V nedávné minulosti byli lidé, vykazující nějakou duševní poruchu, izolováni
od většinové společnosti. Bylo to v zájmu jich samotných a pochopitelně, v zájmu těch,
co žádnou duševní poruchou netrpěli.
Doba se změnila, duševní poruchy se stávají normou, pro vykonávání nějaké, významné
politické funkce. Nezoufejme. Až celá naše společnost bude jeden, velký blázinec, jen ti nejlepší z nás, budou vykonávat funkci premiéra. My dnes, už v předstihu víme, kdo to
znovu bude. Jeho artikulace a gesta jsou dokonalá..Také záliba ve fialové barvě
je naprosto specifická. Máme se na co těšit.
Jedna naše, velmi blízká příbuzná, pracuje jako asistenka u jednoho problémového žáka v jedné, moravskoslezské škole. Tato škola, na základě už nevím čeho, začala pokusně vařit dva týdny podle nových směrnic. Dopadlo to tak, že děti, rovnou, od výdajového okénka nosily obědy do odpadkového kontejneru. Následně si kupovaly "hambáče" , sladkosti jiné pochutiny. Podobná jídla označovaly jako "BLÉ".Tak to bude asi všude. Opět jeden, naprosto idiotský experiment, zachrańující lidstvo a planetu.
Já to vidím naprosto naopak. Reportérka se pokusila jednomu, z dokonale demestikovaných příslušníků etnické minority, rozbít mikrofonem láhev borovičky.
Takovýto čin se odedávna, v této sociální skupině považuje za svatokrádež, odčinitelnou pouze krví útočníka. Tak se také stalo.
Je pouze naší chybou, že náš civilizační okruh nechce pochopit takové elementární
skutečnosti.
Dokonce i česká Romea vyjádřila hluboké znepokojení, nad takto brutálním činem
reportérky.
Proboha, lidi, vzpamatujte se. 2/3 normálních lidí, na Západě, nějaká Ukrajina vůbec nezajímá. To jen my máme neustále pocit, že to, co se tam děje je středobodem vesmíru. Pokud měli nabídku, tak jí prostě využili. Děti si užily a budou mít hezké vzpomínky. To, že na českém Seznamu tato informace
vzbudila takové pohoršení, je ani v nejmenším nebude zajímat. Pokud vím, tak
ani v jazyce anglickém a německém není obdoba českého "dezolát." Hlavně
klid a nezapomenout na změnu času.
Nevím proč, ale stále mě napadá námět na krátký, propagační film. V pekle, v oddělení pro VIP hříšníky sedí v kotli Dolfík a nechá si dělat úpravu patky. Tím
ohněm pekelným se mu pokaždé malinko zdeformuje. Holič je někam odvolán a Dolfík se dostane k jeho mobilu, který tam, volně položený ponechal. Jen tak, namátkou, sjede poslední zprávy z Němec a dostane záchvat smíchu. Úplně se zalyká. Přiběhne holič, neví o co jde. Podívá se do mobilu, zavolá Luciferovi.
Ten se také, jen tak, potutelně usměje a říká. "Dolfi, jsi volný. Opět přišel tvůj čas."
Dolfík naopak zbledne, pokud to v té výhni pekelné jde postřehnout a říká:"Šéfe,
ani náhodou. Proti tomu, co se bude dít, tam, nahoře je peklo úplná pohoda. A přitopte, když máte ten levný, břidlicový plyn."
V roce 1979 jsem zaparkoval na takovém malém parkovišti za kostelem u Velehradu. Parkovací lístek mě podával osobně "Funes". Byl to jeho dokonalý dvojník. Pět korun parkovného jsem platil v korunách. On podíval, tím typickým pohledem a zaskřehotal :"Příště mě to můžete dát v pětihaléřích. To budu štěstím bez sebe."
Od známých jsem se dozvěděl, že své podoby dokonale využívá. Za jeho, "sem se mi dívejte" se nechal v okolních restauracích hostit. Škoda, že se nepotkal s p.
Filipovským.
1
Sledujících
12
Sleduje
1
Sledujících
12
Sleduje
Za normálních okolností, v normální společnosti by toto "něco" hrabalo listí
na zahradě v Bohnicích. Jenže už dlouho nežijeme v normálních časech.