Dobrý den, taky jsme byli chyceni při činu a to 2x. Taky jsme použili odůvodnění, že se jedná o dospělácké příjemné cvičení 😁 Holt to už k tomu asi patří. S více dětmi se těžko hlídá. A mají dokonalé přiblížení, za to by se nemusel stydět nejeden člen speciálních jednotek. 😁 Jinak souhlasím, má se mluvit otevřeně vůči věku. Je to součást života.😉 Hezký příspěvek, je vidět, že v tom nejsme sami.

Dobrý večer,

s mnohými názory se ztotožňuji s mnohými ne. To už tak bývá a je to normální. Můj komentář nebude o výchově, mám pravidlo, nekritizuji výchovu druhých, nemám to rád když někdo kritizuje moji výchovu.

Spíše obecně. Jednak dnes vnímám trend u rodičů ohledně "dosazených autorit". Zaznívá, že není třeba tyto "dosazené autority" respektovat, brát jejich hodnocení, diskutovat s nimi, vést dialog a být si vědom, že ve společnosti máme "dosazené autority". Možná jsem to nevyjádřil správnými slovy, ale dítě by mělo být připravováno na realitu a teď to beru obecně, samozřejmě s ohledem na věk.

S dosazenými autoritami se bude dítě potýkat celý svůj život a pokud nebude svým pánem někdy více či méně bude muset poslouchat i člověka, který má autoritu jenom z důvodu své funkce, postavení, uniformy.

PPP mi nepřipadnou jako zbytečná instituce. Krom tohoto papírování mají ve své péči děti, které opravdu potřebují pomoci. Státní orgány jsou vždy o přístupu daných zaměstnanců. Obecně ve školách hrají důležitou roli právě lidé, kteří mají dětem pomáhat zvládat školní docházku.

Předškolní vzdělávání, ten povinný rok, je povinný jen v něčem a je to trochu zvláštní rok povinnosti a nepovinnosti, s tím, že dítě je připravováno na školní docházku v realitě školkovského dne.

Ze svého pohledu dvou dětí navštěvujících školku, třetího za chvíli čeká a čtvrtý je teprve na cestě k nám, jsem se systémem školek spokojen. Vždy záleží na přístupu. Od dítěte lze zjistit, jak se mělo ve školce. Názor o učitelkách ve školce takový nemám. Vždy je to o komunikaci a vzájemném respektu. Děkuji.

Dobrý večer, paní tam dle mého má několik chyb či nepochopení. Z médií je patrné, že na začátku hlavního líčení u KS v Plzni obžalovaný prohlásil vinu. Soud se řídí paragrafem 206a-d trestního řádu a má zákonem přesně dané podmínky, jak pro přijetí i odmítnutí prohlášení viny. Předpokládám, že jeho popírání probíhalo v přípravné fázi trestního řízení. Soud žádný trest nenavrhuje, to navrhuje státní zástupce. Dokonce ani při jednání o dohodě a trestu, kdy soud dá prostor stranám k uzavření dohody soud do výši trestu nemluví. Prohlášení viny je polehčující okolnost a soud ji musí vzít v potaz. Zřejmě proto udělil KS v Plzni o něco nižší trest než chtěla státní zástupkyně. Stanovení trestu není jednoduché. A na prohlášení viny má obžalovaný nárok bez ohledu, jak se choval v přípravné fázi trestního řízení.

Jak tady píši někteří, rodina nemá žádné právo podat odvolání proto výroku viny a trestu, to má pouze státní zástupce či obžalovaný. Poškození se mohou odvolat pouze vůči výši odškodnění.

Vše píši v rámci svých zkušeností přísedícího soudce KS v Brně.

Navíc a to je důležité, soud soudí podle zákona, který schvaluje parlament. Změna tedy musí vzejít od moci výkonné a zakonodárné.