Marcela byla daleko méně děsivá za povodní, kdy tam šlo kolem 10 kubíků. To by to bylo sjízdné výrazně lépe, byla to jen taková velká peřej. 🙂 Vždycky jsem si říkal, jak to pěkně teče během Rio Bottičo, ale povodně byly jiné kafe...
Ovšem jet za povodní rouru, to by si i Eric Jackson nechal zajít chuť, jízda ponorkou není jeho parketa.
Těch podobných osudů bylo řada, jeden smutnější než druhý. O některých z nich jsem se dozvěděl, kdyý jsem objevil řadu knížek, které můj táta schovával v knihovně dozadu, aby na ně náhodou nepadl zrak některé návštěvy - člověk nemohl jen tak někomu věřit. Taky jsme v TOM dostali za úkol vypátrat plk. Josefa Stehlíka, který se k nám do Slavičína přistěhoval. Nikdy nezapomenu na to, s jakou radostí přivítal, že se někdo mladý zajímá o osudy jeho a jaho spolubojovníků. Když se někdy vracím, vždycky k jeho hrobu zajdu. Je dobře, že on i Štěpánek a další hrdinové se konečně dočkali úcty, která jim patří. A pro to, jak se k nim komundírové zachovali, nemám slušných slov. To by byl doživotní ban.
Kristova noho, jak se vejde tolik hlouposti do jedné hlavy? Nemáte Wericha ráda, ok - na to máte svaté právo. Ale ty nesmysly o Burianovi a Krejčíkovi nebo o nějaké Werichově nadutosti, to jste střelila kozla. Burian byl za protektorátu dál obsazován, v jeho vile se dál scházela smetánka včetně nacistických pohlavárů a byl považován za kolaboranta. Nakolik právem či neprávem, to je jiná kapitola. Ale V+W v americkém exilu neměli žádnou možnost zjistit, kolik na tom je či není pravdy, natož zeptat se Buriana osobně. Po válce byl kvůli tomu Burian v klatbě. Werich své informace a postoj k němu přehodnotil, a i když byl sám neustále jednou nohou v průšvihu, podal mu jako jeden z mála pomocnou ruku. Bez něj by si Burian asi ani neškrtl, na jeho a Frejkovu přímluvu se směl vrátit k divadlu (měl předtím od komoušů zákaz), Werich mu zařídil roli ve filmu Byl jeden král i společný dabing v Trnkových Dvou mrazících. Co se sporu s Krejčíkem týká, zapomínáte, že šlo o adaptaci hry Golem, kterou napsali V+W. Neměl snad jako spoluautor předlohy a autor scénáře právo mít připomínky k režisérově pojetí?
A Vaše spekulace o tom, že Fimfárum ukradl nějakým strejcům v hospodě, to je vůbec nejpovedenější. Skoro bych byl napsal, že jestli se na tohle Werich odněkud shora dívá, tak se musí potrhat smíchy - ale ne, on měl rád chytrou srandu. Hloupost ne.
Článek je plný chyb. Za prvé Labe se nevlévá do Baltského, ale do Severního moře. Pronájem přístavu Moldauhafen a Saalehafen končí na konci roku 2028, ale Česko může využít obci, která pronájem prodlouží o dalších 30 let a podle všeho, ji využijeme, ale výměnou za jiné přístavní území v Hamburku. Na toto téma už byla vypracovaná studie, a podle všeho se provozování přístavu vyplatí i jako překladiště na říční, železniční a silniční dopravu. Dále v článku chybí informace o tom, že Česká republika přímo vlastní přístav Peutehafen, na nějž se smlouva o pronájmu nevztahuje a i nadále zůstává majetku ČR. Dále chybí informace o tom, proč není současný přístav využíván, atd. Celý článek je tak špatný, že by bylo dobré ho napsat znova.
A pak chybí informace, že v r.1991 jsme dostali přiděleno150 tisíc kilometrů čtverečních v Tichém oceánu, kde snad v budoucnu bude možné ze dna těžit konkrece.
Nejprve si řekněme k čemu stát potřebuje veřejnoprávní rozhlas a televizi: V přípradě ohrožení jsou to oficiální média pro sdělení vlády, dále plní roli vzdělávací a vysílá pořady, které nemají komerční potenciál, ale z nějakého důvodu je jejich vysílání žádoucí (záznamy významných kulturních událostí, vysílání pro lidi s handicapem, pro národnostní menšiny...).
A teď se dostáváme k jádru pudla - kolik potřebují ČRo a ČT kanálů, aby tuto svoji roli plně pokryly? Myslím, že 3-4 kanály pro celoplošné vysílání ČRo a 2 pro ČT jsou až moc. A skutečnost? ČRo má 12 kanálů celoplošného vysílání a ČT 6. Tedy trojnásobek.
A neodpustím si: Bude mezi těmi třemi stovkami taky Moravec?
Zadělal mladému státu na budoucí potíže? Bez té "národovecké lži" by ten stát vůbec nevznikl. A lež je to, co tvrdíte, ačkoli tomu sám nevěříte. Pokud tomu opravdu věříte, může jít o omyl, ale ne o lež. Naopak když budete tvrdit, že jedna a jedna jsou dvě, ale sám tomu nebudete věřit, bude to z Vaší strany lež.
Chcete tedy tvrdit, že Masaryk (Kramář, Beneš, Švehla, Rašín, Štefánik, Šrobár...) idei československého národa nevěřili? Co Vás vede k takové domněnce?
Myslím, že jste nakonec psala o něčem jiném, než čeho se týkal nadpis a úvod o výroku Vašich kamarádek. Jistě, dítě je třeba vychovávat k samostatnosti. Vlastní zkušenost stojí boule a modřiny, ale bez toho to nejde.
