O nadpisu jsem nemluvil. Ale "váš známý" by si měl občas vyměnit trencle a neškrabat si to.

Psal jsem "asi". Domněnku psát můžu?

Bylo mi to jasné hned po přečtení perexu. Paní si asi dovolila chtít žít svůj život podle svých představ. Na to však dle pachatele neměla žádné právo, byla totiž jeho majetkem.

Dle psychiatra Koukolíka se v populaci vyskytuje asi procento psychopatů. V naší zemi tedy cca 100 tisíc.

Ale taky tam úspěšně procházejí docela vypatlanci. Nemyslím si, že tito budou ve svém oboru nějaký nadprůměr.

Tak to povinné očkování u psů nakonec má svůj význam. Pokud byl ten pes očkovaný, mohl by to snad i přežít...

Napěněná voda je strašně zrádná, je těžké se v ní udržet nad hladinou, stačí malé nevinné peřejky, natož tohle. Jednou jsem se v řece s jen trochu rychlejší zpěněnou vodou málem utopil, a to jsem celkem zdatný plavec. Neznal jsem tuhle skutečnost a velmi rychle mi došly síly a v panice jsem plaval, no spíš už zmítal, ke břehu, kde jsem se už naprosto vyčerpaný zachytil lana. Dlouho by si nikdo nevšiml, že mám potíže a než by mě někde vylovili... Do něčeho takovýho už bych lezl jen s vestou. Na to si dejte velký pozor, kdo to nevíte...

To je strašně složitá otázka, ještě jsem na ni nenašel odpověď. Kde končí to, co nemůžeme ovlivnit a začíná naše svobodná vůle a rozhodnutí? Určitě na tom, co říkáte, něco je, když pozorujeme jedince, kteří nedostali vůbec žádný základ do života, protože jej nedostali třeba ani rodiče atd. Bludný kruh, z kterého ale občas někdo svou vůlí vystoupí a chce jej pro své děti změnit.

Teď jsem byl v takové finanční tísni delší dobu, že jsem ani nevěděl, co budu daný den jíst. Zhubnul jsem asi 10 kilo a to jsem byl před tím celkem štíhlý. To vedlo i ke vleklým zdravotním problémům. Byl jsem těžce frustrovaný, bezradný, co bude dál. Pomalu se z toho už naštěstí hrabu ven a mám konečně nějakou finanční stabilitu. A to vám pak vlije novou energii do života. Ale že by mě v tu dobu napadlo chodit ven a napadat lidi nebo jinak ubližovat ostatním..? Tyhle informace o pachateli jsou přece naprosto irelevantní k případu.

Chtěl bych lidi varovat před jednou šíleností. Existuje jeden naprosto otřesný fenomén dnešní doby. Např. na YouTube jsou kanály, které se věnují záchranám nalezeným zuboženým zvířatům, nejen v tzv. západním světě, ale i v asijských zemích apod. Divák sleduje proces jejich léčby, a často může i přispět na nějaký útulek, či léčbu toho či onoho zvířete. Existují však schopní investigativci, kteří naprosto korektně prokázali, že na těchto dobročinných kanálech parazitují i kanály, které záchranu zvířete pouze předstírají. Tedy sledujete podobné video, na začátku máte trpící umírající zvíře a postupně vidíte, jak se léčbou zotavuje. Jenže taková videa jsou točena pozpátku!!! Jednotlivé scény jsou skládány pozpátku. Nikdy neuvidíte tvář člověka, který takto "pomáhá", jen jeho ruce, ale vždy můžete přispět. Prosím dávejte na toto pozor, u nás se to naštěstí (zatím) neděje. Je potřeba si všímat, zda takový útulek opravdu existuje, zda se lidé v tom videu nebojí ukázat svou tvář, kdy takový kanál vznikl, ne třeba týden před zveřejněním videa, kolik o sobě ten kanál poskytne informací a jaké. Je potřeba na to vše dávat pozor...

Přál bych si, aby i na takovou aktivitu upřímné pomoci zvířatům a třeba v chudých zemích lidé přispívali, ale je potřeba dávat strašně pozor....

Je to strašné, takto někoho poznamenat, vlastní dítě, na celý život. Sleduju tady na Novinkách Pod svícnem, příběhy týraných a je to silná káva. Přes všechnu civilizaci, svět je pořád džungle. Nesmíme k tomu být lhostejní. Slabé volání o pomoc někde za zdí může znamenat, že někdo zrovna zápasí o život a má hrozný strach a zrovna my a nikdo jiný jí/mu můžeme zachránit život nebo zdraví. A jak se shodujeme, je to strašně prorostlé společností. Týrání není žádný vzácný okrajový problém, nebo problém jen určité sociální skupiny, je to problém napříč společností a stát se může úplně každému... ženy, děti (i němé tváře) jsou ale ohroženější, a to mi nikdo nevymluví...

Je hrozné, čím jste si prošla, paní Stryková. Případů utlačovaných žen, které žijí ve strachu, co bude dál, je strašlivé množství a nevím, jaké to má řešení. Nedá se toho moc spolehlivě udělat, dokud se něco nestane.

