních systémů, důchodového a zdravotního! Proč? Protože ani netuší jak je financováno zdravotní ošetření a starobní důchody! Důkaz? V kapitole druhé Ekonomové a dítě v knize Ekonomům to myslí černobíle. Ekonomové? Žádní ekonomové nejsou. Jsou to jen firemní účetní, kteří rozumí firemnímu účetnictví, a proto mohou řídit podnik (možná). Vyspělý sociální stát ekonomové řídit nesmí. Vystihl to už v roce 2011 sociolog Petr Hampl, když napsal článek: "Zakažme ekonomům mluvit do penzijní reformy!". Stejné je to se zdravotnictvím. Za údajnými ekonomy, v praxi firemními účetními, jde jak ekonomická, tak i demografická katastrofa, které jsme všichni svědky v posledních 30 letech. Začal to účetní V. Klaus, když šel za ziskem do našich rodin (!) a sebral k 1. 1. 1993 pracujícím rodičům peníze na výchovu dětí. Peníze, které si sami vydělali! Už v roce 1995 se propadla úhrnná plodnost pod 1,3 dítěte/ženu. Klaus tím spustil v České republice holokaust. Podrobnosti v kapitole Holokaust včera a dnes v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete půjčit v městské knihovně a také v knihovnách ČNB, MF ČR nebo v knihovně VŠE v Praze.

Díky účetnímu V. Klausovi, který šel za ziskem do našich rodin, se od 1. 1. 1993 snížilo daňové zohlednění nákladů na výchovu dětí z 50 % na 12,5 %, tj. o tři čtvrtiny. Již v roce 1995 se propadla úhrnná plodnost pod 1,3 dítěte/ženu a začali jsme hromadně vymírat. Klausovi děti, ročníky 1995 - 2005 jsou početně oslabeny o 40 %. proto v současné době nastupují do první práce ročníky ve kterých schází 60 000 mladých kvalifikovaných pracovníků.

Záhada nízké porodnosti je zakletá nejen pro pana Famma. Je zakletá pro všechny jednooborové specialisty, sociology (místo dítěte vidí jen OBJEKT SOCIÁLNÍ PÉČE), a také ekonomy (nemají dítě ve svém portfoliu). Ekonomové vidí až puberťáka a to jen z hlediska nákladů na vzdělání. Tři skutečné důvody jsem vyčíslil v přednášce na konferenci pořádané VŠE v Praze. Přednáška končí slovy, cituji: Pokud uvedených 103 miliard 940 milionů korun vydělím předpokládaným počtem dětí, které se nenarodí do vyrovnané populační bilance desetimilionového národa, tj. 39 000 dětí, výsledná suma 2 665 000,- Kč je částkou určenou ve státním rozpočtu roku 2018 za účelem nenarození jednoho dítěte v rodinách pracujících občanů! Přednášku si můžete přečíst ve stejnojmenné kapitole „Sociálně ekonomický audit státního rozpočtu 2018“ v knize Ekonomům to myslí černobíle, nebo na adrese: Odkaz 1  

Je to mnohem horší, než uvádí pan Cháb. Svéprávnost politiků, a nejen těch bruselských, jsem si ověřil. Jedněm jsem poslal tolik potřebné reformy daní a důchodů a dočkal jsem se odpovědi jen z 10 DOWNING STREET. Druhým jsem poslal Memorandum k přistěhovalectví. Ozval se mi jen jeden poslanec z ANO, kterého následně Babiš vyhodil. Podrobnosti v knize čtvrté, publikace Ekonomům to myslí černobíle.

Na rozdíl od většiny ostatních diskutujících, mne paní Anna Geislerová svými myšlenkami nejen zaujala, dokonce jí musím dát za pravdu. Příklady? První citát: „… tak by se měli stát dobrými malými občánky". Druhý citát: Aby rozuměli světu, kde jsou sice individuality s originálním přístupem, ale zároveň jsou součástí něčeho většího –⁠⁠⁠ to je škola, to je třída, to je stát, to je rodina“. Bohužel jsme v 90. letech pustili do správy státu ekonomy. Ekonomové nemají dítě ve svém odborném portfoliu a o ekonomice rodin nic nevědí. Také jsme pustili do našich rodin sociology, kteří místo dítěte vidí pouhý objekt sociální péče. Výsledky práce těchto jednooborových specialistů jsou alarmující. Státní dluh převýšil 100 % HDP Česka (patří do něj také Implicitní dluh ve státním důchodovém systému ve výši 4 biliony korun, splatný v době odchodu Husákových dětí do důchodu). Výsledky činnosti ekonomů působících ve státní správě jsou navíc otřesné, co se týká demografie České republiky. Za posledních 30 let nám chybí každé třetí dítě do vyrovnané demografické bilance (z toho pochází výše uvedený implicitní dluh). Výsledky činnosti ekonomů ve státní správě a výsledky činnosti sociologů v našich rodinách jsem shrnul v kapitole „Hrobníci národů a hrobníci rodin“, v knize Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete půjčit v městské knihovně a také v knihovnách ČNB, MF ČR nebo v knihovně VŠE v Praze.

