Za mě se mají celkem dobře. Ten plat kuchařky bude realita, ale ta částka za jídlo mi přijde hodně, to by se dalo srazit tak na polovinu. Jako kuchařka má jistě obědy v práci, může vzít s sebou na večeři pro manžela a ještě zbyde i na víkend. Mají trochu mezery, že bydlí v bytě, kdyby měli domeček, mohli by si přikrmit i domácí zvířata, naši si třeba ze zbytků z kuchyně vykrmili prase, kachny, králíky, slepice. Ještě když mají auto, kterým si může paní všechno svézt domů, babička musela vše tahat v ruce nebo na kole.🙁 Nemluvě třeba o dalším deputátu, typu sklenice na zavařování, těch se vyhazuje v jídelnách plno, takže zadarmo a zavařit si všechny věci ze zahrádky. Na tom se dá taky hodně ušetřit. Určitě by se dalo ušetřit za kadeřníka, dovolená za rok za 50 000 je taky pěkný úlet, to musí být ze zlata....jistě mají tedy mezery, které mohou využít a jinak si žijí velmi dobře.🙂 Oceňuji ale, že si nestěžují.

No, uznávám, že sortiment nealko nápojů je mimo plast velmi omezený, ale kdo opravdu chce, tak se taky dá něco vybrat a to i pro lidi jako já, kteří nemají auto. Jen to chce hledat. Už si ani nepamatuju, kdy jsem něco v plastu kupoval, kupuji jinak vše ve skle. Nealkoholické pivo se dá sehnat ve 0,5l skle snad nějaké všude, ve vratných třetinkách zase odebírá nealko pivo Budvar některé Terno, kde mají nápojovku. S ochucenými pivy je to horší, ale třeba Bernard jejich nealko ochucené variace ve skle jsou taky téměř všude. Hodně řetězců už nyní odebírá Mattoni v 1l vratných lahvích, ochucenou citron i neochucené. V Albertu HM mají u nás Kofolu 1l, taky vratnou, někde možná mají i Rajec a Vineu. Opět u nás v Ternu mají ve skle 0,33 l Mattoni, ta je dokonce ještě balena v těch starých "retro" lahvičkách, kde většina je ještě z 90. let minulého století. Někde v okolí daných měst se možná dá sehnat Koli nebo ZON ve skle. U nás v Kauflandu odebírají 0,33l vratné třetinky limonád od firmy Fritz limo. Objevil jsem eshop, kde mají i jiné německé limonády ve stejných lahvích, tak si objednám nejen limo, ale třeba i jablečný mošt nebo různé čajové výluhy a přivezou mi je v krabici normálně poštou a lahvičky pak vrátím u nás, jelikož jsou stejné. Nějaké vratné limo ve 0.33 l snad odebírá skoro každá restaurace tak kdo má známého, stačí se doptat tam a nebo jistě něco je ve velkoobchodech či Makru. Jediná nevýhoda jen je to, že je to všechno dražší než PET Limo se stáčí i do sudů, tak stačí si sehnat pípu a sud i kolem 30l, který je plně vratný a může být i limonáda doma ze sudu

