Jestli to dobře počítám (a je správně napsán rozsah této generace 1997-2012), tak jejich průměrný věk je dvacet let. Ve dvaceti na tom byly stejně všechny předchozí generace a budou i následující. K vlastnímu bydlení se propracují nejdříve kolem čtyřicítky. Vzhledem k jejich příjmům (a obecně příjmům mladých kdykoliv) nemohou očekávat, že ve dvaceti se zmohou na vlastní bydlení.

Hm. Měl jsem takovou známou, která byla vzteky bez sebe, když jí přišel výměr na cca deset tisíc. Jak tak nadávala, tak jsem se neudržel, a řekl jsem jí, že kdyby řádně danila všechny příjmy, mohla mít důchod přes třicet. Takže už se nevídáme.

Já bych to dal neandrtálcům. Ne vzhledem a původem, ale podle chování jich znám několik.

Připomíná mi to staré statistiky (z osmdesátek), podle nichž (tehdy) byla lepšími řidiči jedna vybraná skupina, protože měla pětkrát méně nehod oproti jiné skupině. Už u toho nebylo dodáno, že ta druhá skupina najezdila dvacetkrát tolik kilometrů...

My staří máme kliku, že jsme ho mohli navštívit "za hubičku" včetně kaple, ale je pravda, že ten hrad tehdy nevydělal ani na mzdy personálu a mohl jen prosebně (a marně) napřahovat ruku k jednotnému státnímu hrnci s penězi. Podle toho taky vypadal.

Cena je vysoká, ale kolikrát za život tam půjdete? Jako děti, jako rodiče, jako prarodiče. A třikrát za život se to snad snese.

No já nevím. Mně z toho vyplývá, že sice by ji tedy nemohli přeřadit jinam, ale nutnou kvalifikaci (zdravotní způsobilost) ztratila, tak ji teda mohou vyhodit úplně?

Všichni, kteří tady tohle zpochybňují se jistě mohou přihlásit a jet tam, aby to vyvrátili.

Stejně tak by se měli do Jeseníků za límec přitáhnout lidí, kteří byli schopni popírat povodně.

Internet, po jakém se mi stýská, skončil po prasknutí bubliny DOT.COM na přelomu tisíciletí.

Představte si, že když jste chtěli něco vyhledat, tak vám to našlo to, co hledáte a zpřesňujícími dotazy jste zjistili přesně to, co chcete.

Dneska zadáte "hledej ..." a ono vám to nenajde co chcete, ale co byste MĚLI CHTÍT najít. Některé věci neukáže nikdy, protože hyperkorektnost.

Nehledá to zdroje, ale názory. Neukazuje to co byste rádi, ale to, co přinese majiteli prohlížeče větší finance.

Wikipedie se zatím drží, i když i v ní je podle mých zkušeností cca 5% informací chybných.

Příklad - hledám obrázky, šestiúhelníkový vzor,.

Tu a tam něco šestiúhelníky připomíná, a mezi tím: osmiúhelník, mapa Chile, biochemie, keramický hrnek, čelo zásuvky, dohoda o provedení práce, jak se rodí míč, osvěžující blok Manifest, meziobratlový kloub, maskáče jehličkové, úplet s beruškami, samopal vz. 58, košiela bílá, atd., atd. (vyzkoušel jsem právě teď).

Oproti roku 2000 je to zhoršení o dva - tři řády.

Jenom bych poopravil: jeho otčím se jmenoval Mäszárik, svou budoucí ženu viděl prvně, když byla v třetím měsíci a rozhodně nebyli chudí.

kéž by i u nás takoví mohli ven jenom na kauci 5 miliónů, a ne na prohlášení, že už si dají pozor...

"Jsme jeden tým a držíme při sobě". Dá se to říci i jedním slovem: Omerta.

V devadesátých letech se i u nás objevily padělky Lego, prodával je obchod v Praze na I. P. Pavlova (už dávno neexistuje). Kostičky nebyly úplně stoprocentní, ale měli tam něco, co Lego tenkrát (30 let zpět) běžně nemělo: bílé kostky. Cena rozpočítaná na kus byla o trochu nižší, nakoupil jsem jich hromadu a dnes už si s nimi hrají vnuci.

Při dnešní duhové paletě barev si už jen my velmi staří vzpomeneme, že pokud to někdo dovezl v šedesátých až sedmdesátých letech, byly jen ty tři klasické barvy červená - modrá - žlutá a dost. Domky byly tehdy menší, na tři řady, a dokonce se k tomu prodávala příslušná autíčka. Až zavedení panáčků vedlo ke zvětšení měřítek ostatních doplňků.

„Většina lingvistické obce se vždycky bouřila proti tomu, aby se řešily otázky genderu a jazyka,“ říká lingvistka Jana Valdrová.

A celý článek přesně tohle řeší. No tak aspoň víme, že pan Valdrová (nebo paní Valdr?) je v menšině.

Tak Ťiktak dáma je z Ameriky, že? To bych věřil, že skoro nikdo neví.

Ještě jí přidám jednu otázku: Při kolikáté ze svých tří cest po Tichomoří zemřel kapitán Cook?

Za takhle amatérskou manipulaci by se měl autor stydět. Kulka udávané ráže, a ještě k tomu "zblízka" proletí lebkou (nejen) dítěte a pokračuje někam dál.

Že sniper … ten a) nemá tuto ráži, b) nestřílí zblízka.

Připomíná mi to Válku v zálivu, jak údajně na pěti místech v Iráku hořekovala tatáž baba (a našim mírovým to nepřišlo divné) a kouř se kopíroval několikrát přes sebe, aby ho bylo víc.

Připomíná mi to onoho učence, který tvrdil, že Iliadu nenapsal Homér, ale jiný básník téhož jména...

Na začátku sedmdesátých let vyšly v Dikobrazu dva sešity "Ze soudních síní a předsíní" (mám, nedám), cituji z protokolu:

"Motocykl jsem pro přílišnou opilost nemohl tlačit, tak jsem na něm radši jel".

Já bych obvinil rodiče z týrání, chudákovi dítěti nedávají napít, že to potom nevydrží žízní až k pokladně.

„Německo, kdysi považované za motor evropské ekonomiky, teď čelí recesi"

Řekl bych, že čelí vlastní blbosti.

Miláček národa... Ikona...

To by mně zajímalo, jak na to autorka přišla. Byla průměrná zpěvačka tuctových písní, s opadajícím zájmem publika, když k rozchodu došlo.