Obávám se , že technologický pokrok se nedá zastavit, bez ohledu na to, jak moc to některým seniorům vadí. Obchody, kde pan Věk starší říkal malému Františkovi "Františku, nezapomeň přidat hřebík", kde balili bonbóny do kornoutu, máslo krájeli na váhu a okurky nabírali rovnou ze sudu, se už asi nevrátí.
Do ordinace doktora Ricorda vstoupil jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. „Jste nemocen, pane?“ „Ano, doktore. Myslím, že smrtelně.“
„Co je vám?“
„Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se. Srdce mě bolí. Bojím se lidí, i sebe. Nemohu spát.“
„To není smrtelné. Vím o léku pro vás. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!“
Bledý muž se uklonil a řekl smutně:
„Já jsem Deburau, doktore.“
Mmm... A před nějakým časem v jiném článku tahle dáma psala, jak dá dítěti nejdřív rohlík... pak sladkou tyčinku... pak děťátko dostane samozřejmě žízeň, takže musí dostat napít... pak musí děťátko ochutnat koblihu, aby se vidělo, jestli má marmeláda správnou barvu... a pak si jde stěžovat, protože ji zaměstnanec obchodu upozorní, že nezaplacené zboží se
NEŽERE!!
Je to samozřejmě absurdní: pracovat na dovolené? Ale pravdu povědíc musím říct, že zůstat o dovolené alespoň na příjmu - třeba prostřednictvím různých chatovacích aplikací, nebo čtením mailu - mi po návratu z dovolené ušetří 4x tolik času, kolik ho tím na dovolené strávím. Není to otázka nenahraditelnosti... ty informace bych si stejně po návratu musel zjistit...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Steve Guttenberg už podobného úspěchu nikdy nedosáhl a jeho sláva šla ke dnu téměř stejně rychle, jak ji Policejní akademie vystřelila vzhůru. Není divu, že se ji pokouší resuscitovat...