A to mi připomnělo jedno úsloví (pocházející z Bible): Pes se vrací ke svým zvratkům, hlupák ke své hlouposti.

Placatá? Kde jste na tom byli? Země je přece jak známo krychle!

Závěr: UFO bez pochyby existuje. Kdykoliv vidíte něco na obloze a nevíte, co to je, tak je to z definice UFO. (A když se podaří objasnit, co to je, tak se to promění na IFO.)

To není přesné. Pokud Ústavní soud stížnost odmítne buď z procesních důvodů nebo pro zjevnou neopodstatněnost, vydá o tom usnesení. Jinak rozhodne meritorně a stížnosti buď vyhoví nebo ji zamítne; a jenom tehdy se jedná o nález. (Je vidět, že rozhodnutí, na které jsem odkazoval, je nadepsané "Usnesení". Pokud by soud rozhodoval meritorně, bylo by to "Nález - Jménem republiky".)

Technicky to není ani nález, ale usnesení; soud ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Jak se to vezme. Například v našich zeměpisných šířkách je trestné veřejně prezentovat "názor", že se Holocaust neodehrál. Právo na svobodu projevu není neomezené.

Rozsudek Ústavního soudu je k dispozici zde: Odkaz  

Z toho plyne poučení: pokud nelegálně pěstujete konopí, aspoň dodržujte dopravní předpisy a neujíždějte před policií.

Zloděj volá: "Chyťte zloděje". Jistě, krok jihokorejského prezidenta byl diktátorský počin a pokus o puč. Ale Severní Korea je poslední, kdo by měl co říkat, když jejich režim je bizarní diktatura s jedním z nejrepresivnějších režimů na světě. Aneb: jaký je rozdíl mezi republikou a lidově demokratickou republikou? Zhruba stejný, jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.

Autoři článku by si měli rozmyslet, jestli generálovo jméno budou přepisovat jako Pak, nebo jako Park. (Přepis Park pochází z britské výslovnosti, kde se /r/ po samohláskách nevyslovuje, pokud za ním nenásleduje další samohláska; v češtině je tudíž matoucí.)

On se právě zachoval jako diktátor, ale nikdo ho nepodpořil a tak se jeho pokus o puč sesypal jako domeček z karet. A tím pádem politicky skončil, a je jen otázka, jestli skončí i on sám ve vězení.

Jistě. K otázce "jak tehdy pracoval Ústavní soud" odpovídám, že pokud vím, nikdo ústavnost dotyčného zákona nezpochybnil předtím, než k rozdělení skutečně došlo. Navíc člověk nemůže podat k Ústavnímu soudu žalobu jen tak, ale jenom poté, co bylo vydané nějaké úřední rozhodnutí, proti kterému není jiný opravný prostředek, a které se nějakým způsobem dotýká jeho práv (například rozsudek, kterým byl člověk uznán vinný ze zločinu a ani Nejvyšší soud jeho odvolání nevyhověl). Teoreticky by žalobu mohla podat skupina poslanců, ale ani to se nestalo. Tím spíš nemůže Ústavní soud zrušit zákon z vlastní iniciativy. (Jistě, zákonodárci mohli formálně do zákona o rozdělení federace přidat ustanovení: "Odstavec 2 článku 1 ústavního zákona 327/1991 Sb. se zrušuje". Neudělali to; buď je to nenapadlo, nebo to nepovažovali za potřebné. Ale každopádně vůle zákonodárců - rozdělení federace jako jediné možné řešení tehdejší politické krize - je zřejmá.)

Navíc jak jsem řekl, co se stalo, nelze odestát. I kdyby zákon nebyl v souladu s tehdejším ústavním pořádkem (a pomiňme, že až na výjimečné případy je vyloučené zpochybňovat ústavnost ústavy), tak to nic nemění na tom, že Česká republika a Slovenská republika existují. To byste stejně mohl chtít vrátit život Miladě Horákové (když rozsudek, kterým byla odsouzena k smrti, byl protiprávní).

