Mildo ty seš pomýlený, Dnes už není potřeba vše držet v hlavě, stačí základní povědomí a principy. Detailní informace jsou dohledatelné kdekoliv a kdykoliv. Jenom děti to zpravidla neumějí. Tvl Mildo,, ty bys z dětí vychoval nemyslící tupce. Mozek se musí naučit se věci si do paměti ukládat. Mozek se musí vytrénovat, ano, jsem důchodce, a kdykoliv se řekne Zlatá bula sicilská, naskočí mně rok 1212,, atd. další ostatní letopočty. Takový blábol jak muže někdo vypustit.. ? Pusť si Mildo někdy na Nově v 17,30 kvíz na lovu, a pak se zamysli, zda by takové vědomosti se docílily u dětí, když by se nenaučili myslet, ale jen vyhledávat informace. Ach jo, Mildo, ty seš materiál. Víš v jakém století vládl Karel IV. a kdy se stavěl Karlův most a Národní divadlo ? To jsem se naučil na ZDŠ a mám to v paměti uložené dodnes.
Já si bůhví proč také pamatuji spoustu letopočtů. Ale to ze mne ještě nedělá historika. České názvosloví oxidů bych odříkal i ze spánku, k tomu ještě nějaké uhlovodíky a alkoholy, ale to neznamená, že jsem chemik. Rozeznám čápa od pelikána, ale proto ještě nejsem ornitolog. Ke všeobecnému vzdělání je třeba znát souvislosti, příčiny a následky (to zejména pro historii), a osvojit si analytické myšlení. Hlubší znalosti jsou pro specialisty.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Gramatika se nebifluje, ta se učí čtením a psaním. A to platí nejen pro mateřský jazyk. Biflovat letopočty neznamená pochopit historii. Pro všeobecné vzdělání je třeba chápat historii jako příběh, sled událostí a jejich příčinné souvislosti. To platí pro každý obor. Detaily jsou pro specialisty - letopočty a rodokmen Přemyslovců pro historiky, druhy ptactva pro ornitology, strukturní vzorce organických sloučenin pro chemiky atd.
Článek je velice, velice neobjektivní; v zásadě se ve skutečnosti jedná o spor mezi výukou znalostní a kompetenční. Za moderní a progresivní je považován ten druhý typ, ale je to opravdu správně? Měl jsem možnost blíže poznat několik produktů takového vzdělání - Američanů a byl jsem šokován úrovní jejich znalostí, resp. neznalostí. Pokud by se měla výuka u nás ubírat tímto směrem, pak Bůh nám buď milostiv. Jistě, umět pracovat s informacemi, tyto třídit, hodnotit a sestavovat do logických sledů je jistě žádoucí, ale to nejprve musíme mít faktografickou bázi, znalosti, o které můžeme pak následně takové postupy opírat. Bez znalostí bychom byli pouhými AI.
Američané na univerzitách humanitního směru studují cizí jazyky - D, F, ES, dokonce i RU, čtou i světové klasiky, včetně ruských. Na druhou stranu mají někdy problém orientovat se na mapě Evropy - Francie, Německo, Španělsko, to by ještě šlo, ale rozeznat Česko-Čečnija, Slovensko-Slovinsko je už problém. Já jsem si před lety dopisoval s Američanem a z jeho prvních dopisů jsem měl šok, když se mě ptal, jestli máme doma TV a slavíme Vánoce.
