Ptáte se na závěr? Na to jaké je správné řešení tématu spoření na důchod pro všechny, jak nám jej 20 let vtloukají do hlav bankéři jako např. někdejší prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok? Pokud si dáte tu práci prostudovat sociologii, ekonomii, demografii a aplikovanou psychologii, stane se z Vás moderně, protože mezioborově vzdělaný SOCIÁLNÍ EKONOM a výsledek se dostaví v podobě otázky: Proč by si měli pánové Famm a Cháb spořit na svůj starobní důchod, když masivně investují na své zabezpečení ve stáří do státního důchodového systému? Ptáte se, jak investují? Aktuálně investují do jednoho dítěte 1,8 – 2,8 milionu korun, které mají právo následně požadovat v podobě dividend. Na druhé straně proč by měli bezdětní dostávat plný důchod z mezigeneračně financovaného důchodového systému, do kterého investovali do 20 % z daní použitých částečně na výchovu dětí těch druhých? Jen v roce 2023 bezdětní důchodci vytunelovali 68,4 miliard korun, což se prakticky kryje s mankem ve státním důchodovém systému! Podrobnosti v auditu státního důchodového systému na adrese: Odkaz  

Bohužel hned v první větě lžete a nejspíše o tom nevíte. Místo svých tvrzení uvedu důkaz: Cituji M. Hiršla: Změny ... ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik. ... Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými ... Zdroj: Hiršl M., Příspěvky Českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí. Sociologický časopis ročník 40, číslo 1-2, duben 2004.

Exministr financí Kalousek se mohl zapsat do dějin Česka nesmazatelným písmem a jako všechno, to podělal. O co šlo? Měl na stole bankovní produkt PENZIJNÍ reformu a také Integrované reformy, důchodovou a sociální pro Českou republiku. Kalouse se nepřekvapivě rozhodl vyhovět bankovní lobby a spustil tzv. Velkou důchodovou (správně penzijní), reformu dnes již zrušenou z důvodů tunelování státního důchodového systému ve výši 20 miliard korun/rok (zdroj MF ČR). Důkazy? Korespondence, reformy a reakce politiků v dopisech, M. Kalousek, v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Jak jednoduché pro sociálního ekonoma. V době našeho mládí byly funkční třígenerační rodiny a děti si přinesly dobré vychování z domova. Učitelé mohli učit. Přenesme se do doby po sameťáku. Po roce 1996 se začal věk odchodu do důchodu postupně navyšovat. Aktuálně, tj. v roce 2024 mají ženy s dětmi podle jejich počtu stanovený věk odchodu do důchodu v rozmezí zhruba 60 až 63 let. Jinak řečeno: Tím že nutíme dědečky a babičky pracovat do vysokého věku, uzavíráme jim časový prostor pro výchovu vnoučat. Podstatou socializace dítěte je jeho uvedení prostřednictvím vztahů a citových vazeb, z nichž nejdůležitější roli hraje důvěra, do společenství lidí. Výsledkem optimálně zvládnutého procesu socializace dítěte pak je sociálně zakotvený člověk. Jak poznamenává trefně J. Keller: "Socializací se formuje sociální a kulturní bytost, která se i o samotě chová tak, jako by byla pod dohledem ostatních"

Cesta ven z té hromadné havárie zdravého rozumu existuje. Jmenuje se sociální ekonomie (viz heslo na wikipedii). Kde je problém? Kapři, zde sociologové a ekonomové, si svůj rybník dobrovolně nevypustí.

Škola má učit. Rodina má vychovávat. Sociologové zničili rodinu. Ekonomové zničili dva systémy moderního státu, daňový a důchodový. Výsledkem činnosti jmenovaných jednooborových specialistů neexaktních vědních oborů je ekonomická a také demografická katastrofa. Více v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Ještě se pokuste rozlišovat mezi obory exaktními a neexaktními a budete plně v obraze.

V průběžně financovaném systému, jako je ten náš důchodový, jsou jedinou možnou investicí dobře vychované děti. Děti, budoucí plátci daní. Abyste ve svém myšlení zavrhla 1000 x opakovanou lež ekonoma V. Klause (zákon č. 589/1992 Sb., o sociálním POJIŠTĚNÍ), o tom, že odvodem sociálního, resp. důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), si spoříme na vlastní důchod, podívejte se na sociálně velmi poučnou pohádku O králi a cestáři, neboli o třech groších.

