Jsou tři věci, které opravdu nesnáším. Vánoce, cestování a nakupování. A také, ukecané lidi. Ale ty Vánoce především.

Nechci se zabývat morálními kredity obou diskutujících. Problém je v tom, že

p. Konečná popisuje skutečný stav věcí okolo nás, zatím, co p. Farský hovoří o tom, jak , asi , by to mělo být. Pokud si někdo pamatuje Plzeň, v roce

1980, kdy se auta nemusela zamykat,(jistě, tehdy jich zdaleka nebylo tolik) a současný stav, řekne si, asi se někde stala chyba a za tu chybu někdo může. Komanči asi ne. To, na co poukazujeme v Německu, ve Francii máme najednou za svými dveřmi a říkáme si, PROĆ ?

"Kdopak to loupá, můj perníček ? To větříček, babičko, větříček."

To jsou paradoxy .Když Amíci prchali z Afganistánu, bylo "ticho po pěšině." No

a nyní se zdá, že budeme slavit další "vánoce".

Moje babička říkávala:"Kdo chce kam, pomožme mu tam." A nebo také:"Za blbost se platí." Obojí dokonale vystihuje současný stav Německa, kde i v bramborové nati lze

najít "liberální demokracii."

Pavouky, v kterékoliv části bytu plně respektuji, i když, občas, musím dost urputně

argumentovat s manželkou. Jsem stále udivován a nadšen dokonalostí hmyzu. a to, nejen pavouků. Mimo štěnic, pochopitelně.

Naše, pseudodemokratická společnost pomalu, ale jistě končí. Pokud si někdo dovolí bez obalu pojmenovat skutečný stav věcí, je okamžitě napadán. Chápu, ty

"lehkoživky", co nikdy nic pořádného nestvořili a tak mlátí pyskem, aby vykázali nějakou činnost. Obyčejný člověk, který se s podobnými individuy setkává denně, to vidí poněkud jinak.

To je náš BULVÁR na tom opravdu tak špatně, že se musí zabývat

"takovým něčím?"

Ach, Bože, ten Zdechovský je kardinální vůl. Oni se snad klonují, v té, jejich partaji.

Při čekání na manželku, v Kauflandu, jsem pozoroval sekuriťáka, mimořádně

obézního Roma, jak důsledně sbíral veškeré účtenky, které zákaznící, po kontrole

ledabyle odhodili, případně nechali v nákupním košíku. Dokonce předával celou

kupu těch paragonů nějakému mládenci, který si pro ně, očividně přišel. Byl jsem

nadšen jeho smyslem pro pořádek. No a ono je všechno jinak.

Za normálních okolností, v normální společnosti by toto "něco" hrabalo listí

na zahradě v Bohnicích. Jenže už dlouho nežijeme v normálních časech.

Kryl byl v prvé řadě vizionář a věděl, jak ta naše slavná "pseudodemokracie" jednou skončí. Předpověděl to lépe, než Nosterdamus.

V nedávné minulosti byli lidé, vykazující nějakou duševní poruchu, izolováni

od většinové společnosti. Bylo to v zájmu jich samotných a pochopitelně, v zájmu těch,

co žádnou duševní poruchou netrpěli.

Doba se změnila, duševní poruchy se stávají normou, pro vykonávání nějaké, významné

politické funkce. Nezoufejme. Až celá naše společnost bude jeden, velký blázinec, jen ti nejlepší z nás, budou vykonávat funkci premiéra. My dnes, už v předstihu víme, kdo to

znovu bude. Jeho artikulace a gesta jsou dokonalá..Také záliba ve fialové barvě

je naprosto specifická. Máme se na co těšit.

Jen pískejte, chlapci a děvčata. Opět jste ANO přidali nějaké ty hlasy. Máte to

marný, marný, marný.

Dnes je 17. listopad a ne Silvestr. Premiér si patrně popletl datum.

Jedna naše, velmi blízká příbuzná, pracuje jako asistenka u jednoho problémového žáka v jedné, moravskoslezské škole. Tato škola, na základě už nevím čeho, začala pokusně vařit dva týdny podle nových směrnic. Dopadlo to tak, že děti, rovnou, od výdajového okénka nosily obědy do odpadkového kontejneru. Následně si kupovaly "hambáče" , sladkosti jiné pochutiny. Podobná jídla označovaly jako "BLÉ".Tak to bude asi všude. Opět jeden, naprosto idiotský experiment, zachrańující lidstvo a planetu.

Pokaždé, po přečtení podobné informace mě napadá, co se bude, za takových

600 let, nacházet na místě nynější Prahy ? Myslím, že pouhé "gigabajty". Nic

jiného nezbude.

Lidé blbli odjakživa. Nyní, jak se zdá, lidské blbství dosahuje vrcholu.

Horší, než to "Panoptikum města brněnského a opavského" už to být nemůže.

Ostatně, kdo ví, co bude za rok.

Pokud se ráno, po probuzení, neptám manželky :"Osobo, která vy jste?" je

všechno v pořádku. To, že půl hodiny hledám brýle, které mám na nose

už je takový, rodinný folklor.