Vzpomínám si na jednu zprávu v rádiu, kdy podle statistik EU měly jendny z největších zisků právě české firmy. Neboli, přestože lidem u nás sice firmy vyplácely nízké mzdy, sami měli příjmy celkem vysoké. Přestože mzdy se zas tak moc nezvyšovaly a dokonce jsme nedosahovali v roce 2021 ani poloviny průměrných příjmů v Itálii (podle statistik byl v Itálii průměrný příjem přes 2500Euro, kdežto u nás uváděli něco přes 1000Euro), podle statistik jsme měli vyšší příjmy na obyvatele, než například Itálie. O čem to mluví? Že se zvýšili příjmy firem, kdežto zaměstnanci spíše stagnují. To co by hodně zlepšilo situaci v naší ekonomice je ještě vyšší růst mezd, čemuž dost napomáhá růst minimální mzdy. Řada ekonomů a majitelů firem by nesouhlasilo. Ale kolikrát už jsme slyšeli, že tak velké zvýšení minimální mzdy bude vést k propouštění a stal se spíše opak. Čím vyšší byla minimální mzda, tím více firmy volaly po pracovní síle. Jistě, nesmí se to přepálit, ale stále naši ekonomiku brzdí nízké příjmy obyvatel. Malá úvaha. Když se zvýší mzdy u nás, vybere se víc na daních a dokonce budou daně moct klesat, protože se rozpočet vyrovná. Většina obyvatel ty peníze utratí spíše u nás, než v zahraničí, což zase povede k oživení ekonomiky. Teť je to spíše tak, že vysoké příjmy mají majitelé firem a top management, kteří ty peníze utrácí spíše v zahraničí a díky daňovým optimalizacím daně táhnou hlavně nízkopříjmoví obyvatelé, kteří z nízkých mezd zas tolik peněz neodvedou.
Možná to vyzní cynicky, ale v podstatě si to zasloužili (i když minimálně část z nich ne). Záleží na tom, kolik lidí ve skutečnosti podporovalo příklon k Rusku. Sám bych se nedivil, kdyby těch proruských bylo vždy menšina, klidně i třeba pod 30%. Zkuste protestovat proti dění v místě kde bydlíte, když je tam hlasitá menšina s útočnými puškami a podporou vojáků z cizího (nepřátelského) státu. Sami chtěli to, čeho se teď dočkali. Ale aspoň i tam teď možná začne příklon spíš k demokratické Ukrajině, než fašistickému Rusku.
Není to až tak dávno, co jsem se díval na pár věcí. Bydlím ve Zlínském kraji. A při porovnání cen za nájem u nás a v Německu jsem konstatoval, že Němci zaplatí asi o 1000kč/měsíc za stejně velký byt (ale mají asi tak 3x vyšší příjmy). Nedávno měli nejvyšší ceny energií (plyn, elektřina) z celé EU. Oproti ČR asi o polovinu vyšší (ale asi 3x vyšší příjem, takže po přepočtu na příjmy jsme měli cenu energií 2x vyšší než Němci). Včera porovnávali ceny stejného zboží (potraviny, drogerie). A v Německu měli zboží levnější (myslím, že to bylo skoro až o čtvrtinu - ale příjmy až 3x vyšší než my). Pokud by u nás byla minimální mzda vyšší, víc by se vybralo na daních a rozpočet by byl v přebytku. Možná i daně by mohly být nižší. A že by to naše ekonomika neutáhla? Já nevím. Podle statistik EU vzrostlo HDP na obyvatele dokonce na vyšší úroveň než v Itálii či Španělsku. Ale v těch státech je průměrný příjem cca. 2x vyšší než u nás. A pokud porovnám růst hrubé mzdy u nás, tak mi spíš připadá, že se zvýšily příjmy firem, než příjmy zaměstnanců. Takže si nemyslím, že by zvýšení minimální mzdy firmy neunesly. A mluvit o tom, že se bude muset propouštět při zvýšení mezd ve chvíli, kdy firmy tvrdí, že je rekordně nízká nezaměstnanost, mi připadá spíše jako vydírání, než platný argument.
Můj názor je jednoduchý. Pokud za mnou příjde někdo s žádostí o příspěvek (hotovostí, nebo bezhotovostně), prostě se zeptám na kontakt na ty "potřebné", nebo daruji i kontakt na firmu, kde mohou žádat o práci. Třeba kopání výkopů, nebo pomocník na stavbách. Pomůžete potřebným víc, než jim strkat zdarma peníze a pomůže to i těm firmám. Já osobně jsem víc než polovinu života dělal za míň, než si dobrovolníci vidělají tímto "žebráním". A pak jsem si udělal za 100tisíc na 3 roky maturitu (platil jsem si ji sám). Nemám povinnost někomu dávat něco zdarma. Mně osobně taky nikdo nikdy nic zadarmo nedal. A nejsem tak bohatý, abych podporoval někoho, kdo má vyšší příjmy, než já sám.