No, platově mají takovou realitu, kterou má asi většina lidí u nás v ČR, ale mají asi výhodu, že jsou zdraví, spousta lidí musí vyžít ještě s mnohem menším příjmem. Jejich řešení asi je, že budou muset pro začátek slevit z nějakého svého komfortu, protože mi částečně přijde, že si žijí jako bohémové. Ohledně práce, Mirka by mohla zkusit nějakou rekvalifikaci, Marek jako muž by možná taky sehnal nějaké lépe placené zaměstnání. U obou bych zkontroloval ty jejich splátky, a spíš bych byl pro, aby si je vyřešili co nejdřív. Měli by se taky sestěhovat do toho podnájmu, který je cenově taková realita. Její rodiče asi bez toho jejího příspěvku přežijí, jestliže jim občas přispívají na dovolenou. Za danou cenu se jistě dá sehnat byt i s vybavením a nebo je spousta věcí za odvoz do začátku, internet mají, tak stačí hledat a auta mají dvě, tak si snadno plno věcí mohou odvézt zadarmo. Omezil bych nákupy oblečení i kosmetiky, píší ostatně, že téměř nikam nechodí a na benzince jim možná dá pracovní oděv zaměstnavatel. Jídlo, možná dostávají stravenky, jinak vařit společně doma, Mirce by možná mohli pomoci její rodiče do začátku, když u nich bydlí a jsou v důchodu a mají čas na vaření, někde to tak bývá. Nakupovat ve slevových akcích, využívat slevové aplikace. Využívat benefity nabízené benzinkou, možná mohou mít levnější benzin a další věci. Až se sestěhují, tak mít jen jedno auto, druhé prodat. Smířit se s tím, že budou v nájmu, protože mi při vší úctě přijde, že k práci kolem domu moc nejsou, tak to pro ně bude tak lepší. Využít internetové srovnávače pro lepší cenu pojištění, netu.

Tak Budvar je sice nejpoctivější, ale je nevýhoda, že když se vaří jen z hlávkového chmele, tak pivo není skoro vůbec hořké, což ne každému vyhovuje. Proto ostatně taky začali vařit Pardála, kde se naopak hlávkový chmel nedává žádný a dávají se tam jen chmelové granule, které jsou hořčí. Jinak extrakty používá skoro každý menší pivovar. Nevýhoda je, že ta hořkost z těch extraktů naopak hodně ulpívá v ústech a pivo je hnusné. Doporučím v tomto směru třeba Konrada Vratislavice, to je doslova extraktová bomba. Ale šidí se i slad, hodně menších pivovarů přidává cukr, některé i upravený sladový výtažek. V nealko pivech bývá zase často kyselina mléčná. Některé pivovary používají i kyselinu askorbovou (vitamin C). O tmavém pivu ani nemluvím, tam často u menších pivovarů bývá karamel/kulér jako barvivo, cukr a někdy i umělý sacharin. Málokteré pivo taky leží ve sklepích dlouho, většina pivovarů má dnes CK tanky na všechno. Vlastní sladovnu má taky už jen minimum pivovarů, i když ji v areálech pivovarů starou mají. Z malých průmslových pivovarů je fajn pivovar Opat Broumov, jako jeden z mála chmelí jen chmelovými granulemi, mají vlastní sladovnu/studnu, a tmavé pivo vaří jen z tmavých sladů a i tak je skoro neprůhledné. Odbourali i donedávna používanou kyselinu askorbovou, nabízejí i spoustu ochucených piv. I když poněkud zvláštní u nich je, že piva pasterizují, ale nefiltrují, takže jsou dost zakalená.

Tak jezero Karačaj je poměrně známá věc. Nicméně ohledně smrtelného dědictví si nemůžeme moc co vyčítat ani u nás, co zbyde po našich jaderných elektrárnách. Sice to bude asi mnohem lépe zabezpečené, ale hlídat něco tisíce let je nemožné. České hlubinné úložiště má být údaje ještě jednou tolik velké jako to finské, proč? Údajně bez možnosti opětovně vyndat zabetonované vyhořelé palivo. Místo aby se peníze nalily do kvalitního pokračujícího výzkumu, jak toho odpadu mít co nejméně a hlavně snížit podstatně jeho aktivitu, aby nebylo jej třeba hlídat tak dlouhou dobu, tak se řeší nějaké velké hluboké úložiště. A to tedy prakticky ve všech zemích, co mají jaderné elektrárny. Vymlouvají se, že přepracování se nevyplatí vzhledem k ceně nového uranu, ale tak bezpečnost by snad měla být na prvním místě v tom smyslu, jak se toho odpadu co nejdříve zbavit a hlavně by měla být vyřešena dávno před tím, než se postaví nová jaderná elektrárna. Navic když se měnilo onehdy americké palivo za ruské, tak se vyvezla z reaktoru celá vsádka paliva, ačkoli jistě nebyla úplně vyhořená....takhle hospodaří, místo aby nechali veškeré palivo alespoň co nejvíce vyhořet. Vyhořelené JP z výzkumných reaktorů posílají na přepracování do Ruska, ale už nikde samozřejmě moc nepíší, že odpad z přepracování nám Rusové vrátí. Při odporu těch obcí si stejně myslím, že nám to palivo nechají navézt k nám do krásné krajiny jižních Čech do lokality Janoch, tady se moc neprotestuje. Ostatně to už tu máme jinou jadernou zátěž, odkaliště u Mydlovar. Takže si i u nás říkám, že jsme v řešení tohoto odpadu také zaostalí...