První problém je, že ministerstvo práce řídí mistr hluboké orby. Po Jurečkovi nezůstane kámen na kameni. Zde mají pravdu odborníci, podle kterých to jsou vyhozené peníze. Důkaz? Státní "podpora rodin s dětmi" ve výši 7 miliard korun se promítla do strmého pádu porodnosti o 10 000 dětí v roce 2022, stejně tak v roce 2023, když připočítáme 9 měsíců. Druhým problémem jsou samotní "odborníci", kteří místo dítěte vidí pouhý objekt sociální péče. Důkaz? Podle ekonomů není dítě investice. V praxi to znamená zanedbatelnou výši odpočtu nákladů na výchovu dětí. Daňové odpočty v aktuální výši pětiny skutečných nákladů!! Do roku 1992, tj. do doby kdy ještě nepřevzali vládu ekonomové jako V. Klaus, byl odpočet na dítě ve výši poloviny nákladů na jeho výchovu v rodině. Rozdíl mezi polovinou a pětinou daňového odpočtu na děti dělá u dvou dětí v rodině 5 207 Kč/měsíc, u tří dětí 7 054 Kč/měsíc. Jinak řečeno, ekonomové odsávají z našich rodin peníze na výchovu dětí a pak se diví, že nejsou děti. V roce 2024 podle predikce další propad porodnosti o 10 000 dětí/rok, neboli za tři roky propad porodnosti o 3 x 10 000 = 30 000 dětí. To mne opravňuje označit Jurečku jako vykonavatele konečného řešení české otázky demografickou cestou. Důkaz: V 1. čtvrtletí 2024 byla porodnost 7,5 dítěte na 1 000 obyvatel, tzn. méně než poloviční ve srovnání s porodností minimální 15,4 dítěte na 1 000 obyvatel/rok. Jedná se o historický rekord, nejnižší porodnost od roku 1785. Dokonce novinář Kaiser si všiml, že bez korekce demografické křivky, se v našich rodinách přestanou do deseti let rodit děti. Úplně.

To je jak výstřel z Aurory. Ale k věci a konstruktivně. Troufám si garantovat zvýšení úhrnné plodnosti z 1,3 dítěte/ženu (současná predikce roku 2024), na 2,1 dítěte/ženu do konce příštího volebního období. Chce to rychle, tj. ještě v roce 2025 udělat potřebné legislativní změny v zákonech v gesci rezortu financí (nový zákon o daních fyzických osob, aby bylo od čeho odpočítat 50 % nákladů na výchovu dětí v rodině), r. práce a sociálních věcí (oprava zákonů o sociálním a důchodovém pojištění, plus oprava účetní metodiky v gesci MPSV používané v podřízené ČSSZ). Do třetice, ale v druhé etapě, rezort zdravotnictví (oprava zákona o veřejném zdravotním pojištění). Všechny potřebné legislativní změny jsou v knize první, v kapitolách Daně pod mikroskopem I - III a v knize třetí Reformy, v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Poslal jsem prezidentovi podklady k jeho rozhodování o tom, zda podepsat, nebo nepodepsat okradení důchodců. Výsledek: Ticho. Generálové sice velí, ale nejsou těmi nejvyššími, a proto také přijímají rozkazy.