Vraťme se ale k úvodu článku a k jeho nadpisu: "Ale já mám jenom jedno. Ty máš dvě! Co kdybych o něj přišla?"
Naši rodinnou přítelkyni to postihlo, ale jakkoli byla ztráta staršího mimořádně nadaného syna bolestná ztráta, ze které se s manželem dodnes nevzpamatovali, pořád ještě jí život naplňuje mladší syn. Pro matku jedináčka by to mohlo znamenat třeba i naprostou ztrátu smyslu dalšího života.
To je ten rozdíl, to je oč tu běží.
"Před rokem 1945 to tak ale řada žen neměla, byly tu Češky, které se jmenovaly Králík, Konečný, a tak dále."
Psal jsem to už nejmíň stokrát, napíšu to po sto prvé, snad to autorka Eliška Rohánková i genderová lingvistka Jana Valdrová konečně pochopí:
Vzdáme-li se přechylování, neznamená to, že se spolu s ním vzdáme i skloňování. Dále je zcela proti logice i proti gramatickým pravidlům, aby se mužská podoba jména skloňovala a ženská ne. Takže jak budeme v 6. pádu hovořit o nositelce jména Králík? Asi ne jako o paní Králík bez skloňování (když jméno manžela ohebné je), ale ani ne jako o paní Králíkovi podle mužského vzoru pán (to by se asi paní genderová ligvistka z toho celá opupínkovala). O paní Králici raději ani neuvažujme. Jediná rozumná varianta nám tedy zbývá "o paní Králíkové", i kdyby se všechny genderové lingvistky třeba stavěly na uši.
Zatímco předchozí Váš komentář bych do puntíku podepsal a zaleskal vám, tak tady si dovolím nesouhlasit. Je rozdíl mezi spojitým písmem a Comenia scriptem, a to nejen z hlediska rychlosti zápisu - ta není tak podstatná - jako především z toho důvodu, že při spojitém a nespojitém psaní funguje mozek jinak, vytvářejí se jiné spoje. Lze to přirovnat k digitálnímu a analogovému záznamu. Bacha nebo Beatles si můžete poslechnout jak z CD tak z vinylového LP, Vaše ucho to může vnímat stejně, ale není to totéž. Obojí může mít své výhody, v digitální podoběna jednu flešku té muziky naskládáte mraky, analogový záznam ji zachytí v úplnější a zvukově bohatější podobě. A stejně tak mozek vytrénovaný spojitým psaním funguje v některých ohledech jinak. V některých činnostech to může poskytnout komparativní výhodu oproti "nespojitému digitálnímu" uvažování.
Fuj, přehlédl jsem malé "v" v oslovení. Omlouvám se za gramatickou chybu.
Nezlobte se, ale musím vám to zase vysvětlit - je jedno, jestli píšeme rukou spojité jednotažné písmo (= kurzíva, což obvyklý vzor školního písma u nás) nebo skriptem (= nápodoba písma tištěného, u nás např. Comenia Script A nebo B, Fraus a další naše podoby včetně různých tvarových průniků mezi kurzívou a skriptem), pořád je to písmo rukopisné, protože je psané rukou. Tzv. "psaní na stroji nebo na počítači" ve skutečnosti není psaní, ale vkládání, což je úplně jiná motorická a mentální činnost, i když výsledkem je také materializované slovo. Psaní rukou, jeho osvojení, je v určitém věku nutné, a kdyby se nekonalo, bude později výrazně chybět, je to stejné, jako kdybyste dítě nutil přeskočit motorickou etapu osvojení běhu s tím, že v dospělosti jen sem tam běžíte akorát, jen když vám ujíždí autobus, ale jinak ne. To, co jste napsal v článku, napadlo i jiné, bohužel i dětské psychology, kteří jsou sice na něco odborníci, ale školní grafomotorice, jak se ukázalo, moc nerozumí. Takhle jako vy psal např. do Učitelských novin mediálně známý dr. Václav Mertin z FF UK v roce 2019, a když jsme si to vysvětlili, tak se stejnými argumenty, jako máte vy, se stáhnul. I ve školství se občas ozývají hlasy směřující k výraznému omezení, nebo dokonce zrušení psaní rukou, protože se zdá, že se pracné a pomalé psaní dá něčím nahradit a ušetřit čas na něco jiného - zatím jsme to ale ustáli, i když takové názory budou různé lidi napadat pořád. Na závěr: "finské školství náš vzor" zrušilo psaní a v posledním srovnávání PISA se v žebříčku už začalo propadat, ale určitě to není jen zrušením psaní
Zatímco předchozí Váš komentář bych do puntíku podepsal a zaleskal vám, tak tady si dovolím nesouhlasit. Je rozdíl mezi spojitým písmem a Comenia scriptem, a to nejen z hlediska rychlosti zápisu - ta není tak podstatná - jako především z toho důvodu, že při spojitém a nespojitém psaní funguje mozek jinak, vytvářejí se jiné spoje. Lze to přirovnat k digitálnímu a analogovému záznamu. Bacha nebo Beatles si můžete poslechnout jak z CD tak z vinylového LP, Vaše ucho to může vnímat stejně, ale není to totéž. Obojí může mít své výhody, v digitální podoběna jednu flešku té muziky naskládáte mraky, analogový záznam ji zachytí v úplnější a zvukově bohatější podobě. A stejně tak mozek vytrénovaný spojitým psaním funguje v některých ohledech jinak. V některých činnostech to může poskytnout komparativní výhodu oproti "nespojitému digitálnímu" uvažování.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
No vidíte, ženské - přece jen jsme k něčemu použitelní. 🙇♂️