Letáky bych nechal jen v obchodech. Je zbytečné je doručovat. Pokud jde o seniory, tak snad mají čas si do daného obchodu zajít osobně a leták si odebrat přímo ze stojanu. Taky to tak dělám. Takže bych jen snížil jejich objem. Horší je, že na prodejnách často nejsou k dostání. Jinak se dají využít i na balení potravin, nemám auto a ŘP a když si člověk nakupuje jen do batohu, tak se mu věci otřískají. Vše si balím do letáků, zejména skleněné lahve a podobně a tím pádem to donesu domů v pořádku. Je nepraktické si s sebou do prodejny nosit vlastní letáky na balení, když tam nejsou k dispozici. Mnohem horší je spíš papír, který se na ně používá. Nechápu, proč řetězce nepoužívají ten klasický novinový, který by měl v posledním stadiu recyklace a navíc je praktický i na zatopení do kotle. Ten používá dnes snad už jen Globus. Jinak ostatní řetězce používají ty lesklé plné barev a to je problém. Ty se nehodí k ničemu, naopak když s nimi člověk listuje, tak se o ně někdy i "pořeže", jak jsou ostré....

Starý kotel měnit nebudeme, nevidím důvod měnit věc, která spolehlivě slouží - vymění se, až začne téci. Nový určitě nevydrží 35 let. Navíc jako invalidní důchodci na nový ani nemáme finance. Nevím, jak mi někdo doloží, že topím zrovna v tomto nevyhovujícím kotli. Mám v každém patře rodinného domu buď klasický krb, kamna nebo kuchyňský sporák na dřevo - na ty se zákaz nevztahuje a kouř z nich vycházející je jistě prakticky stejný jako z kotle, topím v tom ostatně stejné palivo. Tyto věci rád při kontrole ukážu, ale do kotelny nikoho vpouštět nebudu. Nepamatuju si, že by někdo doposud kontroloval, zda mám revizi na kotel či na komín od kominíka.

10) Fotky jsou taky relativní, já třeba nemám chytrý telefon, takže fotím jen přes klasický fotoaparát a fotky jsou nic moc, i když jsou vlastní. Focení na různých místech je logické z důvodu, že inzerující má doma věci na různých místech. Taky mám něco doma v jednom patře, něco ve druhém, něco v domku na zahradě. Snažší je přinést fotoaparát tam než fotit stále na stejném místě a věc přenášet - zároveň pak vím, kde tu věc mám hledat. 4) Záloha předem je alespoň motivace, aby kupující potvrdil reálný zájem. To se jinak pak zboží smaže z nabídky, čeká se měsíc a nikdo se dál neozve. Ale je to problém i pro prodávajícího, protože to musí nosit v hlavě a když toho inzeruje víc, tak hrozí, že tu věc někam zatím založí a pak se nenajde. Lepší je řešit vše hned a nemyslet na to....