Děkuji, pane Hladký, za informaci k zamyšlení. Jen ve stručnosti naznačím, že ohledně dobročinných sbírek jsou velmi striktní zákony a za současné běžící jsou dodatečné možnosti určitě omezené. Ale rozhodně děkuji, Váš tip může pomoci v budoucnu.

Velice Vám děkuji, pane Samku, moc. Petra se velice posunula k lepšímu, má to smysl, o tom jsem bytostně přesvědčen. Zrovna jsem se opět díval na ty fotografie a video, ví kdo na ní mluví, kam se má podívat, nebo že se dívá do telefonu, když ji někdo volá s obrazem, nebo když se fotí. To je jediný příklad, před léčbou tohle nebylo, a mohl bych pokračovat, ale to mi nepřísluší. Číší z ní síla, vůle, je to dříč a pozitivní člověk.

Paní Kubíková, smekám před Vámi a souhlasím s každým Vaším slovem beze zbytku. Je mi velice líto, čím jste si prošla spolu se sourozenci, a to ještě jako dítě, které už vůbec nemá kam utéct, pokud vůbec chuděrka chápe, co se vlastně děje, protože nic jiného ani nepoznalo...

Dá se to trochu odtušit, pokud jste na to "vyškolen" a i to není vůbec jisté. Pravdou je, že tohle se může stát úplně každému napříč celým sociálním spektrem. A pak tohle taky může začít až po rozchodu, jako v tomto případě. Není to ani trochu okrajový problém společnosti ale problém velice široký a závažný, pokud sledujeme nejen zprávy ale také odborné zdroje a diskuze.

Dobrý den, přátelé. Chtěl bych prosím upřesnit poměrně důležitou informaci. Donio zobrazuje pouze celkovou částku, kterou lidé přispěli od samotného založení sbírky před více než rokem. Není tam vidět, kolik reálně peněz zbývá, tak jak to zcela přesně popisuje článek. Takže reálně skutečně nutně potřebují prostředky, přestože to může na první pohled na Doniu působit, že je vybráno tolik. Bohužel ne, téměř vše je spotřebováno na léčbu.

Děkuji Vám, že jste pomohli a pomáháte, za Vaše laskavá slova podpory Petře a její mamince. Děkuji panu Honušovi za upřímnou starost, zájem o případ a jeho dobré srdce. Také děkuji Doniu, které dělá pro lidi v nouzi to, co má smysl a je správné.

PS: Prosím Vás ještě, kdybyste mohli tento příspěvek "likovat," aby jej portál zařadil pokud možno co nejvýše diskuze a tato informace se ještě dostala k lidem. Moc Vám děkuji.

Máte můj obdiv, paní Skotalová. Je mi neskutečně líto, co ženy musejí zažívat - po celém světě, každý den. A nejen ženy, ale také děti...

Chci ještě doplnit, že v některých případech to peklo začne po rozchodu, jako v tomto. Odborníci sami potvrzují, že doba po rozchodu s takovými lidmi je mimořádně nebezpečná. Obzvlášť, když ani nemůžete zmizet, pojí vás třeba děti apod. Je to velmi složité a těžké..

U druhé fotky by měl být popis "Reality check," neboli volně něco jako "setkání s realitou." Děkuji soudu.

Nesrozumitelně jsem to napsal. To už jsem mluvil o jakýchkoli přestupcích. Např. asi rok zpět jsem dostal za otočení v zákazu (nevšiml jsem si značky ve větvi stromu) od státní 100, slovy sto, korun.. 🙂 Nebo jsem dostal za zákaz odbočení 200. Já mu poděkoval, že mi dal tak málo, a on, že mi děkuje taky. Ptám se proč. A prý za to, že jsem na něj byl slušný. A prý si mám dát bacha ještě na další odbočku, že tam se taky nesmí. Bylo to vlastně fajn setkání.

Kdysi jsem bydlel v centru Brna, měli jsme výjimku na parkování. Ovšem v zóně, na kterou to platilo nebylo nikdy místo, a těch tam bylo jen pár jednotek. Parkoval jsem přes ulici na jiném místě asi 10m od naší zóny, nad tou jsme měli i okna, auto bylo doslova pod naším oknem. Pravidelně jsem dostával botu a když přijeli policajti, tak to sice velmi chápali, ale stejně jsem dostal třeba 200 + 300 demontáž (tak 25 let zpět, nebylo to málo). Kamarád bydlel v centru a parkoval si, jak jen chtěl. Když dostal botu, vůbec jej to nevyvedlo z míry, zavolal městskou a ti mu dali VŽDYCKY domluvu, a demontáž zadarmo. Parkoval úplně jinde ze stejného důvodu jako my. Přišlo mi to vždycky k vzteku. Podotýkám, že jsem k policii vždy slušný. Ale je fakt, že tyto problémy už nemám a s policií mám jen dobré zkušenosti. Když už udělám přestupek, dávají mi symbolickou částku třeba 200, státní a v dnešní době, je mi jich i líto, že kvůli tomu 10 minut něco vypisují. Městská je vždy o dost přísnější a pod 500 nikdy nejdou..