Rusové už se stovky let snaží přesvědčit ostatní Slovany, aby se s nimi spojili, že to prý tak bude lepší pro všechny. A ostatní Slované jim celou tu dobu až na výjimky ukazují vztyčený prostředníček. Přestože slovanským národům je naprosto jasné, že ve společenství se Západem nikdy nebudou hrát víc než jen druhé housle, představa západního životního stylu je prostě příliš lákavá a Rusko není schopno nabídnout nic, co by někomu mohlo imponovat. Akorát oni sami to stále nedokážou pochopit a čas od času se urazí a na někoho vlítnou, aby mu to vysvětlili po zlém, když to teda nešlo po dobrém. O to hůř se jim potom to přesvědčování daří.
Celkem syrový popis toho, co se dělo. Je opravdu smutné, že už od samotného počátku šlo většině více o vlastní výhody než o ideály. Co se týká hojně rozšířených krádeží v západní cizině, nechci se tehdejších československých občanů nijak zastávat, ale muselo to být, jako když vypustíte zvířata ze ZOO. Najednou tolik lákadel a v kapse přitom sotva 10 šilinků. Naše platy byly oproti západním doslova směšné, ceny za železnou oponou astronomické a větší obnos valut se tehdy stále ještě sehnat nedalo.
On je totiž trochu rozdíl mezi tím být něčím dítětem a být něčím partnerem. A ženy a muži si to dost často neuvědomují. A proto si nejedna žena, která celý život brblala, jak se ten její jenom válí doma na kanapi a nechá se obskakovat, po svatbě svého syna začne myslet, jaká je její snacha neschopná a vypočítavá mrcha, když se nechá živit na mateřské a ještě si dovolí jejího ňuňánka po příchodu z práce trochu zapřáhnout. Prostě na každého jiný metr. Ale asi je to tak přirozené, každé zvířátko má snahu chránit si vlastní hnízdo.
Došlo u nás k výraznému omezení těžkého energeticky náročného průmyslu, zbylé podniky nainstalovaly drahá zařízení omezující emise škodlivých látek, takže se opravdu dýchá mnohem lépe. Mohlo by to být ještě lepší, jenže to už bude trochu problém, neboť na další snižování emisí buď vůbec neexistují technologie nebo jsou natolik drahé, že to zničí konkurenceschopnost. To je věc, kterou před 30 a více lety nikdo řešit nemusel. Dopadne to tedy patrně tak, že výrobci půjdou cestou nejmenšího odporu, tedy přestěhují zbytek průmyslu tam, kde nebudou platit tak drakonické předpisy. Nám tu patrně zbyde jen velmi málo výrobních podniků a spousta lidí bude nucena přeorientovat se na práci ve službách. Škoda jen, že nikdo zatím přesně neví, v jakých, resp. nikdo nedokáže říct, v poskytování jakých služeb jsme tak dobří, že je od nás bude chtít celý svět.
Ústřední postava filmu ani trochu sympatická není, ale na svou dobu je poměrně typická. Takových "hlav rodiny", které pro své potomky dělaly zdánlivě první poslední, ale zároveň musely o všem rozhodovat a dělaly to všechno hlavně kvůli sobě, bylo plno. A víkendy strávené téměř výhradně "na maltě" spolu s neustálým sháněním něčeho také poměrně dobře vystihují normalizační realitu.
Nic nevystihuje rozdíl mezi socialismem a kapitalismem lépe než rozhovor, který se údajně odehrál mezi mojí tehdy dospívající babičkou a její matkou někdy v polovině 50. let minulého století.
Prababička: "Ať jdou ti komunisti někam. Pořád se chlubí, co dělají pro lidi, a přitom pro ně nedokážou ani postavit byty. Odevšad slyším, že nejsou byty. Za první republiky to byla jiná, na každém rohu byl nápis 'byty k pronajmutí'."
Babička: "A maminko, a proč jsme teda celou tu dobu žili jenom v podnájmech v jedné místnosti? Proč jste si s tatínkem nepronajali taky nějaký byt, když jich bylo tolik?"
Prababička: "Blázníš? Víš, kolik to tehdy stálo? Tolik peněz jsme neměli."
