Článek z KyivPost, v jednu chvíli pan ekonom říká, že ruská čísla jsou nevěrohodná, ale vzápětí je cituje a říká že ruská nezaměstnanost je 2,4 procenta a není dostatek pracovních sil. Takže opět platí, že nikdo neví nic, z nevěrohodných čísel si vybereme to, co se nám zrovna hodí do krámu. Jenom čistý dohady. Velkou hodnotu bych tomu nepřikládal. Podotýkám že bych byl rád, aby Ukrajinci tu válku vyhráli, ale taky zároveň nevím, proč tu v Praze chodí kupy ukrajinských mužů v produktivním věku ve značkovým oblečení a tváří se, jakoby se nechumelilo.
A já zas nechápu, co na tom nechápete. Kdyby byla válka zde, tak se po Londýně nebudou procházet kupy českých mužů a tvářit se, jakoby se nechumelilo? Nebo jakékoliv kupy kdekoliv jinde?
Tady platí staré známé pořekadlo: ševče drž se svého kopyta. Umělec má být na veřejnosti apolitický a shovívavý k tomu co veřejně propaguje. Jelikož se vždy najdou lidi kteří jeho názor nesdílí a přitom můžou být jeho fanoušci. V jejich očích pak za toho idi bude vždy. Ovšem v naší malé zemi je tendence umělců, neříkám že všech , přilepit se k jakékoli Mainstreamové události,jen aby byli vidět. Potom si ještě chodí na hrad pro vyznamenání a cítí se jako spasitelé. Mnohokrát skončí spíš jako ten klaun, kterému dělali reklamu. Být jimi vyjadřuji se k takovým věcem jen v úzkém kruhu rodiny a přátel. Na druhou stranu, každý svého štěstí strůjcem. Následky těchto kroků si s sebou ponesou až do konce života a kolikrát to ovlivní délku jejich kariéry.
"Umělec má být..." je vždycky začátek nesmyslu. Zpěvák nemá povinnost nějaký být, má být prostě vágně řečeno sám sebou, veřejnost se rozhodne, jestli a nakolik jí to bude sympatické. Umělec může být klidně radikální, nebo se chovat hloupě. Není jeho povinností se někomu líbit.
Přemýšlím, jestli je tohle ještě nějaký pomník socialismu. Že zpěvák má zpívat a tím to hasne.
O vyloučení že školy nepíšu, je jasné že nemá co dělat mezi normálními dětmi. Psychiatrická léčebna by měla být jistá. Když to udělá ve 13 letech není normální a bez léčby bude jen horší. Nějaké povídání s psychologem nebo psychyatrem neni k ničemu.
LOL. Kolik podobných povídání máte za sebou? Jaký příbuzný obor máte vystudovaný a aktivně se mu věnujete, že vynášíte takové soudy? Holka má 13... Myslíte si, že všichni lidi, kteří něco podobného udělají, končí? Řada z nás pracuje třeba s někým, kdo seděl, ale nevíme o tom. Nechal bych to na lidech, kteří tomu rozumí.
Já jsem od mala střílel lidi v počítačových hrách, nikdy by mě nenapadlo si udělat zbrojak a někoho zastřelit.... plácáte nesmysli pokud je chorá mysl může udělat cokoliv ikdyby čučela jen do zdi misto mobilu
Hele, jsem taky odchovaný na hrách a korelace skutečného násilí s brutalitou hry je IMO nesmysl... Ale nevím, jestli paní nenarážela na něco jiného.
Protože závislost na sociálních sítích třeba psychické potíže způsobuje, což už máme dokázáno. Problémy s dopaminem apod. To bych nebagatelizoval.
Chybí hlavně zodpovědnost a schopnost výchovy dnešních dětí ze strany rodičů. My, ani naše děti, jsme žádné psychology a terapeuty nepotřebovali. Učitelé měli přirozený respekt a spolužáci byli zároveň kamarádi.
Srovnáváte nesrovnatelné, pracujete s úplně jiným celospolečenským kontextem. Na formální autority dnes již spoléhat nemůžete, většinou absolutně nefungují, ani mezi dospělými. A právě na nich měla řada učitelů předchozích generací vybudované to, co nazýváte respektem. Ono to až tak přirozené nebylo, byla to prostě indoktrinace nějakých společenských norem, které dnes již neplatí a platit nebudou, a můžete se třeba na hlavu stavit.
Podívejte se, jak v době postfaktické respektují rodiče autority z jiných oborů. Vědecké, lékařské a podobně. Přesedlali jsme na chaotický systém autorit neformálních, dobrovolně volených, respekt není dán vaší společenskou rolí nebo profesí.
Navrhujete řešení pro jinou dobu. Kdybychom se vrátili ke koním, také by ubylo dopravních nehod. Podobná situace.
Tohle chápou jen matky, nešťastné matky. Tohle chlap nikdy nemůže pochopit. Mateřský pud, nevím jak to popsat. Ale tohle je čistě ženská "věc".
Může. Myslím, že to obecně pochopí každý, kdo si prošel něčím psychicky fakt náročným, například nemocí. Zrovna muži to pravda rádi bagatelizují, viní jednodušší život, měkkou dobu... V tu chvíli se jen usměju a vlastně jim to přeju. Každý, kdo to nezná, znamená jednoho šťastného člověka navíc 🙂
Já s dcerkami běhám, plavu, chodíme tůry, pozadu jsme zatím jen s kolem. Každopádně nemají žádný problém jít třeba ze Špindlu na Sněžku. Ale co vidím okolo a co mi holky vypráví, jak jsou na tom mnozí jejich vrstevníci na těláku, že neudělají třeba ani pořádný kotoul, to je síla...