Souhlasím s tím, že dobře fungující kšeft, jak jej nastavili firemní účetní v komerční sféře, je základem naší civilizace. Když ale pátráte po příčinách úpadku naší civilizace, nutně dojdete ke stejnému závěru, jen s opačným znaménkem. Ve státní správě nemají údajní ekonomové, v praxi obyčejní firemní účetní, co dělat! Proč? Protože jdou slepě za ziskem i nadále a navíc neumí efektivně utrácet naše daně. Zdá se Vám to jako příliš přísný odsudek? Uvědomte si, co tady uvedení jednooboroví specialisté za 30 let natropili škod jak ekonomických, tak demografických. Podrobnosti v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

VŠ sociologické a ekonomické jsou na konci své existence, protože jejich přínos společnosti je v současné době záporný. Nahradí je moderní, protože mezioborová SOCIÁLNÍ EKONOMIE. Více: příslušné heslo na wikipedii a v kapitolách Světlo na konci tunelu I a II v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Vyhozené peníze z našich daní. Nejdřív se musí schválit skutečná DŮCHODOVÁ reforma, která je pro státní pokladnu beznákladová, sociálně citlivá a trvale řeší demografický problém. Až následně bude možno digitalizovat definitivní, protože ÚČETNĚ SPRÁVNĚ nastavený státní důchodový systém. Kde je problém? Vystihl jej sociolog Petr Hampl v článku "Zakažme ekonomům mluvit do penzijní reformy!" Článek byl zveřejněn v roce 2011. V článku mimo jiné P. Hampl napsal, cituji: "Nejzajímavější otázka je, jak vůbec někdo mohl přijít s tak pitomou koncepcí a jak je možné, že ji někdo bere vážně… Kdyby reformu připravovali lidé, pro které není svět redukován na parametry finančních produktů, položili by úplně jinou otázku: Jak to udělat, aby se výchova dětí vyplácela aspoň tolik jako střádání do penzijních fondů?

Pánové Famm a Cháb zde obnažili především svoje neznalosti, pokud nešlo o hodně skrytou ironii. Dezinformace bankéřů zde přinášejí své plody v podobě preference spoření na důchod, místo preference výchovy dětí jako PRAVÉ INVESTICE na vlastní starobní důchod. Důkazy? 1) Zpráva o potřebě uspořit na důchod mohla na pana Famma vykouknout na internetu jen z reklamy některé z bank, které chtějí na reformě důchodů vydělávat. Drobná noticka "reklama", zůstala bez povšimnutí. 2) Cituji: „rok má 12 měsíců, a když 2 měsíce dáme na daně a pojištění“. Pan Famm zde naletěl na lež ekonomů o 15 % zdanění mzdy, při skutečném zdanění ve výši 40 % u průměrného platu. Jak to ekonomové dělají, se dočtete v kapitolách Daně pod mikroskopem I – III v knize Ekonomům to myslí černobíle. 3) Pan Famm si správně všiml: „Nedávná inflace vzala reálně 30 % úspor“, a informaci promítl do kupní síly na důchod spořené částky, za což ho chválím. A jsem u pana Chába. Ten se na první pohled nekriticky chytil na myšlenku „spoření na důchod“ a následně zjistil, že to v jeho rodině bohatě obdařené dětmi (na dnešní dobu), nejde. Následně si vzpomněl na zdravotní sestřičku a její snahu šetřit na stáří. Zde obrátil pozornost na současnou politiku státu vůči daňovým poplatníkům a jejich rodinám a správně konstatoval, cituji: „systém, ve kterém žijeme, je … zvrácený a nemocný. A že právě na to dojede, pokud se něco rázným způsobem nezmění. Zatím jsme ve fázi spíš razantního zhoršování situace a potvrzování toho, že člověk není středobodem žádné politiky“.

Exministr financí Kalousek se mohl zapsat do dějin Česka nesmazatelným písmem a jako všechno, to podělal. O co šlo? Měl na stole bankovní produkt PENZIJNÍ reformu a také Integrované reformy, důchodovou a sociální pro Českou republiku. Kalouse se nepřekvapivě rozhodl vyhovět bankovní lobby a spustil tzv. Velkou důchodovou (správně penzijní), reformu dnes již zrušenou z důvodů tunelování státního důchodového systému ve výši 20 miliard korun/rok (zdroj MF ČR). Důkazy? Korespondence, reformy a reakce politiků v dopisech, M. Kalousek, v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Škola má učit. Rodina má vychovávat. Sociologové zničili rodinu. Ekonomové zničili dva systémy moderního státu, daňový a důchodový. Výsledkem činnosti jmenovaných jednooborových specialistů neexaktních vědních oborů je ekonomická a také demografická katastrofa. Více v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Už v roce 2011 napsal sociolog Petr Hampl článek ZAKAŽME EKONOMŮM MLUVIT DO PENZIJNÍ REFORMY! A dále v článku píše: "Nejzajímavější otázka je, jak vůbec někdo mohl přijít s tak pitomou koncepcí a jak je možné, že ji někdo bere vážně... Kdyby reformu připravovali lidé, pro které není svět redukován na parametry finančních produktů, položili by úplně jinou otázku: Jak to udělat, aby se výchova dětí vyplácela aspoň tolik jako střádání do penzijních fondů?" Ti naši politici, spíš politikáři bez zdravého selského rozumu (zářným příkladem může být ministr M. Jurečka), se stále ještě nechávají opíjet rohlíkem od ekonomů. Za 30 let jim nedošlo, že se jedná o firemní účetní, kteří umí řídit firmu, stát ani náhodou.