No, to máte složité, všechno má své pro i proti. 1) Pokud se hned někdo ozve, tak to podvod být nemusí, i já hledám denně inzeráty věcí, které sháním, takže kdo si sleduje "své" věci, tak pak snadno reaguje, nebo když je tam ten hlídací pes.2)Objednání zásilkovny či balíkovny podvod být nemusí, protože spousta lidí jako já má jen tlačítkový telefon, takže si to prostě neobjedná a spousta zájemců chce víc věci levnější, tudíž je lepší si je objednat od sebe. Při podání zásilky na sběrném místě je možnost si vyžádat číslo balíku, takže můžete i jako odesílatel sledovat, kde je. Pak je spousta lidí, co nechtějí posílat, ale když nemám auto a ŘP, tak si prostě od sebe objednám tu dopravu přes DPD a oni si vyzvednou zásilku u nich doma. Platbu posílám za zboží předem prodávajícímu. 3) Okamžitá platba má výhodu, že se platba připíše hned, jinak když posílají lidé peníze přes poštovní poukázky, tak to jde 3 dny, má to tedy svou logiku 5) Osobní předání dělám výjimečně, lidé si pak nepřijedou. Je rychlejší to zabalit a vzít na poštu cestou, když jdu do města. Adresu rozhodně nesděluji, nemám rád lidi, co vyslídí adresu a pak se dál neozvou. Člověk pak neví, zda ho nechtějí vykrást. Scházím se zásadě na neutrálním městě ve městě, když už 7) Nízká cena nemusí být podvod, je typická pro věci, které hodně spěchají, typicky když někdo potřebuje něco vyklidit, tak to dá výrazně pod cenou, aby se toho zbavil co nejrychleji.9) Platba za poštovné předem je kompromis, taky to tak dělám, lidé si zásilky jinak nevyzvedávají.

No, pokud Váš článek není smyšlený, tak obdivuji Vaši snahu a to, jak jste se podbízel zaměstnavatelům. Sám byste si ale měl ujasnit, zda toto vše máte zapotřebí. V článku navíc máte základní nepřesnosti. Píšete, že budete pobírat podporu v nezaměstnanosti 6 měsíců, ale pokud je Vám 58 let, můžete ji brát až 11 měsíce, byť částky pak budou mírně nižší. Dále píšete, že doba pobírání podpory v nezaměstnanosti se Vám nezapočítává pro důchodové účely, což taky není pravda, doba pobírání P. v N se započítává právěže vždy. Dále, pokud je Vám 58 let, se Vám započítávají pro důchodové účely další 2 roky, kdy nepobíráte žádnou podporu v nezaměstnosti, ale jste v evidenci úřadu práce. Zdravotní pojištění máte hrazeno automaticky. No a když to dáte všechno dohromady, tak by Vám to časově mělo snad vyjít na odchod do předčasného důchodu, pokud tedy jinak máte odpracovaná požadovaná léta. Sám píšete, že dané pracovní místo bylo celkem dobře honorováno, tak tím spíš snad máte i něco přišetřeno a nemáte zapotřebí reagovat na kdejakou nabídku......

Článek plný nesmyslů. Netvrdím, že někde je hypotéka nutností, ale spíš je to o toleranci a domluvě starých s mladými. Dříve spolu žilo několik generací běžně. Mám v ulici asi tři rodiny, kde mladí žiji s rodiči a funguje to, i s dětmi, a ne, nejsou to žádní Romové, normální spořádaní lidé. Samozřejmostí je pochopitelné ideálně samostatné patro domu a vchod. Taky vidím u nás domy, které jen chátrají, nikdo se o ně nestará nebo v dvoupatrovém domě bydlí sám vdovec nebo sama vdova. Taky vím o spoustě lidí z příbuzných i okolí, kde jeden z partnerů zemře kolem šedesátky a druhý už si partnera nenajde, takže žije sám a zároveň nemovitost připadne mladým kolem 30-40 let. Jeden člověk má ze starobního důchodu dům problém utáhnout, proto se nabízí, aby mladí využili jedno patro a o náklady se podělili. Ale není to žádný mamahotel. Po třiceti letech dům potřebuje údržbu a to je ještě štěstí, že dřívější materiály tolik vydržely, takže za sebe říkám, žádný mamahotel, ale spíš shánění řemeslníků a věcí, protože staří už to většinou nechtějí měnit z principu, že s tím dožijí nebo už na to nemají síly. Ale pořád investuji do vlastního, co jednou zdědím nebo kdo nechce podporovat nenažrané notáře, přepíše část domu rovnou za života a dá si věcné břemeno. Samozřejmě to předpokládá solidní vztahy, žádné dluhy mladých a vzájemný respekt. Samozřejmě ne všichni mají vlastní nemovitosti, tak nemají moc co zdědit, to je složitější. Taky hodně starších lidí si chce užívat a nejsou až tak "pro rodinu", nechtějí mladým pomáhat, to je taky problém. A ne každý je stavěný o to, se o něco starat.

