No já nevím. Mně z toho vyplývá, že sice by ji tedy nemohli přeřadit jinam, ale nutnou kvalifikaci (zdravotní způsobilost) ztratila, tak ji teda mohou vyhodit úplně?

Všichni, kteří tady tohle zpochybňují se jistě mohou přihlásit a jet tam, aby to vyvrátili.

Stejně tak by se měli do Jeseníků za límec přitáhnout lidí, kteří byli schopni popírat povodně.

Internet, po jakém se mi stýská, skončil po prasknutí bubliny DOT.COM na přelomu tisíciletí.

Představte si, že když jste chtěli něco vyhledat, tak vám to našlo to, co hledáte a zpřesňujícími dotazy jste zjistili přesně to, co chcete.

Dneska zadáte "hledej ..." a ono vám to nenajde co chcete, ale co byste MĚLI CHTÍT najít. Některé věci neukáže nikdy, protože hyperkorektnost.

Nehledá to zdroje, ale názory. Neukazuje to co byste rádi, ale to, co přinese majiteli prohlížeče větší finance.

Wikipedie se zatím drží, i když i v ní je podle mých zkušeností cca 5% informací chybných.

Příklad - hledám obrázky, šestiúhelníkový vzor,.

Tu a tam něco šestiúhelníky připomíná, a mezi tím: osmiúhelník, mapa Chile, biochemie, keramický hrnek, čelo zásuvky, dohoda o provedení práce, jak se rodí míč, osvěžující blok Manifest, meziobratlový kloub, maskáče jehličkové, úplet s beruškami, samopal vz. 58, košiela bílá, atd., atd. (vyzkoušel jsem právě teď).

Oproti roku 2000 je to zhoršení o dva - tři řády.

Jenom bych poopravil: jeho otčím se jmenoval Mäszárik, svou budoucí ženu viděl prvně, když byla v třetím měsíci a rozhodně nebyli chudí.

kéž by i u nás takoví mohli ven jenom na kauci 5 miliónů, a ne na prohlášení, že už si dají pozor...

"Jsme jeden tým a držíme při sobě". Dá se to říci i jedním slovem: Omerta.

V devadesátých letech se i u nás objevily padělky Lego, prodával je obchod v Praze na I. P. Pavlova (už dávno neexistuje). Kostičky nebyly úplně stoprocentní, ale měli tam něco, co Lego tenkrát (30 let zpět) běžně nemělo: bílé kostky. Cena rozpočítaná na kus byla o trochu nižší, nakoupil jsem jich hromadu a dnes už si s nimi hrají vnuci.

Při dnešní duhové paletě barev si už jen my velmi staří vzpomeneme, že pokud to někdo dovezl v šedesátých až sedmdesátých letech, byly jen ty tři klasické barvy červená - modrá - žlutá a dost. Domky byly tehdy menší, na tři řady, a dokonce se k tomu prodávala příslušná autíčka. Až zavedení panáčků vedlo ke zvětšení měřítek ostatních doplňků.

„Většina lingvistické obce se vždycky bouřila proti tomu, aby se řešily otázky genderu a jazyka,“ říká lingvistka Jana Valdrová.

A celý článek přesně tohle řeší. No tak aspoň víme, že pan Valdrová (nebo paní Valdr?) je v menšině.

Tak Ťiktak dáma je z Ameriky, že? To bych věřil, že skoro nikdo neví.

Ještě jí přidám jednu otázku: Při kolikáté ze svých tří cest po Tichomoří zemřel kapitán Cook?

Za takhle amatérskou manipulaci by se měl autor stydět. Kulka udávané ráže, a ještě k tomu "zblízka" proletí lebkou (nejen) dítěte a pokračuje někam dál.

Že sniper … ten a) nemá tuto ráži, b) nestřílí zblízka.

Připomíná mi to Válku v zálivu, jak údajně na pěti místech v Iráku hořekovala tatáž baba (a našim mírovým to nepřišlo divné) a kouř se kopíroval několikrát přes sebe, aby ho bylo víc.

Připomíná mi to onoho učence, který tvrdil, že Iliadu nenapsal Homér, ale jiný básník téhož jména...

Na začátku sedmdesátých let vyšly v Dikobrazu dva sešity "Ze soudních síní a předsíní" (mám, nedám), cituji z protokolu:

"Motocykl jsem pro přílišnou opilost nemohl tlačit, tak jsem na něm radši jel".

Já bych obvinil rodiče z týrání, chudákovi dítěti nedávají napít, že to potom nevydrží žízní až k pokladně.

„Německo, kdysi považované za motor evropské ekonomiky, teď čelí recesi"

Řekl bych, že čelí vlastní blbosti.

Miláček národa... Ikona...

To by mně zajímalo, jak na to autorka přišla. Byla průměrná zpěvačka tuctových písní, s opadajícím zájmem publika, když k rozchodu došlo.

Historický ekvivalent: "Jenom jsem navštívil sídlo NSDAP a povídali jsme si o německých zájmech, a jejich požadavky navrhnu jako změny zákonū ČSR, na tom nevidím nic špatného"

Na FF UK nám říkali, že skvělá je nesmyslná kombinace jazyků, třeba Norsko - Maďarsko, nebo Estonsko - Řecko, že o takové překladatele se v Bruselu perou a platy mají... nedohlédnu tak vysoko.

Myslím, že není podstatná maximální výše pokuty. Stejně ji nikdo nedává. Důležitější by bylo zvyšovat minimální pokutu.

Doporučuji všem: Karel Havlíček Borovský - Obrazy z Rus a T. G. Masaryk - Rusko a Evropa, samozřejmě předválečná neupravená vydání. Pokud to čtete, nesouhlasí jenom jména politiků, ale Ruský pohled na Evropu a cesty, jak dosáhnout vlády nad ní jsou konzistentní.

Taky nebyly sirky, když hořelo Solo Sušice, cca 1972, doma jsme měli k plynovému sporáku křesadlo. Jen tu a tam byly nekvalitní litevské zápalky.

Toaletní papír - kromě papírny ve Veverské Bítýšce hořelo i v Hamaneckých papiernách. Taky jeden čas nebyly - lepší je to vtipem:

Před drogerií fronta. Babička se automaticky postaví na konec, vystojí frontu, lidi vykřikují "Já chci tři!" "Dáváme nejvíc dva!" Babička koupí dva, venku to rozbalí, otevře, vytáhne takový dlouhý proužek, neví a jde se zeptat: "Prosím vás, pane vedoucí, na co to je?" "Teď už na nic, babičko, ale předtím to byl kinofilm..."