Talent bezesporu má, ale jde na to podle mě od začátku blbě. Pokud začal tím, že zpívá písně Karla Gotta, tak prostě revival je, ač říká opak. Teď už ho prostě každý bude srovnávat s originálem, každý ho bude brát jako "toho kluka, co zpívá jako Gott". Místo toho si měl vytvořit svoji vlastní osobitou image a hlavně mít dostatek vlastních původních písní, které nemusely být nutně jeho vlastní, mohl se obklopit schopnými muzikanty a textaři a pečlivě vybírat, co bude zpívat. To Karel Gott vždycky uměl a dohromady mu to přineslo úspěch, který jen tak někdo nezopakuje.
Příklon chudších společenských vrstev k pravici je překvapivý, ale na druhou stranu celkem pochopitelný. Hlavní příčinou je přílišné "zezelenání" většiny levicových politiků. Levice tu dříve byla pro pracující většinu, dnes je tu pro nepracující menšiny. Dříve představovala sociální zabezpečení, dnes prosazuje sociální inženýrství.
Existuje i spousta mladých matek, které si s nějakou zdravou výživou zrovna nelámou hlavu. Stačí se někdy podívat na Výměnu manželek, jak tam v některých rodinách vypadají a jak se stravují. Mezigenerační problém je spíše ovlivněn tím, v jaké sociální skupině se kdo nachází. Pokud rodič převezme většinu sociálních vzorců ze své rodiny, většinou ve vztahu k prarodičům nebývá problém. Jestliže však nastane situace, kdy babička s dědečkem jsou např. dělníci z malého města celý život zvyklí jíst velké množství uzenin a dalších nezdravých jídel a jejich dcera, pracovnice reklamní agentury žijící v Praze, se rozhodne vychovávat své děti v souladu s trendy, které vidí ve své sociální bublině, obvykle padne kosa na kámen.
Paní autorka to má trochu pomotané. Havel i Jirous zemřeli předčasně, pobyt za mřížemi pro ně rozhodně nebyl procházkou v růžové zahradě, ale nebyla jejich předčasná smrt spíš způsobená tím, že oba dost holdovali cigaretám a nejspíš i alkoholu? Sváťa Karásek a Vráťa Brabenec to mají těžké, ale to mají takoví lidé vždycky. Protože totiž kdo dělá alternativu pro pár lidí, ten prostě vydělá míň než ten, kdo vyprodává sportovní haly. A preference širokých mas se od středního proudu k undergroundu v důsledku změny politického systému těžko posunou. Nikde na světě není alternativní kultura tak populární, aby její interpreti nežili v porovnání s hvězdami pop-music v relativní chudobě. Lidská přirozenost je zkrátka taková, že většina chce něco, co všem připadá normální.
Se zmínkou o "slušných lidech" to paní autorka zcela podělala. Pomalu na to slovní spojení totiž začínám být alergický. Kdo je to slušný člověk? Ten, kdo se tak sám označí? Ten, koho tak označí jakási samozvaná elita, která si uzurpuje patent na rozum? Navíc z toho, co paní autorka napsala, jako by vyplývalo, že kdo za minulého režimu studoval nebo vyjel do zahraničí, je automaticky špatný člověk. Za prvé: Možná se budete divit, ale na vysokou školu se před r. 89 dostávali i děti nestraníků. Stejně tak do vycestovat do ciziny (včetně té kapitalistické) se podařilo nemalému počtu lidí nedisponujících stranickou legitimací. Za druhé: I mezi členy KSČ se jistě našlo mnoho dobrých lidí a v disentu nebyli jen samí Mirkové Dušínové.
Z větší části blbost vycucaná z prstu. Otázka identity v mnohonárodnostních státech bude vždy sporná. Byl maršál Radecký Čech nebo spíše Rakušák? Máme právo považovat Sigmunda Freuda za svého, když se narodil na našem území? Já bych se spíše než na původ díval na to, kým se daný člověk cítil. A kdo bojuje za Rusko nebo vládne Rusku, to je pro mě jednoznačně Rus, ač může být původem Gruzínec, Čečenec nebo Tuvinec. Závěrečná část přisuzující legendu o neporazitelném Rusku Hollywoodu je už zcela mimo jakoukoliv logiku. Ale jinak v řadě věcí souhlas. Současné Rusko je ekonomicky nic a ruská armáda je mnohem slabší, než jsou si samotní Rusové ochotni připustit.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nechápu, že ten člověk pořád dostává tolik prostoru v médiích, když oficiálně vlastně není nic. Anebo že by to bylo všechno trochu jinak?