Myšlenka jako taková je jistě dobrá, bohužel opět prakticky nedomyšlená....co se týká luštěnin, tak všeobecně oblíbené moc nejsou. A to i ze zcela praktického hlediska. Děti umí být hodně zlé a po luštěninách se často prdí a většinou to pak i dost smrdí. Víme, jak se chová dětský kolektiv, pak si na toho daného spolužáci ukazují, tlemí se a zadržování větrů taky není zdravé, tak myslím, že si děti nedávají i z tohoto důvodu, aby se jim spolužáci pak neposmívali. Další věc je, že luštěniny obecně většinou nafukují a chce to pak nějaký klidový režim. Jenže jistě některé školy mají třeba pauzu na oběd a pak různé tělocviky. Jít si zaběhat po čočce opravdu moc dobrý nápad není, tak se nedivím, že si děti radši dají něco jiného, po čem lze normálně na tělocviku fungovat. Hodně ryb má kosti a děti s nimi ještě neumějí moc pracovat. Také na to není moc čas. Spousta dětí chvátá po škole na autobus, na další hodinu. Na oběd je sotva 10-15 minut, tak to musí být něco rychlého. Sám rybu jím třeba půl hodiny nebo i hodinu a přebírám sousto po soustu, zda tam není kost. Nevím, jak chce škola pak řešit, až zůstane dítěti kost v krku a tím se mu ryby nadobro znechutí. Kromě toho se záměrně nemluví o tom, že ryby mohou obsahovat rtuť, těžké kovy a dnes především mikroplasty. Je otázka, zda zatěžovat dětský organismus mikroplasty, v mořích je toho jistě nejvíc. Našly se i v krvi. Další věc je i příprava, ryby vyžadují delší a to se časově nestihne. Jediné plus možná je, že zbyde více jídla pro personál, těm to při těch mizerných platech přeji, že si možná o to víc odnesou domů.

Tak ono je to logické, u nealko nápojů to tak funguje celou dobu. Kupuji si třeba Mattoni neochucenou v 0,33l skleněné lahvi a stojí 9.40 Kč plus záloha. Coca Cola stojí ve třetince kolem 36 korun plus záloha. Německá Fritz Cola stojí taky ve třetince kolem 35 Kč plus záloha. Když to vezmu cenově, tak samozřejmě je výhodnější si koupit 1.5l PET Mattoni nebo Coca Colu 2 L PET lahev. Třetinky jsou ostatně spíš na vychutnávání, ne na nějaké větší pití. Kdo holduje pivu, ať si koupí klidně dvě basy Plzně. Kdo má pivo jen pro chuť, tak si koupí třetinku nebo ten kartonek po 6 ks. U třetinek je jednak myslím problém s tzv. úsporami z rozsahu - nevyrábí se jich tolik, tudíž cena je vyšší, půllitrovek se vyrábí víc, tak se celkové náklady rozloží. Hodně pivních třetinek je nevratných - tedy si platíte v ceně i láhev. Pivovary se dnes už ani celkem netají tím, že za tu zálohovou cenu 3 Kč nejde dneska už v podstatě nová láhev ani pořídit. U vratných třetinek bude zase problém s návratností. Vykupují je jen někde, rozhodně ne všude, i když prodávají třeba Plzeň v 0,5l lahvi. Navíc je problém, že lidé, co kupují třetinky, jsou trochu jiného ražení a nechtějí lahve vracet - vidívám už nyní třeba ty vratné třetinky od Plzně vyházené v kontejnerech na sklo. Tudíž se musí vyrábět nové, což se prodražuje. Pivovary se netají, že návratnost třetinek je obecně nižší než 0,5l lahví. Náklady samozřejmě vždy nese koncový zákazník. Podle mě cílové skupině lidí vyšší cena třetinky vadit nebude. I já ostatně rád připlatím víc za pivo z pivotéky z nějakého menšího pivovaru. Je to tak třeba brát.

