Mám takový dojem, že většina diskutujících nepochopila, že jejich osobní pohled na otázku potratů je naprosto irelevantní. Ačkoliv se to může z nadpisu i částečného obsahu článku zdát (je zřejmé, jaký názor má autor článku), není zde podstatné, že se v tomto případě jedná konkrétně o interrupce, podstatný je princip, tedy zasahování Evropské Unie do pravomocí a zákonů jednotlivých států.

Vsadil bych se, že většina těch, co se tu rozohňují nad tímto konkrétním rozhodnutím Slovenska a osočují je např. narážkami na středověk (na tento názor samozřejmě máte plné právo), se v diskuzích ohledně jiných článků, kde nám Evropská Unie něco nařizuje, rozohňují zase naopak, že "Evropská Unie nám přece nemůže říkat, co máme dělat".

Jenže, dámy a pánové, ono nejde mít obojí, pokud chceme být konzistentní. Nelze v jednom případě odsuzovat vyjádření nesouhlasu vůči EU (zde Slovensko a problematika potratů) a v druhém případě odsuzovat EU, že nám "zase něco nařizuje, když to přece má být na rozhodnutí státu", a to paradoxně v takových případech, které nejsou ani zdaleka tak zásadní jako problematika potratů (např. recyklace plastů 🙂 ). Nebo mi opravdu chcete tvrdit, že např. do třídění odpadů nemá EU právo ani pípnout, ale co se týče zdravotní péče, tam mají volnou ruku?

Za mě jediná relevantní otázka je: má EU právo zasahovat do zdravotní politiky jednotlivých států? A pokud ano, proč a v jaké míře?

Emoční výlevy v diskuzi typu "my body = my choice" a "náboženství = zhouba lidstva" jsou sice hezké, a na tyto názory máte plné právo, ale v tomto případě naprosto nedůležité.