U technických oborů souhlasím s následující větou, cituji: „… absolventi pedagogických, technických a zdravotnických oborů pracují na místech, která jejich vzdělání odpovídají nejvíce". V případě sociologie a VŠ účetnictví vidím jen bubliny. Sociologové ničí rodiny. Údajní ekonomové, v praxi firemní účetní, mají své pevné místo v komerční sféře. Ve státní správě nemají co dělat, protože jdou slepě za ziskem i nadále a navíc neumí efektivně utrácet naše daně. Zdá se Vám to jako příliš přísný odsudek? Uvědomte si, co tady uvedení jednooboroví specialisté za 30 let natropili škod jak ekonomických, tak demografických. Podrobnosti v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Jestli si politici vezmou k srdci memorandum ke vzdělávání romských žáků stejně, jako si vzali Memorandum k přistěhovalectví (dostupné na straně 323 v knize Ekonomům to myslí černobíle), dopadne to jako vždycky. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Kdyby jen to. Vzhledem k daňovému zatížení mezd pracujících rodičů vychovávajících děti (děti, které v dospělosti výhradně ze svých odvodů sociálních a zdravotních daní drží nad vodou státní důchodový systém a financování zdravotní péče), dělá finanční ztrátu rodin rozdíl mezi 50 % odpočtem nákladů na výchovu dětí z daní do roku 1992 a aktuálním odpočtem: V rodině se dvěma dětmi se jedná o ztrátu 5 207 Kč/měsíc, tj. 62 484 Kč/rok. V rodině se třemi dětmi o 7 054 Kč/měsíc, tj. 84 648 Kč/rok. V rodině se čtyřmi dětmi 8 900 Kč/měsíc, tj. 106 800 Kč/rok. Je to jeden ze dvou klíčových důvodů, proč se rodí méně než polovina dětí do vyrovnané demografické bilance!!! (historický rekord, nejnižší porodnost od začátku statistických záznamů, tj. od roku 1785). Pro srovnání Za Protektorátu nás fašisté masakrovali tempem 153 zabitých denně. Aktuálně nás Jurečka a spol. likviduje tempem 231 nenarozených. Likviduje demografickou cestou, což je méně nápadné, zato pro Čechy, Moravany a Slezany smrtelně nebezpečné. Dokonce novinář Kaiser si všimnul, že při současném strmém pádu porodnosti, za předpokladu že demografická křivka nedozná změn, končí pracující populace v Česku do deseti let s rozením dětí. Úplně.

Celý článek hodnotím jako dezinformaci. Jedná se o hloupé otázky pana Cechla a tomu odpovídající ještě hloupější odpovědi ministra Jurečky. To vše na pozadí hluboké ekonomické i demografické krize, kterou mistr hluboké orby Jurečka ještě velmi vydatně zhoršuje. Zde cituji ze strany 204 kapitoly Demografický problém a důchodová reforma z publikace Ekonomům to myslí černobíle:

Chybná řešení:

(pouze parametrické změny udržující nevyhovující systém):

• Vysoké porodné (nemá vliv na porodnost nikde v Evropě). Z hlediska

ekonomiky rodin porodné nic neřeší, protože představuje řádově 1 %

nákladů na výchovu dítěte.

• Dětské přídavky, které jsou ve skutečnosti skrytými sociálními dávkami, protože je stát poskytuje jen na některé děti.
• Paušální prodlužování věku odchodu do důchodu.
• Postupné snižování důchodů všem (zhoršování poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem).

Výsledek chybných řešení:

Časově se nevýznamně oddálí konec sociálního státu. L. C. Thurow

uvádí vizi revoluce starých proti mladým, vydávání peněz na penze

a zdravotní péči a nikoliv na školy, silnice, výzkum. V závěru pak říká,

že uspokojováním nároků penzistů zmaří západní demokracie svou

budoucnost (Žakovski 2004).

Správná řešení:

• Dlouhodobé, a proto sociálně citlivé převedení bezdětných do spořícího důchodového pilíře (Patta 2005).
• Uznání nákladů na výchovu dětí jako pravé investice.