Karta ISIC se vyplatí asi jen studentům, kteří si chtějí "užívat" a nestačí jim běžné věci....taky jsem si ji na vysoké škole koupil i prodlužoval, ale víceméně mi byla k ničemu. U nás mají běžné kartičky studentů, které jsou zadarmo a bohatě stačí. A to mluvím o vysoké škole, na střední vůbec nevím, k čemu by mi ISIC byl. Na dopravu si stačí vyřídit ten oranžový nebo žlutý průkaz od dopravce, platí zároveň i na vlaky a je určitě levnější než tato průkazka. Na kulturu se chodí většinou se školou hromadně, takže množsteví slevu vyjedná sama škola a nebo opět bohatě stačí ten průkaz používaný na dopravu. Stravování je úplně bezpředmětné, vysoké školy mají menzy s jídly za hubičku, na střední škole jsou školní jídelny, tam se člověk nají, že to ani všechno nesní, kavárnu máme na VŠ přímo v knihovně se studentskými cenami, tak nač chodit jinam. Nakupování - módu nepotřebuji, elektronika mi stačí jeden počítač na ty 3 nebo 5 let, jinak se dá zadarmo využít v knihovně, kde jsou i studovny, případně školy mají vyhrazenou učebnu, kde se o přestávkách taky může jít zadarmo, knížky ke studiu lze zapůjčit zadarmo v knihovně nebo sehnat za pakatel od bývalých spolužáků.Cestování - opět sleva na dopravu viz výše, na nic dalšího není většinou při studiu ani čas. Sport - na kolejích i internátech bývají opět "fitka" zadarmo, nač chodit jinam, na lyžáky škola občas vybavení i zapůjčí, není třeba kupovat. Online služby, třeba korekce závěrečných prací - tam je snížená sleva automaticky pro studenty, počítá se s tím. Jestli nejste nároční, nechte si od školy ten jejich průkaz zadarmo.

Myslím, že ten počet vratných lahví v oběhu je přehaný, podle mě rok od roku klesá, malé minipivovary mají nevratné, pár malých pivovarů, co používaly vratné, zaniklo a u těch velkých hodně lidí přechází na plechovky. Je to vidět i v obchodech, uličky se skleněnými lahvemi a i nabídka je čím dál menší. Počty oběhu souhlasí, většina lahví se protočí tak dvakrát za rok, než se prodá v obchodě, pak jí má čtvrt roku někdo doma, než ji vrátí a zavážky menších pivovarů bývají tak jednou do měsíce, takže měsíc tvrdnou v obchodě a následně další dva měsíce ve skladu v pivovaru, takže celkem je to 10 otáček celkem za 5 let. Většina menších pivovarů začala používat odlehčené lahve OW, takže ty už tolik cyklů nevydrží, aktuálně jsou nejvíce v oběhu z let 2019-2020, takže tak těch 5 let. Budvar to má podobné, tam je asi striktnější kontrola hrdel, většina lahví z oběhu série 2019. Možná u Prazdroje vydrží více, jsou celkem často ještě z oběhu lahve z roku 2005-2006. Nejstarší lahve NRW vydržely určitě víc cyklů, ale i Svijany už mají hodně novější série a jen zřídka se najde nějaká láhev z roku 1992 a podobně. Čím novější série lahví, tím odlehčenější, takže i nižší životnost. Nejbytelnější byly NRW lahve z první série z let 1989-1996, ale už jich moc není. Menší pivovary nemají tak strikní kontrolu jako velké pivovary, takže občas projde i lahev s poškozenějším hrdlem.