Pravdou taky je, že děti jsou různé nátury... Moji rodiče nedělali nic špatně, snažili se každou volnou chvilku... Koupáky, kolo, chození. Jenže my jsme se prostě zakousli, že ne, a nedalo se.
Paradoxně cca v 25 jsem začal sportovat jak magor a dohánět to. Člověk k tomu může dozrát později, ale dokud to není z vlastní vůle, tak to prostě nejde...
Tušil jsem to, data to potrvdily, ale rád za to nejsem. Jsem ročník 1977, takže v těch zmíněných devadesátkách mi bylo 13 - 15. A ano, byli jsme na tom líp. Já přišel ze školy, taška letěla do kouta a ven. Vracel jsem se jak se setmělo. Někdy i dýl, ale to jsem si vždycky musel říct o povolení. Chodil jsem hrát hokej s tenisákema do skautu, sbírali jsme zkameněliny nebo v lomu skákali do písku. Sice z dnešního pohledu i dost šílený věci, ale pořád venku.
Na sídliště jsem se z malýho města přestěhoval v roce 1984. Když jsme si hráli venku na vojaky, bylo nás tam třeba 30, 40 dětí. Když jsme hráli hokej nebo fotbal, bylo nás tolik, že jsme museli střídat.
Jenže to se už nikdy nevrátí. I když to vaše dítě chce jít ven, tak nemá s kým. Na hřištích jsou buď prťata s matkama, ale ten zbytek to je bída. Pusto, prázdno.
My jsme nebyli chytřejší nebo lepší než dnešní děti, ale díkybohu nebylo nic jinýho co dělat a tak jsme se nudili. A z toho nudění vznikali ty nejlepší věci. Jenže dneska se z telefonem, počítačem nenudíte a to je ten největší průšvih. Je to zábava na kliknutí. Bez práce. Je to stejný jak laboratorní myši co jim dají tlačítko na žrádlo. Časem přijdou o návyky, a jen tupě mačkaj to tlačítko. A lidi jsou na tom stejně. Protože tohle se zdaleka netýká jen dětí. Ale i nás, té tady chválené generace. Taky jsme ty tlačítka dostali
Díky za ten komentář, protože podobné téma často uchopí někdo, kdo chce jen plivat a někoho špinit, kdežto vy jste to vzal konstruktivně a na úrovni.
Ano, komentující by si měli uvědomit, že hodit PC nebo mobil do každé rodiny v KTERÉKOLIV době by udělalo to samé. Ty děti nejsou horší, jen jsou vystaveni takovému zdroji zábavy, jaký si některé generace absolutně nedokážou představit. Ty hry jsou nádherné, fantastické, odměňující. Ale co to dělá se zdravím člověka (i psychickým), o tom se zatím pouze ví a nedokázali jsme se na to adaptovat. Je úplně jedno, že rodiče Franty to ví a snaží se, pokud má Franta 10 kamarádů, jejichž rodiče to neřeší. Vytváří se nějaký standard. Jsem 94, okolo roku 2005 už jsme ofc věděli, že není dobré pro zdraví prosedět 8 hodin v kuse u GTAčka, jenže když to dělali všichni, bylo to v pohodě. Dětská mysl si to obhájí a rodiče moc nemají páky.
Musím teda ještě podotknout, že jako učitel na ZŠ vidím dva extrémy - je hodně dětí, co mají 5 kroužků a když mi popisují odpolední rozvrh, nemají kdy dojít na doučko nebo dopsat písemku.
Je pravda, že člověk už nemůže napsat na internet všechno, protože je lehce dohledatelný, resp. asi by se zamaskovat mohl, ale zase by tu to admini stejně smazali, takže to asi nestojí za to.
Jinak je zajímavé, že různé "výzvy k revoluci" ap. většinou přicházejí asi buď od fanoušků Putinovského Ruska, kteří by tady chtěli nějakou diktaturu nebo možná od přívrženců Babiše, kteří se ještě nesmířili s výsledky demokratických voleb...🙈
A to jsou právě ti, kteří se nejvíce dožadují domnělé svobody slova, aby mohli ustanovit režim, který ji bude potírat.🤔🫤
To, že je člověk dohledatelný, není samo o sobě problém. Problém IMO je, že se neshodneme jako společnost v tom, co je ještě v pohodě a co už je třeba dezinformace, šíření nenávisti vůči skupině osob apod. Trošku se obávám, že dobře fungující svoboda slova je jen absolutní, kterou uznávají třeba anarchisté. Jakákoliv arbitrární hranice znamená, že se někdo bude cítit nesvobodný.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Takže když dostane na budku člověk s klasickou sexuální orientací bude vlastně diskriminován?
3 odpovědi
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Já to teda pochopil jinak - jde o motiv pachatele, nikoliv sexuální orientaci jako takovou.
Nevím, co je "klasická sexuální orientace", ale pokud myslíte heterosexuála, tak nijak diskriminován není, ne? Bude-li napaden pro svou orientaci, bude se postupovat stejně, jako u homosexuála. Naopak pokud bude napaden homosexuál z jiného důvodu, než je jeho orientace, bude se postupovat stejně jako u heterosexuála napadeného z jiného důvodu, než je jeho orientace.
Nebo to chápu špatně a někdo mě opraví?
2 odpovědi