Ghosting často praktikuji. Nejsem na to nijak hrdý. Sociální přetížení spolu s další zátěží mi někdy nedávají jinou možnost.

Podle článku jsem záporák. Asi jo. Škoda, že se moc napíše o tom, jaké to je být na "druhé straně", být narcisem, ghosterem atd. Není to tak jednoduché, jak to může vypadat.

Njn, kult svatých z dob socialismu. Projekce nenaplněných životních přání na displej. Ztotožnění jednoho člověka s nějakou konkrétní filmovou rolí. A neustále vzývání - v paměti, v televizi. Neobjevná repetice. Nulový příspěvek k vlastní individuaci diváka. Maska idolu zakrývající skutečného člověka, který jistě nebyl tak bezvadný, jak ho opěvují jeho uctívači. A pak už nic.

Ale běda, pokud na takového bůžka někdo lidem šáhne. To je zle, kritika není možná. Ono nejde nikdy o herce jako takového. Jde o obraz ideálního života, který člověk nemohl prožít a promítne ho na celebritu. A takový život - to si lidé nedají vzít.

Jaroslave, díky za Váš článek. Je vidět, že ve více svých článcích držíte červenou nit narcistního tématu - a je moc dobře, že jde o setrvalý, kontinuální zájem - právě kontinuita buduje opravdový dopad. Je dobře, že se někdo cíleně věnuje sdílení informací týkajících se duševního zdraví. Jen tak dál!

Vnímám, za sebe, potřebu vyvažujícího, opačného akcentu - mnoho vztahů, ve kterých je přítomen narcistně neurotický člověk je lépe srozumitelných, když se přinese optika celého vztahu - zejména faktu, že neurózy a neurotické rysy se rády doplňují navzájem. Narcis je často vyvažován kupř. sebe-zapírající neurózou na straně partnera. Ono totiž téma narcismu je poslední dobou tendenčně "trendy" - a na zbytek patologických rysů (a tedy i zodpovědností) se zapomíná. Ale to berte jen jako poznámku po čarou 😉. Viz třeba Karen Horney - Neuróza a lidský růst, bezva kniha. Hodně zdaru, Jaroslave!

Četlo se dobře, má to spád.

jsem z vyloučený lokality - prvky textu sedí, je to reálný.

Díky

Tak to spíš záleží na místním dovozci pečiva, ne? 😄