Zkuste začít s logikou. To co tady píšete je hrozné. Za prvé na úrovni státu nemůžete argumentovat s jednotlivcem. Za druhé, správně píšete: "I bezdětní lidé odváděli sociální pojištění a platili důchody dříve narozeným (rodičům), protože máme průběžný systém". ALE kde máte investice bezdětných na jejich vlastní důchod? V průběžně financovaném systému, jako je ten náš důchodový, jsou jedinou možnou investicí dobře vychované děti. Děti, budoucí plátci daní. Abyste ve svém myšlení zavrhla 1000 x opakovanou lež ekonoma V. Klause (zákon č. 589/1992 Sb., o sociálním POJIŠTĚNÍ), o tom, že odvodem sociálního, resp. důchodového pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.), si spoříme na vlastní důchod, podívejte se na pohádku O králi a cestáři, neboli o třech groších. Tady ji ve zkratce reprodukuji: Pane králi, já mám na den 3 groše." Podivil se král nad odpovědí a zeptal se cestáře: „Jak můžeš z těch 3 grošů vyžít?" „Vaše jasnosti, coby jen vyžít, to by ještě bylo snadné. Ale já z těch 3 grošů první vracím, druhý půjčuji a pouze na tom třetím sám žiji." Král se zamyslel nad tím, co mu cestář řekl a přiznal se, že on mu věru nerozumí, jak může ze tří grošů i vracet, i půjčovat, i vyžít. „Inu, nejjasnější pane," řekne cestář, „to je tak! Starám se o otce. Tomu vracím, protože on mě vychoval. Ale starám se i o malého syna. Tomu půjčuji, aby mi vrátil, když zestárnu. A třetí groš mi zůstává na můj denní život."

Už v roce 2011 napsal sociolog Petr Hampl článek ZAKAŽME EKONOMŮM MLUVIT DO PENZIJNÍ REFORMY! A dále v článku píše: "Nejzajímavější otázka je, jak vůbec někdo mohl přijít s tak pitomou koncepcí a jak je možné, že ji někdo bere vážně... Kdyby reformu připravovali lidé, pro které není svět redukován na parametry finančních produktů, položili by úplně jinou otázku: Jak to udělat, aby se výchova dětí vyplácela aspoň tolik jako střádání do penzijních fondů?" Ti naši politici, spíš politikáři bez zdravého selského rozumu (zářným příkladem může být ministr M. Jurečka), se stále ještě nechávají opíjet rohlíkem od ekonomů. Za 30 let jim nedošlo, že se jedná o firemní účetní, kteří umí řídit firmu, stát ani náhodou.

U technických oborů souhlasím s následující větou, cituji: „… absolventi pedagogických, technických a zdravotnických oborů pracují na místech, která jejich vzdělání odpovídají nejvíce". V případě sociologie a VŠ účetnictví vidím jen bubliny. Sociologové ničí rodiny. Údajní ekonomové, v praxi firemní účetní, mají své pevné místo v komerční sféře. Ve státní správě nemají co dělat, protože jdou slepě za ziskem i nadále a navíc neumí efektivně utrácet naše daně. Zdá se Vám to jako příliš přísný odsudek? Uvědomte si, co tady uvedení jednooboroví specialisté za 30 let natropili škod jak ekonomických, tak demografických. Podrobnosti v kapitole Hrobníci národů a hrobníci rodin v publikaci Ekonomům to myslí černobíle. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Dobrá myšlenka. Hned by bylo vidět kdo je kdo, tj. kdo na svůj starobní důchod investoval a kdo se v důchodu jen vezl.

Jestli si politici vezmou k srdci memorandum ke vzdělávání romských žáků stejně, jako si vzali Memorandum k přistěhovalectví (dostupné na straně 323 v knize Ekonomům to myslí černobíle), dopadne to jako vždycky. Knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně v Praze, knihovnách ČNB, MF ČR, VŠE v Praze a dalších.

