Je to válka, kterou rozpoutalo Rusko.

Putin vsadil na totální vítězství. Toho ale čtvrtý rok od začátku války nedosáhl. Jeho nadějí zřejmě je, že Západ se časem unaví v podpoře Ukrajiny a že se mu podaří vrazit klín mezi jednotlivé země. Země Západu se na druhé straně necítí být stejnoměrně ohroženy. Nejvíce ohroženy se cítí být baltské země, Finsko a Moldavsko. Pro Španělsko na druhé straně jde na Ukrajině o konflikt v cizím vzdáleném světě, o kterém tam málokdo něco ví a málokdo se o něj zajímá. A USA se navzdory historickým zkušenostem podle názorů značné části veřejnosti cítí být bezpečny za "velkou louží" a jakékoliv angažmá ve "Starém světě" pro ně znamená především mrhání veřejnými prostředky.

Při známé Putinově plachosti lze očekávat, že do Turecka nejspíš nepřijede.

Fico je původním přesvědčením starokomunista, který se od mládí hlásil k ideologii marxismu-leninismu a k výstavbě socialismu a komunismu po boku SSSR. Tak se projevoval i za svých pobytů v 80. letech v Praze, kde u zdejších stranických soudruhů, kteří byli už světonázorově poněkud jinde, u demokratického socialismu šedesátých let, vzbuzoval rozpaky. Když pak byl marxismus-leninismus jako brzda hospodářského rozvoje na přelomu 80. a 90. let v samotném SSSR opuštěn, SSSR se rozpadl a Fico musel začít v nastalé situaci improvizovat, zůstala mu z toho láska k velkému ruskému národu osvoboditeli, kterou dává hlasitě, otevřeně a okázale najevo.

Odkaz 1  

V této souvislosti bych se Zacharovovové dovolil dotázat na stavy hrobů Československých legionářů na území Ruska.

Trapné! Uprostřed války, jejíž konec je v nedohlednu, oslavuje Rusko vítězství ve válce, na kterou se dnes už málokdo pamatuje a kterou vyhrálo jen díky spolupráci s dnešními úhlavními nepřáteli na Západě.

Blahopřeji Ukrajincům k úspěchům na bojišti.

Ti Rusové to mívají, pokud jde o Česko, v hlavě pomotané.

Před časem se mi jedna ruská návštěvnice z Ruska snažila dokázat, že v Praze Čechům před rokem 1945 nic nepatřilo, že to bylo německo-židovské město. Přemýšlel jsem nějaký čas o jejich tvrzeních a došel jsem k závěru, že to docela dobře mohlo platit o jiném českém městě, kam Rusové rádi jezdí, o Karlových Varech. Dotyčná si zřejmě popletla stránky v turistickém průvodci a zaměnila informace. A pokud jde o ony tanky, mohlo se dost dobře jednat o tanky československé výroby vyrobené původně pro československou armádu. Ty se ovšem v důsledku Mnichovské dohody (29. září 1938) a německé okupace zbytku českých zemí (14.-16. března 1939) ocitly v rukou Wehrmachtu a byly pak nasazeny ve válce proti Francii a při útoku na SSSR. Tehdy v nich ovšem už seděli němečtí vojáci. Pokud v nich seděl nějaký etnický Čech, tak jenom zcela výjimečně. Němečtí nacionální socialisté totiž Čechům po zkušenostech s 1. světovou válkou, kdy čeští vojáci přebíhali z Rakousko-uherské armády na stranu protivníka a vytvářeli tam Československé legie, v zásadě nedůvěřovali.

Pak je tady ta možnost, že Moskva k tomu bude přinucena, a sice hospodářskými sankcemi, které nejsou nikdy dost účinné, protože se dají většinou nějak obcházet a zvláště pak vydatnou všestrannou zvláště vojensko-technickou podporou Ukrajiny ze strany vyspělých západních zemí.

Německo se přestává cítit jako poražený viník, stává se mocností rovnocennou ostatním. Tak jak to odpovídá jeho postavení třetí hospodářsky nejsilnější země světa a hospodářsky nejsilnější země Evropy.

Jsem zvědav, jestli tato památka bude jednou dána do původního stavu.

Je důležité, aby si Evropa udržela pozice v zemi, která má strategicky důležité místo na zeměkouli, je přebohatá na suroviny a (zatím stále ještě) žije tam poměrně početná menšina evropských starousedlíků.

Cílem Putina je vítězný mír, což v optimálním případě znamená kapitulaci Ukrajiny a její začlenění do ruské sféry vlivu. Pokud Putin mluví o tom, že je s Ukrajinou připraven jednat bez předběžných podmínek, skrytě tím přiznává nesnáze, se kterými se setkává na cestě k dosažení tohoto cíle. Jde mu hlavně o to, aby se zmenšila podpora Ukrajině ze strany Západu.

Byl to pouze čistě symbolický dar. Papež byl možná srdcem na straně Ukrajiny, rozumem ale ne.

Vypadá to, že jednáním s Trumpem sleduje Putin jako hlavní cíl oddalování dodávek západní hlavně vojenské podpory Ukrajině s cílem dosáhnout na Ukrajině rozhodného vítězství.

Zbraně dokáže dodat Evropa, horší je to s navigačními službami, které umožňovaly Ukrajincům přesné zásahy objektů nepřítele.

Myslím, že má dost starostí se svojí Teslou a starost o Ukrajinu by měl přenechat jiným.

Znám ho podle vidění z kavárny. Byl to zřejmě člověk, který do politiky (a do KSČ) vstoupil v éře Gorbačova, někdo z okolí tehdejšího předsedy strany Svobody. V tomto starokomunistickém monolitu ovšem neměl (neměli) se svojí snahou přeměnit ji na stranu levicově-liberální úspěch.

Tím, že Rusko opustilo ideologii marxismu-leninismu, opustili ji i čeští (post)komunisté. Zůstává jim ovšem vztah a oddanost k Rusku, jehož nynější oficiální ideologii přijímají nebo alespoň obhajují. Důvody pro to se dají vytušit: Ztrávili tam část svého života a vytvořili si k této zemi vztah, mají tam známé apod.

To je obrat, který jsem, upřímně řečeno, očekával a ze kterého mám radost. Trump je Trump.