Fico byl už v době normalizovaného období v sedmdesátých a osmdesátých letech znám svými nápadně prosovětskými komunistickými postoji. Dnes, kdy éra klasického komunismu v Rusku už skončila, je Fico alespoň ještě nápadně proruský, což má ostatně ve slovenské politice dlouhou tradici.

Ať si užije, když ji to baví.

Je otázka, jak se severokorejští vojáci a severní Korea jako stát budou k válce na Ukrajině stavět po velkých ztrátách na životech. Uvidíme...

Doufejme, že se jedná o výstřelek, který se nebude opakovat.

Byla to odpovídající a přiměřená reakce.

Příznivá správa.

Dalo se očekávat, že tato rumunsky mluvící země a meziválečná součást Rumunska se navzdory poválečným přesunům obyvatelstva a rusifikaci (Dokonce tam byla vnucena azbuka při používání rumunštiny) přihlásí k Západu, to znamená k Rumunsku, ke kterému původem většiny obyvatelstva a jazykem patří.

Erdogan sleduje svoji vlastní politiku, která je podle okolností panislámistická, panturkistická atd., v každém případě pragmatická... Také on má před očima, podobně jako Putin vidinu velikosti země, která tady byla v minulosti.

Tady platí železná logika: Pokud Putin ovládne Ukrajinu a Západ mu v tom nedokáže zabránit, půjde dále, aby uskutečnil svůj cíl, obnovil někdejší sovětskou říši včetně pásu vazalských států v Pobaltí, ve východní Střední Evropě a na Balkáně. Půjde případně i dále, až tam, kam mu to jeho možnosti a okolnosti dovolí...

Divím se jen, že k tomu zatím nedošlo.

Pochopitelná reakce, za kterou stojí zdravý pud sebezáchovy.

Až se po ní začne pátrat, někde se objeví. Stát se mohlo cokoliv.

Rusové dnes hrají roli oněch nájezdníků, kteří od Východu z tamějších stepí vpadali do Evropy. Jejich předchůdci byli Hunové, Avaři, Mongolové a další...

Ten už byl dávno před tímto útokem Ruska na Ukrajinu rozpuštěn a jeho členové zařazeni do regulérních jednotek Ukrajinské armády. Zajímavé je, že tato ruská tvrzení připomínají jiná ruská tvrzeni z minulosti. Když na podzim 1939 SSSR podobným způsobem napadl Finsko, odvolával se tehdy na stranu Lapua, která byla ovšem už v roce 1931 jako extremistická zakázána.

Tou hrozbou, kterou Čína neuskutečnila, bezesporu ztratila autoritu.

Rusko nechce a ani nedokáže ukončit válku bez hmatatelných výsledků. Zatím to ale vypadá tak, že po nasazení nových druhů zbraní dodaných hlavně z USA budou úspěchy Rusů čím dál tím skromnější. Pokud Rusko, které vede válku s Ukrajinou a nepřímo se státy aliance NATO, ji nebude schopno ukončit včas a za cenu ústupků, může časem čelit totální porážce a ocitnout se v situaci obdobné situaci Německa v roce 1945. Pak bude v sázce otázka udržení Ruské federace ve stávajících hranicích, neboť se svými požadavky nejspíše vystoupí představitelé neruských národů RF a možná i další představitelé regionální politiky.

Je logické, že vojenských neúspěchů Rudka se pokusí ve svém zájmu využít neruské národy Ruské federace, v prvé řadě národy s muslimskou tradicí, jakou jsou Čečenci, Ingušové, národy Dagestánu, Tataři, Baškirové a další, dále možná i buddhističtí Kalmykové a další.

V případě vyhlášení příměří hrozí nebezpečí, že hranice v den vyhlášení příměří by se mohla stát trvalou hranicí za předpokladu, že by se už ve válce nepokračovalo.

Sankce jsou morálně politickým prohlášením, jehož platnost se obvykle obchází. Když USA vyhlásily embargo na obchod s Kubou, zprostředkovaly v obchodě jiné země, např. Mexiko a kubánští představitelé měli navíc důvod, na který mohli svádět neúspěchy své hospodářské politiky.

Když komunistické státy odmítaly obchodovat s Jižní Afrikou kvůli její politice apartheidu a s Chile po Pinochetově puči, dováželo komunistické Československo suroviny odtamtud přes jiné státy, např. Švýcarsko. Tak tomu zřejmě je i za nynější války na Ukrajině. Embargo Rusko neohrozí, neboť se ve světě najdou ochotní zprostředkovatelé z řad politických "neutrálů", kteří si na tom přivydělají.

Občané poměrně zaostalého ruského národa žijícího hlavně z těžby a vývozu surovin nenávidí tradičně vše západní. Příčiny jsou staré a nechci je zde rozebírat. Rusko napadlo vojensky sousední Ukrajinu směřující vývojem k Západu..

A Západ doplácí na svoji víru, že s Gorbačovem začala v Rusku demokratizace a že s Ruska se stává "normální", civilizovaná země, jež vývojem směřuje k právnímu státu, které je možno důvěřovat a západoevropské země s ním uzavřely dohody o dodávkách ropy a zemního plynu a ocitly se tak v hospodářské závislosti na této polobarbarské zemi.

Nyní byly zaskočeny politickým vývojem Ruska, které se vrátilo k autokratickému systému vlády a k tradiční politice rozšiřování území státu na úkor menších a slabších sousedů.

Čeští občané stojí před dilematem, zda se smířit s ruským expansionismem, když to bude vyváženo dodávkami "levné" ruské ropy a zemního plynu. Tento "rozumný" postoj je příznačný zvláště pro příslušníky starších generací, kteří si pamatují na dobu ruské "sovětské" nadvlády v této zemi, na to, že když si dávali pozor na pusu a dělali tenkrát to, co se po nich chtělo, prožili svůj život celkem v klidu a obešli se bez nějakých západních liberálních demokratických svobod, když měli navíc doma "levný" ruský plyn. Je těžké někoho přesvědčovat o tom, že tento přístup je krátkozraký a hloupý. Proti gustu žádný dišputát