Tvrzení o protiústavnosti zániku Československa není úplně pomýlené (jenom asi z 90 procent). V Československu byl schválen ústavní zákon o referendu (327/1991 Sb.), který skutečně obsahuje ustanovení, že "O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem." Ale žádné referendum se nekonalo, a místo toho byl schválen ústavní zákon (542/1992 Sb.), podle kterého k půlnoci ze dne 31.12. 1992 na 1.1.1993 Československo zaniká a vznikají nástupnické státy: Česká republika a Slovenská republika.

Takže v zásadě by bylo možné argumentovat, že tento postup byl v rozporu s tehdejším ústavním pořádkem. Na druhou stranu by stejně dobře bylo možné tvrdit, že novější ústavní zákon má přednost před starším; navíc rozdělení federace nebylo koncipováno jako vystoupení některé republiky z federace, ale jako zánik federace samotné. Navíc ať to bylo podle tehdejší ústavy košer, nebo ne, tak faktem je, že Česká a Slovenská republika vznikly, schválily každá svoji ústavu, uzavřely dohodu o vymezení hranic, vstoupily do OSN a dalších mezinárodních organizací, a podobně. Takže i kdyby zákon, podle kterého došlo k rozdělení Československa, byl protiústavní, tak to nic nemění na tom, že Česká a Slovenská republika existují. Není možné změnit minulost - co se stalo, nedá se odestát.

Nepochválíš-li se sám, nikdo to za tebe neudělá!

Komu je to známé? Tedy: úplně bez rizika není nic, ani jít po ulici. Ale pokud koronavirus způsobil celosvětovou epidemii, v jejímž důsledku zemřely milióny lidí; a naopak očkování snižuje nebezpečí nákazy a zejména výrazně snižuje nebezpečí, že nemoc způsobí vážné poškození zdraví nebo smrt, pokud vážné nežádoucí účinky vakcíny jsou vzácné, a riziko úmrtí v souvislosti s očkováním je menší, než riziko, že mi na ulici spadne cihla na hlavu; tak rozumný člověk si z toho vyvodí, co by měl riskovat. Takže ano: pokud budete dostatečně dlouho hledat, tak nejspíš skutečně najdete nějakého člověka, kterému očkování vážně poškodilo zdraví.

Jako konkrétní příklad: myokarditida (zánět srdečního svalu) je známá (a vzácná) komplikace očkování proti koronaviru. O čem odpůrci očkování tolik nemluví, je: stejnou komplikaci může (a mnohem častěji) způsobit koronavirová infekce samotná.

O Hamásu si nedělám příliš velké iluze, ale samozřejmě Izrael taktně pomlčel o případech, kdy Palestince mučí samotní Izraelci. A takových případů je zdokumentováno mnoho.

Zločin je zločin, ať je spáchán ve jménu boje proti fašismu, boje proti komunismu, boje proti terorismu, boje proti okupaci, nebo boje proti čemukoliv jinému. A faktem je, že Izrael ve válce v Gaze páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti (stejně jako je zločinem teroristický útok ze 7. října); prokurátor Mezinárodního tribunálu poprávu obvinil jak Izraelce, tak Palestince ze zločinů proti lidskosti včetně zločinu vyhlazování.

Právě, že v ústavě to tak dané není. V Listině základních práv a svobod je psáno: "Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." Pokud by se novelizovala ústava, tak bych navrhl toto ustanovení změnit na: "Každý má právo na ochranu zdraví. Každý má právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky. Podrobnosti stanoví zákon."

To je právě ten zlořád, proti kterému by se mělo bojovat a ne ho institucionalizovat. Lepší kloubní náhrada by se měla poskytnout každému, kdo si o ni zažádá a u koho to má z medicínského hlediska smysl; a ne jen tomu, kdo si za ni zaplatí (ať přímo, nebo z nějakého pojištění).

Já vám řeknu, co by bylo lepší, než zavádět nějaké nadstandardy, případně podstandardy: Aby každý měl právo na nejlepší zdravotní péči, jakou je schopná současná zdravotnická věda poskytnout a jaká má u daného člověka smysl, a to bez ohledu na schopnost zaplatit. A toto právo by člověk měl ze zákona a ne na základě pojištění (péče by se financovala přímo z rozpočtu).

A o tom, co má smysl, rozhoduje lékař a ne pojišťovna.

Máte tam překlep, správné slovo je "zavrženíhodné".