Myslím, že k tématu se hodí i zkušenost z jiné strany. Mladí "profi" řidiči kamionů. Kamioňáci jsou často hodně vyježdění borci se zkušenostmi. Ale. Vzpomínám si na debatu o předjíždění kamionů na dálnici a řidič kamionu říká: "a co máme dělat, když se před námi plouží naložený kolega pouhých 80km/h?". A na to mu odpověděl někdo z ministerstva dopravy: "Ale vy přece máte na dálnici maximální povolenou rychlost 80km/h!". VIZ. "Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h -1 ; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km.h -1 . Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h -1 . " . A pak ještě jedna zkušenost. Kdy se na mne mezi obcemi lepil kamion. Nemohl být dál, než 3 metry za mnou. Přes celé okno jsem měl jen přední masku (dokonce ani světlomety se do zadního okna nevešly). Asi po 3 kilometrech, co jsem se snažil odlepit od něj zrychlením nad 100km/h, tak jsem zpomalil zpět na 90. A on začal problikávat a troubit. Tak jsem prostě začal jednat racionálně. Do protivky pořád něco jezdilo. Na stranu nebylo kam uhnout. Tak jsem zpomalil na 60km/h, aby dopad nárazu byl menší, a nechal jsem ho vychutnat si jízdu. Dalších 8km - ať si to vychutná.
Dobrý den. Tak jenom pár poznámek. Asi kolem roku 2014 jsem v Rádiu Zlín slyšel jednu malou zprávičku. Podle ní měl statistický úřad vypustit informaci, že od 90. let se enormě zvýšily příjmy obyvatel ČR. Nicméně valné většině obyvatel se životní úroveň nezvýšila, ba naopak se velké části životní úroveň snížila (díky inflaci). Přibližně v té době jsem začal milovat statistiku. Ona totiž přesně podává obraz o dané situaci, ale jen její interpretací lidé dokážou zcela obrátit výsledek dané problematiky. Například. Podle ODS je minimální mzda přežitek, který nemá pražádný význam, protože ji pobírá jen méně než 4% zaměstnanců. Jenomže minimální mzda je jen číslo. Číslo, které říká, kolik minimálně musí zaměstnanec na plý úvazek dostat zaplaceno za odracování jednoho pracovního měsíce. Ale pokud dostane příplatky za noční směnu, nebo dostane třeba 10kč odměn za měsíc, už vlastně nespadá do kolonky minimální mzdy. A paradoxně nejvíce zaměstnanců ve vícesměnném provozu právě pobírá nízké mzdy. Nedávno jsem se díval na porovnání cen nájmů v Německu. A výsledek mne šokoval, když jsem za byt se stejnou rozlohou jako u nás na Moravě viděl ceny vyšší asi o 1000kč měsíčně než u nás. Ale příjmy mají 3x až 4x vyšší. A co ceny energií? Věděli jste, že ještě před pár lety byly nejvyšší ceny energií v celé EU právě v Německu? Asi o 50% vyšší než u nás. Ale paradoxně po přepočtu na příjmy máme energie dražší než Němci o 100%, neboli 2x dražší. A co cena potravin, která se ukazuje být stejná, jako u nás. Nemyslím tím obědy v restauracích, ale základní potraviny.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A co ta slavná produktivita práce? Prošel jsem již několik firem, abych si udělal představu, jak to u nás chodí. Hromada majitelů si založili firmu, aby sami nemuseli tolik pracovat, měli větší svobodu řídit si svůj čas a hlavně si abnormálně zvýšili své příjmy vůči možnosti být zaměstnancem. Jejich myšlenka častokrát nebyla prosperující a rozvýjející se firma, ale rychle zbohatnout a prsit se před ostatními, jaký jsem borec (takových jsem v životě poznal hodně - např. v jedné hospodě se tři podnikatelé předháněli, jak moc ponižují své zaměstnance). A tak se stává, že si kupují drahá auta a staví velké vily, ale jsou opatrní v nákupu moderních technologií do svých firem. Osobně jsem zažil, že mi majitel nechtěl koupit novou "šupléru", protože stála 2000 kč, ale sám si koupil nové BMW v ceně kolem milionu korun. Přitom to měřidlo bylo důležité pro fungování firmy. Naši podnikatelé berou zakázky v Německu, které samotní Němci nechtějí dělat, protože jsou moc finančně náročné vůči zisku z jejich výroby. A tak děláme drahé výrobky za nízkou cenu, zatímco Němco naopak ty levnější za vyšší cenu za hotový výrobek. Místo automatizace výroby u nás stále spíš sázíme na levnější investici do lidské práce za nízké mzdy. Osobně jsem ze zpráv vždy odvodil, že nízká produktivita práce souvisí s tím, že naši zaměstnanci méně dělají za stajnou mzdu, ale pak jsem zjistil, že naopak zaměstnanci na západě dělají daleko méně práce za vyšší mzdu. Jen prostě řada činností je automatizovaná a prodejci produkty neprodávají (oproti nám) za podhodnocenou cenu. Vyrábí tak výrobky daleko levněji.
1 odpověď