Děti mohou být rozladěné z toho, když jim někdo nevysvětlí, že nenamáhat se je jedna věc a udělat si o něčem vlastní názor, je věc jiná. Že mají mít vlastní názor, to slyší všude a na druhé straně působí mocně reklamy, která říkají, že když chceš, můžeš to mít, je to snadné....Jsou lidé, kteří nemají vzdělání a žijí a nevadí jim to. A jsou děti, kteří ve škole nic nedělají a i tak ukončí základní školu, pokud tam docházejí, protože se může propadnout jen dvakrát. Jednou na prvním stupni a podruhé na druhém. Tohle všechno má dítě možnost vidět, dozvědět se to. A na druhé straně, aby si dítě o něčem udělalo názor, musí mít nějaké penzum vědomostí - něčeho, co si udrží v hlavě a nezapomene než si ten názor udělá. Samozřejmě jsou i špatní učitelé, kteří nic nevysvětlují (je jedno jestli se jedná o pouhé biflování nebo jim zadá samostatnou práci, aby si na to přišly samy a pak to s nimi nedořeší), ale jsem přesvědčena, že mnoho z nich se snaží. Já jsem třeba takové poznala. Rodiče chtějí pro děti to nejlepší. Co takhle 4 roky základka, pak vysoká a od patnácti alespoň pět let prázdnin, kdy by děti cestovaly po světě a rodiče by to platili? Nebo v patnácti do práce?
Čtyři roky základka, pak vysoká... to myslíte vážně ? To je jako by dítě sotva odrostlé jeslím mělo jít na základku. Ale s tím cestováním máte pravdu. Já bych místo zbrojení každému maturantovi nebo vyučenci zaplatil cestu kolem světa. Mladí lidé by tak poznali, že celé lidstvo je vlastně jednoho druhu, liší se jen různými kulturami a životními styly. Naučili by se, čím je možno se z cizích kultur obohatit a čeho se naopak vyvarovat. Pochopili by, co lidi spojuje a co je naopak rozděluje. To by byla nejlepší příprava na vstup do života.
Pilot stíhaček, fyzická zdatnost vojáka, dvě vysoké školy v tematicky souvisejících oborech včetně doktorátu a navíc třeba i potápění jako hobby - těžko hledat lepší předpoklady pro to, aby se někdo stal astronautem, jako je to právě u Aleše Svobody.
Astronautem se může člověk stát snad tak za 1000 let. Až bude létat ke hvězdám (astra). Zatím létáme jen do vesmíru (cosmos al. space). Takže přiléhavější výraz je kosmonaut.
Tahle debata mi připadá naprosto zbytečná. Když jsem chodil do školy (bylo to před několika desetiletími),tak jsem úkoly (a školu také) neměl rád. Ale s odstupem času jsem pochopil,že to jinak nejde.Učitel sice žákům látku vysvětlí,ale domácím úkolem si ji procvičí.A odpůrců d.ú.bych se zeptal: Myslíte si,že když dítě chodí hrát do Zušky,nebo do jazykovky,že mu stačí to, co se probere tam ?Když nebude doma cvičit,nebo se učit,že to někam dotáhne? S domácími úkoly je to stejné.
Jenže dnes se chodí kolem dětí po špičkách,aby se jim nějak neublížilo,nebo aby se nenarušila jejich osobnost. A když má dítě nějaký problém,tak se hledá příčina vždy u někoho jiného - nejčastěji u učitele.
Nikdo neudělá díru do světa v žádném oboru, ať je to věda, kultura nebo sport, na první pokus. Proto je nutno CVIČIT. Kde by byli Karel Gott, Enrico Caruso, Luciano Pavarotti, kdyby denně necvičili svůj hlas (sice se s ním narodili, ale bez cvičení by zůstali průměrní) ? Ani Einstein se jednoho rána neprobudil a z ničeho nic nehodil na papír rovnici E=mc2, protože ji viděl ve snu. Nicola Tesla se také nedopracoval ke střídavému proudu přes noc. Kde by byli Zátopek, Raška, Sáblíková, Ledecká, Jágr, kdyby denně netrénovali ? Stali by se Tolstoj, Dostojevskij, Puškin, Hemingway, Dumas, Hugo, Stevenson, Scott, London (ten dokonce chodil na kurzy spisovné angličtiny, aby se naučil psát), Čapek světovými spisovateli, kdyby občas neškrtali a neházeli zmačkané rukopisy pod stůl ? Za každým úspěchem je 5% talentu, zbytek je dřina.
Žáček z třetí třídy se chtěl vycajchnovat, že zvládne nepovinný úkol, tak požádal otce, aby mu s ním pomohl. Jenže jeho otec je policajt, takže rozumí víc pendreku než zlomkům. Uražená pýcha, víc bych zatím nehledal. Protože úlohu pro třeťáčky nezvládli ani nadřízení, byl postup policisty schválen.