Všichni ekonomové ve státní správě se dostávají do autového území, ve kterém jen předstírají že řídí vyspělý sociální stát. Také se zeptám. Myslíte si, že dokážete pochopit hlavní nástroje, kterými ekonomové ve státní správě účinně potlačují porodnost v našich rodinách? Viz přednáška z konference na VŠE v Praze: Odkaz  

Jak jsem poznal již dříve, Vaše jméno a Vaše myšlení tvoří jeden celek. Závěr: diskuse s Vámi je neplodná a proto bezpředmětná. Pro ostatní diskutující: Pan Padělek samozřejmě přehlédl v mém příspěvku slova, cituji: "Je to jeden ze dvou klíčových důvodů, proč se rodí méně než polovina dětí". Tím druhým důvodem je fakt, že v ekonomy ÚČETNĚ ŠPATNĚ nastavené metodice, kterou se musí řídit ČSSZ, jsou bezdětní důchodci hozeni na krk cizím dětem. Takže za prvé, pracující rodiče dnes vychovávají, díky nadměrným daním (viz výše), děti z peněz, které zůstávají bezdětným na zábavu a investice, např. spoření na stáří do penzijních fondů. Za druhé, už v roce 2004 přednášel Jiří Rusnok o důchodové reformě a bezdětné důchodce označil jako černé pasažéry ve státním důchodovém systému. Přesněji, bezdětní v průměru investují do výchovy dětí těch druhých aktuálně 600 000 korun z daní částečně použitých na výchovu dětí těch druhých (např. školství), a ve stáří dostanou jako bezdětní důchodci 3 000 000 Kč. Je to 500 % jejich skutečného vkladu, protože jen naše děti ze svého odvodu sociální daně (chybně pojištění), výhradně financují naše důchody. Důkaz: Pokud stát zítra přestane vybírat odvody SP, tak pozítří nevyplatí starobním důchodcům ani korunu!

Jste jak nevěřící Tomáš. Musíte si sáhnout rukou, abyste uvěřil. V tom případě doporučuji sáhnout po publikaci Ekonomům to myslí černobíle a nalistovat si stranu 254. Jo, já zapomněl. Vy přece odmítáte cokoliv číst, viz odkaz na wikipedii ohledně sociální ekonomie. Tak sbohem a šáteček, tentokrát definitivně.

Kdyby jen to. Vzhledem k daňovému zatížení mezd pracujících rodičů vychovávajících děti (děti, které v dospělosti výhradně ze svých odvodů sociálních a zdravotních daní drží nad vodou státní důchodový systém a financování zdravotní péče), dělá finanční ztrátu rodin rozdíl mezi 50 % odpočtem nákladů na výchovu dětí z daní do roku 1992 a aktuálním odpočtem: V rodině se dvěma dětmi se jedná o ztrátu 5 207 Kč/měsíc, tj. 62 484 Kč/rok. V rodině se třemi dětmi o 7 054 Kč/měsíc, tj. 84 648 Kč/rok. V rodině se čtyřmi dětmi 8 900 Kč/měsíc, tj. 106 800 Kč/rok. Je to jeden ze dvou klíčových důvodů, proč se rodí méně než polovina dětí do vyrovnané demografické bilance!!! (historický rekord, nejnižší porodnost od začátku statistických záznamů, tj. od roku 1785). Pro srovnání Za Protektorátu nás fašisté masakrovali tempem 153 zabitých denně. Aktuálně nás Jurečka a spol. likviduje tempem 231 nenarozených. Likviduje demografickou cestou, což je méně nápadné, zato pro Čechy, Moravany a Slezany smrtelně nebezpečné. Dokonce novinář Kaiser si všimnul, že při současném strmém pádu porodnosti, za předpokladu že demografická křivka nedozná změn, končí pracující populace v Česku do deseti let s rozením dětí. Úplně.

Jedná se o aktivního diletanta. Ti jsou nejhorší, protože nadělají nejvíce škod.

Dezinformace o důchodovém POJIŠTĚNÍ je lež ekonomy do naší legislativy prosazená (zákony č. 589/1992 Sb., a č. 155/1995 Sb., o sociálním a důchodovém POJIŠTĚNÍ, správně DAŇ), a následně tisíckrát opakovaná lež. Celý život jste dřel a odváděl daně, ze kterých byly financovány penze rodičů. Na náš důchod přispějí ze svého odvodu sociální daně (!), až naše děti, pokud jsme nějaké vychovali.