No, to je ta jejich ekologie v praxi.....mnohem lépe by udělali, kdyby to ponechali na přirozené obměně zařízení. To, že má člověk likvidovat funkční věc, jim nevadí? Dále nevím, jaká je výtěžnost z recyklace starého kotle - skutečně se dá recyklovat 100%? A výroba nových, nové přírodní zdroje, nebo jsou vyrobeny ze 100% recyklátů? Nové kotle tohoto staršího typu už se pokud vím stejně nevyrábí, tak stačí doběhnout ty stávající, až jednoduše přestanou sloužit - buď začnou téct, nebo se na ně už neseženou náhradní díly a nebo je lidi obmění stejně v rámci rekonstrukce domu, kdy třeba mladí už nechtějí topit ve starém kotli po prarodičích. Těch pár kotlů, co pak zbyde, jelikož jsou opravdu kvalitní nebo podomácku udělané, už je nic. Měli by se zaměřit na jiné větší problémy s kouřením z komínů, kde toto je kapka v moři v porovnání s celým světem. Je to stejné jako s jinými spotřebiči. Kotel na tuhá paliva a bojler kombinovaný na vodu máme 34 let a stále fungují, radiátory plecháče taky zatím netečou. U bojleru vím o případech, kdy prorezl výměník po pěti letech, co je na něj záruka, a po šesti letech se odporoučel - začal téct celý bojler, který mohl být používán toho času už jen na elektřinu. Tyhle hory odpadu jim nevadí, že musí člověk kupovat každých pět let nový bojler, zatímco dřív bojler vydržel běžně přes 30 let? U těch kotlů to bude možná to samé, jistě už nevydrží dalších 30 let, takže další zbytečný odpad.....

Chápu, že to drahé. Určitě se nechci zastávat těch pouťařů, na druhou stranu pronájmy míst ve městech taky nejsou levné a navíc zřejmě pracují jen jaro-podzim, tak si na sebe musí taky nějak vydělat. Plus všechny věci okolo. Na pouť není povinnost chodit, kdo nechce, tak ať nechodí. U nás do malého města jezdí jednou za rok. Osobně myslím, že ten zážitek jednou za rok za to stojí. Spíš vidím problém v tom, že atrakce jsou některé čím dál krkolomnější a je potřeba čím dál více adrenalinu. Ale pokud se budete držet těch klasických, tak proč ne. K tomu musíte připočíst, že počasí neporučíte a pokud dny proprší a atrakce budou mokré, pouťaři moc nevydělají, nikdo moc nepřijde. Je to riziko podnikání. Drahé to jistě je, na druhou stranu to jistě lidé nemusí platit přímo ze své výplaty. Existují různé přídavky na děti, je spousta dávek, kterou může člověk využívat to zcela legálně. Tak pokud to někomu pomůže, může to brát tak, že peníze dostane zdarma od státu, takže o nic nejde. Jednou za rok zaplatit za pouť třeba tisíc korun snad není až tak nic strašného. Dětství máme jenom jednou. A myslím, že se až tak nezdražilo. Já byl na pouti v roce 2004 a už tehdy nebyl problém tam nechat 500 Kč. Tak logicky za 20 let to bude o něco dražší. Valorizují se důchody, tak snad babičky a dědové třeba taky něco přidají. Na menších městech a vesnicích je to svátek, tak proč to dětem jednou za rok odpírat. Ať si každý promyslí,kolik dá za rok pro sebe na cigaretách, alkoholu a jiných "zbytečnostech" a pak uvidí.....

Tak myslím, že tyto popisované problémy jsou u všeho, ať už prodáváte cokoli. Taky inzeruji běžné věci a lidi se ptají na věci, co mají jasně napsané v inzerátech, vůbec texty nečtou. Ptají se na vady, přestože byly jasně popsány i vyfoceny. Pokud už něco koupí, tak si po koupi stěžují, v jakém je věc stavu. Na to odpovídám, ať si koupí nové věci a nenakupují na bazarech. Lidi chtějí prostě věci z bazaru za hubičku, a nejlépe v top stavu. Je to stejné, ať prodáváte barák nebo věc za 50 Kč, hádávce najdete vždy....

