Za ČT a ČRo si rád zaplatím, i kdyby to bylo v plně valorizované výši.
Co mi ale vadí, je politická zbabělost zpoplatnit všechny domácnosti. V Německu se platí z institutu trvalého bydliště, je to jasné, zadní vychcani, žádná byrokracie s výjimkami. Benefity z toho, že žiju v informované a novináři kontrolované společnosti přeci čerpám i bez toho, abych měl jakýkoliv přijímač. Pokud je to pro někoho moc, pak má stejně hlubší problém a musí mu tak jako tak pomoci sociální systém.
Takže malé plus za asi ne zcela dostatečnou pomoc důležitým institucím, velké mínus za ne-odvahu, kterou zase doplatí ti zodpovědnější z nás.
Super, pokud se chceme zodpovědně věnovat nedávné a proto klíčové minulosti a jejich fyzickým pozůstatkům v naší krajině a městech.
Bohužel se nemohu zabavit subjektivního dojmu, že se jedná o jisté pragocentrické píárko. Podobných lokalit, kde leží těla mj. dětí, které různé režimy, mezi nimiž stavím kategorické rovnítko, zabily z ryzí zlovůle, je u nás více.
Bojím se, že nesystémová huráakce přinese nejspíše blamáž, až ji nějaká další garnitura stejně okázale v půli stopne. Stabilizujme Ústav to studium totalitních režimů, nechme tam vzniknout pracoviště forenzní archeologie a medicíny, a nechme je definovat smysluplný program činnosti, jako to zvládli v Polském IPN. Do té doby, prosím, kvůli bleskům fotoreportérů do mrtvých nekopejme.
Všimněte si prosím drobné informace na začátku: mají vlastní bydlení.
Když se na věc podíváme z opačné perspektivy zaměstnavatele, mohu si dnes jako vedoucí pracovník v ústředních a prestižních institucích, které sídlí v Praze (AV ČR, UK, Národní... galerie, archiv etc.), vybírat jen z uchazečů, kteří náhodou získali (zdědili, vyženil...) bydlení, protože než se vypracují na pozice, kde je ohodnocení aspoň nějaké, tak to z platu prostě nemohou ustát.
Takže - kde je nějaké kvalitativní hledisko? Za pár let v těchto institucích budou jen týmy "béček, co měly v životě kliku".
Myslím, že autoři článku trochu smíchali jablka a hrušky a z nepodstatných vnějších znaků malují toxické prostředí v české vědě a na VŠ.
Lidé, kteří 1) dovedou a 2) chtějí být dobrými vědci a akademiky, tak jimi jsou, dělají kvalitní vědu či VŠ výuku a nutnost vykazovat publikace určitých typů (ne vždy rozumně nastavené) a získávat tituly (třeba aby získali smlouvu na dobu neurčitou) prostě berou jako součást své práce, které si váží a mají ji rádi, takže v principu tak nemají důvod něco "očůrávat" a protože umí, zpravidla si bez potíží splní, co se po nich chce. Nepřekvapí, že tito lidé kvůli funkcím nechtějí opustit svůj výzkum, tým, laboratoř, studenty...
No a pak jsou takoví, kteří berou vědecké a akademické prostředí (a tituly) jako vstupenku někam výš. No a takové "bafuňářské" klany jsou pak všude, nejen ve vědě a na VŠ (sport, armáda, úřady, medicína...) a titulománie je u toho jen průvodním jevem. Společnost to tak ale zkrátka má ráda, viz přetrvávající udělování "malých doktorátů" před jménem, které neznamenají fakticky žádné zvýšení kvalifikace.
Zkrátka typické členění jako u koní: tažní vs. chovní:-)
Nemám vystudovanou estetiku ani dějiny umění, ale myslím si, že umělec by se v tvorbě neměl tolik opakovat. Válečné stroje jako IS-2, který D. Černý natřel na růžovo, T-34, který se zavrtává či ukazuje "fakáče" na Hrad, i Spitfire Mk. IX byly nejen účinné zbraně, ale i krásný kus techniky a ukázka funkčního designu.
Poprvé to byl od D. Černého skvělý nápad, podruhé možná jeho rozvedení, ale není to už nyní jen autoplagiát a parazitování na původních tvůrcích těch krásných strojů?
Ve stejné linii je nakonec i klikujici doubledecker...
Takže můžeme jen uzavírat sázky, kde se v Praze objeví kytičkovaná F-16 nebo onanující Trabant... Za mě je to tedy neoriginální a přehnaně exaltované, nadto plně souhlasím s A. Gebrianem, že Národní třída by napřed měla začít vypadat trochu důstojně a až pak jde o umění ve veřejném prostoru.
S oceněním J. Kánské (a takto "zprostředkovaně" M. Horákové) lze jen souhlasit, jen nevím, zda medile K. Kramáře je ten vhodný prostředek. Ale snad ano, je to ale dnešním příměrem asi něco jako udělení medaile A. Babiše synovi (nevím, zda existuje!) M. Kalouska (nebo naopak?), nicméně je vlastně hezké vidět, jak za 75 let bude vše z politických bojů zahlazeno.
Tak ono se stačí podívat na jiné texty pana autora: Odkaz 1
Musí to mít se sebou fakt těžký...
