Než tady zase začnou padat pohrdavé posměšky na neschopné důchodce, kteří nejsou schopni použít samoobslužné pokladny, tak rovnou hlásím, že důchodce nejsem a ještě dlouho nebudu a jsem technicky poměrně gramotná (nainstalovala jsem si i SMART bankovnictví, i když ho využívám minimálně, jen když potřebuju něco rychle převést z účtu). Přesto se snažím samoobslužným pokladnám vyhnout, protože téměř pokaždé, když jsem nucena je použít, tak je problém. Minule ke mně musela obsluha hned dvakrát a sama mi potvrdila, že chyba opravdu není na mém přijímači. V jednom případě nedokázala váha na odkládání zboží rozpoznat, že jsem na ni už položila naskenovaný prášek do pečiva (prostě byl tak lehký, že ho nezaregistrovala), podruhé jsem kupovala takový ten balíček se zeleninou a kód byl tak nešťastně, že ho pokladna vůbec nebrala. Ostatně v Albertu, kam chodíme nejčastěji, se dost často opakuje situace, že samoobslužky prázdné a u pokladny fronta lidí všeho věku.
Já jsem šel ještě dál, vzal jsem si v Kauflandu "pípátko". Má to svoje výhody, u rohlíků a pečiva vůbec si napípnu QR a nemusím to u samoobslužné pokladny složitě vyhledávat. U piva mi to nabídne kromě ostatních možností hned 20 kusů plus basa. Přijdu k samoobslužné pokladně, musím přivolat obsluhu, ta někde pobíhá a tak čekám.
Přišla a byl jsem vylosovaný ke kontrole, tak se mi v tom přehrabuje, OK, můžu jet dál! Příště to samé, zase čekat na obsluhu a zase kontrola. Při dalším nákupu to bylo bez problémů, ale následoval opět nákup s kontrolou. Já blbec jsem zapomněl jednu položku pípnout a tak mě vyhodili, abych šel k pásu.
Tak od té doby vykládám zboží na pás, nepotřebuju odcházet s cejchem zloděje.
Toto je normální i v jiných zemích a nevím, proč to někomu vadí? Prostě zaplatím a u kasy mi to vrátí. A navíc mám přece jenom jistější vyhlídku, že nevlezu do kabinky podělané od bezdomovců. Nevím jak v Globusu, ale v Kauflandu jsem mohl zaplatit kartou. Jediný problém byl, že manželka zapomněla ten účet uplatnit u kasy.
Velmi problematická je scéna se skleničkami. Jednak odvolání na socialistické výzkumníky, protože tyto nerozbitné skleničky byly vyvinuty kapitalisty v dubské sklárně v roce 1906. Na rozbitém pohárku je jasně vidět, že není skleněný, ale plastový. Skutečná sklenička (Duritka) se při rozbití rozsypala na drobounké střípky. Byla totiž tepelně zpracovávaná jako ocel, ještě rozžhavená se ponořila do oleje a byla tedy - stejně jako ocel - zakalená. Přesto tato nepřesnost neubírá scénce na zajímavosti. Zato duritky skončily neslavně, sklárnu koupili Italové a výrobu zrušili...
Jen jednou jsem svěřil pneuservisu přezutí! Doma jsem chtěl zkusit, jakým momentem to utáhli (mělo by být kolem 110 Nm), hrůza!!! Šroub nešel vůbec povolit, nakonec jsem musel ještě založit kola cihlami a na klíč nasadit trubku.
Nedovedu si představit, jak bych na cestách vyměňoval píchlé kolo.
Na podzim byl u mne známý, že si také vymění u mne kola. Úplně stejná situace, rozdíl byl pouze v tom, že mi u kvalitní staré české goly ohnul i páku. Do servisu za poplatek a za trest.
Nemám v oblibě tyhle soutěžní pořady v pečení a vaření - prostě nemám, protože mám přes sto let zděděnou kuchařku a je unikátní... něco jako Rettigové - vraž do toho kopu vajec... 😉 Ale pana Maršálka jsem si tipla až na Star Dance. Neomalený hulvát a značně primitivní domýšlivec. Tančit tedy neuměl a spíš se převaloval jako lední medvěd na kře..
Takže - daleko od pravdy jsem nebyla. Arogantní, sebestředný, horší než Zdeněk Pohlreich - ten má alespoň sice nevytříbený - ale osobitý humor 😉.
