Nebudu se vůbec vyjadřovat k obsahu článku, ale k jeho autorovi/autorce. Vychází na Seznamu řada článků jakoby z pera čtenářů, ale pod různými nicky mužskými i ženskými lze snadno vytušit jeden a tentýž rukopis. Doložit to lze výběrem témat, stylistikou i použitými jazykovými prostředky a v neposlední ředě genderovou zmateností, kdy autor píše v ženském rodu a autorka v mužském. Na míle z toho čouhá jasný účel - kontroverzním článkem přitáhnout pozornost a zvýšit sledovanost. Z toho důvodu považuji diskusi k obsahu takového článku za skákání na špek clickbaitu a jen chci ostatní čtenáře na toto upozornit.
Přeji hezký den.
Smích léčí, tak děkuji, že jsem se měl čemu zasmát. Autorka vůbec netuší, která bije. Její interpretace impaktu by mohla zdařile konkurovat vystoupení Lukáše Pavláska.
"Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem."
Ostudu si dělá restaurace, která hostu předkládá jídelní lístek, k jehož rozluštění je třeba s sebou tahat slovník cizích slov. Největší psina je, když to v takové naleštěné bídě ještě ke všemu mají napsané špatně a obsluhující číšník to neumí ani správně vyslovit. Vždycky trnu, jak obsluha přečte (a nebo zmrví) "gnocchi", obvykle to dost přesně koresponduje s tím, co pak člověk obdrží na talíři.
Nikdo se nic nenaučí jen tím, že sotva na půl ucha poslouchá učitelku a víc pozornosti věnuje piškvorkám (nebo dnes mobilu) pod lavicí. To, co člověk jen vidí a slyší, to z krátkodobé paměti rychle vyprchá. Aby si to člověk lépe zapamatoval, musí si to sám vyzkoušet. Zejména v matematice, fyzice nebo chemii pak nejde ani tak o zapamatování jako o porozumění, a to bez samostatného procvičování prostě nejde. No a učitel zase potřebuje zpětnou vazbu, potřebuje vidět, jestli žáci látce porozuměli a jsou připraveni pokročit dál. O zbytečnosti domácích úkolů nejvíc mudrují ti, kteří by jak prase drbání potřebovali pár si jich napsat.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Porovnávat jestli je lepší sportovec kanoista nebo tenistka je stejná ptákovina jako se přít jestli je lepší kachna se zelím nebo vanilková zmrzlina. A rozčilovat se kvůli tomu může jen člověk zapšklý a ducha mdlého. Berte to jako věc nedůležitou a okrajovou, tu akci prostě jako společenské setkání sportovců, kteří se jinak jinde vzájemně nepotkají a ten titul jako vítězství v tombole (místo půlky prasete). Tak jako ani Stardance není taneční soutěž, ale zábavný (pro někoho) pořad.