Přesně tak. Připomíná mi to doby, kdy se rodily policejní anekdoty. Např. dva příslušníci VB našli mrtvolu před kinem. Ale nebyli si jisti, jaké i/y se píše ve slově kino, takže ho raději odnesli před hospodu, aby o tom mohli sepsat záznam.
Někdy jsou nařízení EU dost postavené na hlavu, ale tady to asi smysl má. Dost často nakupuji na e-shopech a nestačím se divit jak se dá zboží zabalit. Chápu, když je elektronika, nebo něco křehkého chráněno několika vrstvami. Ale jednou se mi stalo, že jsem si nechal poslat ,, konversky" a přišla mi krabice asi tak 80x60 cm a v rohu se krčila krabice s teniskami. Těch krabic s teniskami by se do té velké vešlo asi 6.
Já jsem si nechal poslat příslušenství k vysavači - hadici a prachový kartáč. Přišlo to v takové krabici, že by se to tam vešlo třikrát.
Kdybychom měli biliony v nerostném bohatství, tak to tady vypadá jako v Dubaji a podobných státech. Máte pocit, že Rusko vypadá jako Dubaj? Pokud si odpovíte, že NE, pak být vámi bych si předešlý komentář dobrovolně vymazal sám.
Pokud bychom ty nerosty prodali zahraničním korporacím jako vodu, asi těžko.
Tak ne že bych se nesetkal s exoty co se titulem představují snad i v nevěstinci, ale jinak mám poměrně štěstí. Obecně je zažité oslovovat titulem lékaře, pan/paní doktor/ka je ve zdravotnictví takové umiverzum. Představování titulem mi vyloženě vyhovuje v práci, nevidím nic špatného na tom když se někdo představí: jsem inženýr Novák a vedu tenhle projekt, hned je v tom tak njak víc jasno.
Zato mne si pletete, já jsem inženýr Králík.
Autor si neuvědomuje, že to byla právě okázalost celého pražského jara, nástup nekomunistických organizací do veřejného prostoru a ztráta kontroly komunistické strany nad společností, co k nám dovedlo sovětské tanky. Geopolitická situace byla v té době naprosto neochvějná a rozhodně nedávala možnost jákemukoliv pokusu o demokratickou revoluci. Kdyby soudruzi místo vyhlašování akčního programu raději v tichosti uvolňovali cenzuru, zmírňovali represe za politické názory a třídní původ a opatrně reformovali ekonomiku směrem k větší autonomii jednotlivých podniků a možná umožnění drobného soukromého podnikání, mohl tu být nejpozději v polovině sedmdesátých let docela pohodový "gulášový socialismus" jako v Maďarsku. A hlavně bez sovětských tanků v zádech.
Také už mě napadlo, že Pražské jaro by mělo větší šanci na přežití, kdyby ten proces reformní soudruzi trochu přibrzdili a nenechali si ho přerůst přes hlavu. On už vlastně pozvolna začal v polovině 60. let, ale po lednu 69 nabral příliš prudké obrátky na to, aby byl po chuti sovětským imperialistům. V gulášovém socializmu bez sovětských tanků by se dalo vyčkat nástupu Gorbačova a pak by bylo možno podniknout razantnější kroky směrem k demokracii. Národ by nebyl demoralizován normalizací a přechod ke kapitalizmu by vypadal jinak než v listopadu 1989.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
To s odstřižením od R-U nemusí nutně znamenat, že časově to nesedí. Pořádky starého světa nějakou dobu jistě přetrvávaly.
2 odpovědi
11
Sledujících
3
Sleduje
11
Sledujících
3
Sleduje
Odstřižení od R-U poukazuje na rok 1918. Ale v závěrečné scéně na louce za městem říká Maryška Francinovi: "Něco pro tebe mám-hledej-samá voda-přihořívá-hoří!-mám tam pro tebe spisovatele." To odkazuje na rok 1914 kdy se Bohumil Hrabal narodil.