No, nechci určitě obhajovat tyto poplatky, na druhou stranu se možná dělá z komára velbloud.....platí se za celou domácnost, což jsou většinou minimálně dva lidi. Z nich většinou minimálně jeden televizi používá. Co se týká důchodců, tak upřímně neznám důchodce, který by neměl nebo nesledoval televizi, nebo neposlouchal rozhlas. Naopak znám spousta důchodců, kteří nemají internet a mají jen obyčejný telefon, ale televize je skoro hlavní náplň jejich dne. Nebo poslouchají rozhlas, třeba dechovky na Českém rozhlasu jsou dost oblíbené. Pokud je důchodce v pečovatelském domě, tak tam je to řešeno asi trochu jinak. Pak jsou rodiny, kde mladí bydlí u rodičů a vše je napsáno na rodiče, takže se to platí zřejmě za celou domácnost, takže třeba za 2+4 mladí, dohromady 6 lidí a ať mi nikdo neříká, že z nich nikdo televizi či rozhlas nepoužívá. Kdo ne, tak má zase počítač a může sledovat tam. O platby se pak snadno staří s mladými podělí a je to zanedbatelná položka. Lidí, co skutečně nemají TV, rádio nebo počítač, bude opravdu mizivé procento, osobně opravdu nikoho takového napříč generacemi neznám. A na Český rozhlas či ČT čas od času jistě narazí během roku každý. Naopak seniorům necháváme zahrávat písničky na přání na tom Českém rozhlasu a pak jim to nahrávám na kazetu, aby si to mohli přehrát. Pokud opravdu nikdo nic nevyužívá, tak by platit neměl, ale to je jako u všeho, nikdy nejde něco udělat tak, aby se zavděčil člověk všem. Fakt prostě je, že naprostá většina lidí ty věci používá.....

Hanáckou kyselku nekupuji od té doby, co ji přestali stáčet do skla, což bylo přesně před deseti lety, v roce 2014. Místo toho, aby se chopili příležitosti a zachovali funkční systém vratného skla, řeší blbosti se zálohováním PET lahví a neoddělitelná víčka z nich. Bohužel v tomto směru selhal i stát, když došlo ke snížení zálohy na lahve na minerální vody 0,7 l ze tří na jednu korunu. Hanácká kyselka tak musela vykoupit i lahve ostatních tehdejších výrobců, na čemž sice tratila, zato, jak ostatně tehdy potvrdila, měla ve skladech lahve na několik let dopředu - nebylo třeba tedy vyrábět nové, na což si občas stěžují pivovary, že výrobní cena lahve je vyšší než její současná záloha. Rovněž si nemyslím, že by vymytí lahví od minerálek bylo nějak extra drahé, na rozdíl od piva v těchto lahvích od vody nezůstávají téměř žádné usazeniny. Lahve byly jednotného vzoru a vykupovaly se všude, také byly bytelnější než ty dnešní, takže běžně byly v oběhu sedmičkové lahve z let 80. či dokonce 70., které mohly jistě několik dalších let v pohodě sloužit. Využívaly je ostatně pro plnění i moštárny. Ve 0,33 l verzi tyto lahvičky ostatně dodnes používá Mattoni a některé lahve jsou stále z 80. či 90. let minulého století. Svůj podíl na tom ale bohužel mají i obchodní řetězce, které se sice ohánějí všemožně ekologií, ale vratné skleněné lahve jsou pro ně zátěž, tak se je snaží omezovat, jen pivo v nich vzali na milost. Teď se ve videu mohli pochlubit stáčírnou vratného skla, ale místo toho ukazují plné sklady plastu. Pak se nemůžeme divit, že ty malé mikroplasty z toho jsou všude....