Poslední roky ukázaly, že není radno se ve všem spoléhat na globální trh a kritická odvětví jako čipový průmysl je dobré mít vlastní. To platí i pro Evropu či EU. Jak už jsme párkrát psali, existuje v jejím rámci projekt na lokálně vyvíjené procesory a GPU či akcelerátory AI, které by byly bezpečnou alternativou pro superpočítače, ale eventuálně také třeba daly základ i řešením pro automobily. V tomto programu vzniklý procesor SiPearl Rhea se přiblížil realitě, ale nabral dost nepříjemné zpoždění, kvůli kterému asi jeho první generace nebude mít moc velký úspěch. Projekt Evropského výpočetního hardwaru European Processor Initiative (EPI), primárně zaměřeného na superpočítače, existoval už v roce 2018, takže v podstatě předjímal světové problémy, které přišly poté. Pod záštitou Evropské komise v něm různé firmy jako třeba STMicroelectronics, BSC nebo Atos vyvíjejí jednak ARM procesory, jednak výpočetní akcelerátory (u těch se počítá s využitím RISC-V) pro použití v superpočítačích a pro umělou inteligenci. Evropa bude mít vlastní procesory pro superpočítače a AI. Na bázi ARM a RISC-V CPU v rámci EPI vyvíjí společnost SiPearl a je jedním ze serverových procesorů architektury ARM, které v posledních letech přicházely na trh od Amazonu, Microsoftu a teď i Googlu. Stejně jako tito „hyperscale“ společnosti SiPearl staví na licencované architektuře od ARMu, což dovoluje skočit to tohoto náročného oboru poměrně rychle skoro od nuly, ale úplně triviální to samozřejmě není. První (novodobý) evropský výkonný procesor má dva roky zpoždění Vývoj prvního procesoru SiPearl, který má jméno či kódové označení Rhea (či Rhea1, pokud jde o jeho nynější první geneaci), podle aktuálně zveřejněných informací poskytlo poměrně značné zpoždění. O tomto CPU jsme měli zprávy již na začátku roku 2020 a byl to jeden z prvních projektů, který měl používat výkonná „HPC“ jádra ARM Neoverse-V1 s SVE. Procesor měl mít 72 jader Neoverse V1 a výkonný paměťový subsystém s čtyřmi kanály pamětí DDR5, ale současně také s rychlou cache tvořenou pamětí HBM2e. Plánovaná byla i podpora PCI Expressu 5.0. Avšak vydání stále ještě nenastalo a SiPearl teprve nyní oznamuje tzv. tapeout, tedy dokončení (elektronického) návrhu a jeho odeslání k výrobě do TSMC – tapeout proběhl někdy začátkem letošního roku. Výroba byla původně plánována na 6nm procesu, takže snad už rozběhnutí nebude tak obtížné, pokud tedy nebudou objevené vážné chyby v návrhu, které by si vyžádaly náročnější revize. Ovšem komerční vydání čipů je kvůli obvyklému procesu zprovoznění křemíku a jeho příprav a oprav prakticky vždy vzdáleno minimálně rok a někdy i déle od tapeoutu. To znamená, že opravdové vydání a komerční dostupnost procesorů SiPearl Rhea1 nastane až v roce 2025. S trochou štěstí to bude v jeho první polovině. SiPearl uvádí, že ze začátku roku 2025 budou k dispozici vzorky, poté asi ještě nějaké měsíce do finálního vydání uplynou. Původní vydání mělo přitom být v roce 2023. Kvůli tomuto poměrně pozdnímu vydání bude procesor Rhea1 poměrně pozadu za zbytkem trhu. I pokud pomineme Intel a AMD (to letos vydává procesory Epyc 9005 s architekturou Zen 5, které by prý mohly být hodně velkým výkonnostním posunem), serverové procesory pro ARM mezitím poskočily minimálně o jednu generaci. Amazon měl architekturu Neoverse-V1 již v procesoru Graviton3 v druhé polovině roku 2022 a na konci roku 2023 oznámil či začal s nasazováním Gravitonu4 s jádry Neoverse V2, která již mají vyšší výkon (jsou derivátem architektury Cortex-X3, zatímco Neoverse-V1 by měla být podobná ještě Cortexu-X1). Také procesor Nvidia Grace už má jádra Neoverse-V2. Rhea1: 80jádro s HBM2e Na druhou stranu budou konečné specifikace o něco vyšší, než

Volič hlásící se k západní civilizaci těžko může být spokojen volbou strany, pro kterou se okázalý odpor k Západu pomalu stává ústředním politickým motivem.