Vážená paní Jarolímková,
Váš článek rozehrává dva nebezpečné argumentační fauly.
1) to, že někoho práce baví a naplňuje (kdo z nás nechtěl být pan učitel nebo paní učitelka), ještě neznamená, že je to součást odměny za práci. Mám to také tak, svou práci beru jako koníček i poslání zároveň, ale také mám rodinu, která právem očekává, že ji zajistím.
2) zkusila jste si někdy učit? Nepochybně ne, protože jinak budete vědět, že přepočítávat hodiny výuky na osm hodin pracovní doby nelze. Srovnejte si to s úlohou herce. Také jde na plac po přípravě, musí podat výkon tady a teď, držet maximální pozornost, reagovat na publikum, improvizovat, být na fleku odbornou a nebo morální autoritou, nemůžete se vyčůrat, zaklít, na někom si vylít vztek, zvednout telefon, ač se v rodině něco děje, nic. Nevím, kolik herců by odehrálo osm hodin v kuse, den co den. Učil jsem jen jako externista na VŠ, tedy jen zralé lidi, kteří měli zájem, absolutně žádné problémy s pozorností a kázní, vlastně vždy přátelská a příjemná setkání, ale po dvouhodinové přednášce je člověk utahaný jako po hodně hodinách běžné práce.
A vo tom to je... Kvalitní učitele všech stupňů je třeba slušně odměnit a umožnit jim pracovat ve funkčním prostředí, kde i ti, kteří jim kryjí záda (nepedagogičtí pracovníci) jsou smysluplně ohodnocení.
Zkusme si představit, jak na tom byli rodiče pana autora článku. Vycházejme z předpokladu, že mileniál se narodil roku 2000, má staršího sourozence, který se narodil jeho matce, když jí bylo 21 let. Předpokládejme, že rozestup sourozenců se pohybuje okolo průměrných 3 let a že muž bývá ve vztahu zpravidla o něco starší. Ročník narození rodičů se tak nejspíše pohybuje někde okolo roku 1975, autorova věku tedy dosáhli nejspíše ve druhé polovině 90. let.
- i této generaci se otevřela netušená škála nových možností, o nichž její rodiče vůbec nemohli uvažovat (ve vztahu k zahraničí, kultuře, sportu, studiu...).
- proto nelze pochybovat, že chtěla (a fakticky musela) volit jiné životní strategie, než které se nabízely jejich rodičům.
- zvláště na tuto generaci dolehla zásadní transformace hospodářství, v době, kdy si autorovi rodiče pořizovali děti, tak obrovská část ekonomiky dožívala z podstaty, projevovaly se devadesátkové tunely, Klaus přicházel s úspornými balíčky a byty se (byť za hubičku) privatizovaly jen těm, co v nich už bydleli.
- bylo časté, že vzdělání, které tato generace získala, se jen málo setkávalo s praxí, do níž vstupovala.
- svět nebyl růžový, tak tak skončilo krveprolití v blízké Jugoslávii (vč. uprchlické vlny k nám) a za rohem bylo 11. září.
- v parlamentních volbách rozjeli Klaus Zeman první moderní (nenávistně-dezinformační) kampaň, prezident Havel držel kritický rudolfinský projev.
Sečteno podtrženo: pokud si pan autor myslí, jak to má komplikované a těžké, tak skutečně jen dokazuje svůj egocentrismus, kterým na štěstí pro něho jeho rodiče netrpěli:-)
Je třeba pochopit, že neexistuje žádná disciplína objektivní historie, ale "pouze" historiografie, česky dějepisectví, které ani tak neřeší, jak to bylo, ale co se o tom píše, psalo, říká, říkalo, lže, lhalo, filmuje, filmovalo atd... To, že třeba pro středověké období oboje (krom pár expertů) splývá, je vlastně jen optický klam.
Stejně tak neexistuje žádná historie 20. století, to je arbitrární kategorie, s jejímž konceptem lze směle nesouhlasit (osobně bych vymezil modernu do cca 40./50. a postmoderní společnost bych vykládal spolu s ostatními společenskými vědami).
Tolikrát propiranou učebnici znám a nejsem z ní nadšen. Je podle mého zploštělá a popisuje jen malou výseč kulturně-historickeho vývoje, vždyť i horizonty protagonistů typu V. Havla či V. Černého byly širší (kultura, věda, filozofie). Myslím ale, že je to na širší debatu, která dalece přesahuje význam této jedné knihy. Mimo jiné jde o středně a dlouhodobé perspektivy a společenskou prestiž kvalitních historiků a badatelských institucí. A k tomu se neproskrtáme...
Zažil jsem v Německu poslední předvolební kampaň na podzim 2021, z agendy obrany se tak maximálně řešilo, že Bundeswehr má být "zelený", ovšem ne jakože maskovaný, ale "Klimaneutral", prostě mít nulovou uhlíkovou stopu.
Pak zvolili O. Scholze, kterého nikdo z mých známých a kolegů vlastně aktivně nechtěl, zkrátka zoufale šedivý stranický kompromisní kandidát s nulových charismatem...
Ale tady se teda pěkně rozjel, nikdy bych od něho podobný projev nečekal. Celkem pozdě, ale přece:-)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jestli by nebylo dobré napřed zjistit, co s ním je, a až pak zavírat dveře...