Jo, sežeňte si na to neegalizivané syrové mléko. Seberte smetanu a pak stlučte.

vařený bílek tam nepatří. Nikdy ho nerozbijete. Nejlepší olej je řepkový naebo podzemnicový. Ideální váhový poměr na základní majonézu je cca 15% vajec 3% vody a octa 1% soli 80% oleje

tak tam nejezděte !

Mám " Prodanku" ve veliké oblibě. Znám ji skoro zpaměti. U Prodanky Alice Nelis jsem se náramě bavil. Spousta nádherných nápadů - dějových zvratů a posunů. Proč ne ? On Fridrich Smetanů byl také relativně moderní člověk. Umístil (spolu s se Sabinou) děj na tehdejší vesnici. Ta už dnes neexistuje. Proč - s podložením báječné hudby - neudělat "operu o opeře". Nic tam nevadilo, mělo to hlavu i patu. A ke všemu skvostně zazpívané i zahrané. Komu se to nelíbilo jen nedával pozor :-D

Kdo chce býti vojákem, nechť se přihlásí. Nás, co je vojenská dráha, ovládání zbraní a příprava k zabíjení netěší - nechte na pokoji.

Po 2 letech zamražení je to tak maximálně ke krmení slepic. A to, pokud teplota skladování nestoupne nad -18°C.

Vejce skladovat ve skořápce - olejovaná, ve vodním skle atd - je možné, ale nutné je uzavřít skořápku vejce co nejrychleji po snesení - ideálně do 24 hod - dokud je obsah vejce "kyselý" rozpuštěným CO2. Takto zakonzervovaná vejce jsou kd ispozici zhruba 3 měsíce - ale pouze do těsta, na pečení a vaření. K přímé konzumaci (po tepelné úpravě) jsou nevhodná - starší páchnou rozpuštěným amoniakem a dost často povolí blána povrchu žloutku a žloutek a bílek se při rozbití vejce smíchá. Co se týče zamražování vaječných obsahů (žloutek, bílek, melanž) - jediný rozumný způsob je zamrazit s obsahem cca 2% NaCl. K melanži doporučuji i přídavek cca 1% octa.

Přičemž rozmražení musí probíhat v chladničce při teplotách 4-7°C. Jinak se rozbují obsažená mikroflora a produkt je požívání nevhodný. Stejně je to ale jen do těsta.

spražit by bylo hezčí se z - zpražit. Teda pokud pisatel článku není slovák..😄 :-D

Tady by si měl někdo prostudovat konzervárenskou technologii. Takto konzervovaná rajčata v nekyselém nálevu (pH větší než 4) může dojít k rozvoji spor bakterií Clostridium botulinum. Sterilace by musela být při teplotách nad 121°C nebo opakovaná sterilace (tyndalace) do 100°C. A to už je lepší udělat kečup. :-D

Případ MUDr Cvacha ukazuje jediné - na jakékoliv pozici dokáže být určitá povaha stále jen svi*ě.

Když si přelouskáte páně Čabanovy recenze zjistíte, že tento "komentátor" staví své komentáře dle jedné šablony. Pokud možno nalézt hodně negativního - neb v letech uplynulých bylo špatně téměř vše. :-D

Au au au - cibuli - s tvrdým i na konci - to skutečně bolí a štípe.... 🙁

Místo zakořeňovacího simulátoru bych raději použil STIMULÁTOR :-D

Jedli kůrovec nežere :-D

To se , milostivá, velmi mýlíte. Odvod daní z příjmu a z nich vypočítané sociální pojištění je základem pro výpočet základu důchodu.

Ještě že je 1.dubna 🤪

Nevím, proč ten pán pláče.

Pokud si milostivá paní nedovede představit odchod ze Stolice, tak halt za to musí platit. Ve Slaném by to bylo - možná o 5-10 000 levnější. Ze Slaného do Prahy je to cca 40 km. Autem za c ca 60 min a cca 150 Kč . Chce to ekonomicky přemýšlet. Pokud onen uplakaný pán šel do důchodu s 24 000 Kč - otázka před kolika lety, - tak každý rok mu valorizace zvedla důchod o cca 2 000 Kč - a aktuální manželce o 1 000 - 1 500 Kč.

Konzumovat kachní vejce je velké riziko nákazy patogeny. Lze je maximálně použít do těsta nebo na pečení. A i tak je nutné je vytlouct mimo kuchyni a skořápky spálit. To by se ale mělo dělat i se slepičími vjci ze dvora, kde není záruka hygienické nezávadnosti.

Přeji Vám příjemné okamžiky na dvorku plném radostných slepic - se salmonellou a listerií ve střevech. Má povinnost byla dodávat do cukráren, pekáren a kuchyní bezpečné vaječné polotovary. A to od slepic chovaných jinak než ve klecích je daleko těžší.

Zpracováním a výrobou vajec se zabývám od roku 1982. Takže o celé situaci mám značný přehled. Slepici je nejlépe v houfu do cca 20 ks - ve větším houfu není schopná registrovat své "kolegyně" a je z toho v nedobrém stavu. Naopak v obohacené kleci své kolegyně sná a považuje je za své hejno. Běžte se podívat do drůbežářského chovu jak klecového, tak halového - v zásadě je halový chov jen větší klec, slepice se chovají na roštech - protože jakákoliv podestýlka je po 10ti dnech slepicemi přeměněna na ušlapanou pokálenou hmotu. Zatím co v kleci trus propadá na pás a odjede- a vejce se vykulí na pás a odjede, v hale jsou sice snášková hnízda, ale slepice stejně snáší kdekoli. Pak musí do haly sběrači a vejce sebrat - což slepice dost ruší a plaší se. O rozdílu v hygieně vajec se nedá vůbec mluvit. A z hlediska pocitu slepice - zda je v hale nebo v kleci - té je v té kleci podstatně lépe. KOnec konců - i domácí chov uzavírá slepici na noc do kurníku - a ten má k prostoru klece velmi blízko.