Tak takhle vypadá toxická osoba! Paní Střelcovou bych nechtěl mít v žádné porotě. Hodnocení, pokud nepůjde o jednoznačné parametry (branky, body, vteřiny, kilogramy atd.), bude vždycky subjektivní. Přesto pořad Peče celá země působí příjemným dojmem.
"Co je to teflon a kde se používá - Plný název této chemické sloučeniny zní polytetrafluorethylen" a o kousek dál: "Které další škodlivé látky uvolňuje teflonové nádobí - Jak uvádí tuzemský dTest, obsahovat může nádobí (z kontextu dovozuji, že je míněno teflonové nádobí) jiné škodlivé látky, jako je kupříkladu polytetrafluorethylen (PTFE)."
Nebo-li teflon překvapivě obsahuje teflon.
To je opravdu zajímavé zjištění, jako když ve Vratných lahvích "bylo pětiletému Péťovi už pět let"! Teflon má ještě jednu, ale opravdu jedovatou vlastnost. Brusič brousil na kulatičce za sucha teflonovou tyčku a kouřil u toho. Najednou šel k zemi. Žárem cigarety se totiž z prachu při broušení uvolňoval FOSGEN!
Je typický příklad žen, které opustí manžel. Začnou se předvádět jaké jsou kočky, dračice, sexy a nevím co ještě. Skutečnost nepřijmou tak nějak normálně, ale chtějí dokázat o co ten bývalý přišel. Že je z toho trapnost, si nepřipouští.
Když už svoji "celebritost" nemůžu dokázat činy nebo dílem, buď se více odhalím nebo se ožeru jako čuně.
Dobrý den, já se zaměřím na úplně jinou oblast, pravidla pravopisu, spíš na jediné pravidlo. Jako máme hlídacího psa hlídajícího naši zahradu nebo měřicí přístroj měřící teplotu v našem bytě, tak máme chladicí systém chladící motor našeho auta! Všimněte si, že v prvním případě je ve slově krátké i, ve druhém dlouhé. A toto pravidlo by měl ctít i autor tohoto článku. Nakonec je to přece studovaný člověk a určitě měl solidní prospěch i v českém jazyce.
Byly to kreativní stavebnice, vedoucí děti k přemýšlení a tvořivosti. Vedle Merkura byl i Merkur - elektro nebo Merkur chemik. Existovala i spousta dalších krásných hraček a hlavně stavebnic - vše cenově dostupné pro všechny rodiny. Takový nesmysl může vyplodit jen autor na placenou tendenční objednávku nebo člověk, který tu dobu nikdy nezažil. Klidně mne mohou všichni ukamenovat - ale ten titulek je "na pár facek".
Taky nechápu, proč i do článku o hračkách cpe ten pan Král politiku!
Chybí podrobnosti: zaměstání ,profese, funkce, členství ve straně, chození do průvodu , vyvěšování vlajek a halavně kladný kádrová posudek. Moc bych to na růžovo nemaloval. Myslím. že ten koho režim vyloženě nepotřeboval to měl k získání bytu dost složité. Kdo stavěl svépomocí musel tomu dát veškerý volný čas a potom se v práci zašivat nebo odpočívat . Dneska by to za těch podmínek nikdo nedělal.
V roce 1966 jsem zaplatil družstvu 14 tisíc a v roce 1969 jsem se stěhoval do 3+1 na sídlišti. Trochu jsme se zabydleli, ale v roce 1984 jsme začali stavět rodinný dům v řadové výstavbě. Od komoušů jsme na to dostali dotaci sto tisíc (s podmínkou trvání desetiletého pracovního poměru v podniku), sami jsme do toho vrazili asi 250 000,- plus odpracovat si to. Asi 70% nás byli zaměstnanci podniku a zbytek tvořili hrdinové socialistické práce, zasloužilí členové KSČ atd. Ale pracovat museli taky. Ponechávám bez závěru.
11
Sledujících
0
Sleduje
11
Sledujících
0
Sleduje
Patřím mezi ty, kteří víčka trhají... a když nesu láhev do "žluťáku", tak je víčko našroubované zpět (a flaška zmačkaná). Může být?
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ano, takhle to dělám a nemám s tím problém! Kupte si kefír s tím připevněným víčkem a buď si pobryndáte tričko tím, co je ve víčku nebo si tím nabílíte špičku nosu. Ale závěr je vždy stejný: utržené nebo uříznuté víčko našroubuji zpět na zmuchlanou láhev. Obdivuji výrobce, jak rychle dokázali zareagovat na další rádoby moudré opatření z Bruselu.
2 odpovědi