Veďte prosím slušnou a věcnou diskusi, ke které jste se zavázal vstupem na toto fórum.
V roce 1974 připadalo 2.4 dítěte na jednu ženu (zdroj Odkaz 1 ), jednotlivé rodiny jsou z hlediska celé populace zcela nezajímavé.
Většina lidí měla děti, protože dosáhli věku, kdy se děti pořizují - koukněte se na demografickou křivku - nárůst počtu dětí po 2. svět válce (odložena plodnost z důvodu války) je tam jasně patrný a právě tyto poválečné děti rodily v 70. letech - když jim bylo 20-30 let.
Nejste tu žádný arbitr abyste napomínala někoho ke slušné nebo věcné diskuzi, to zaprvé. Za druhé, nijak neslušně ani nevěcně nediskutuji.
No a co se týče té vaší teze, ve srovnání se západem, kde se rodilo naopak minimum dětí to bylo celkově jedinečné. Faktor toho, že po 2. SV byl též silný ročník v tom hrál také svou roli, ale nebýt role státu samotného a jeho podpory by počty narozených byly podstatně nižší a to právě z důvodu perspektivy roidny, kdy pokud by nebyly v tomto směru podporovány snazším ziskem bydlení a novomanželských půjček, mnoho z nich by rodičovství odložilo, případně by měli nižší počty dětí.
V té době chodil do školky můj syn, to už byly vychovatelky kvalifikované síly a učily se psychologii dítěte. V těch 50. a 60. letech to dělal víceméně kdokoli a podle toho to vypadalo.
Ale kdepak...i v těch letech museli mít jistou kvalifikaci. Tu práci nikdy, ani za císaře pána, nemohl dělat jen tak někdo.
To nebyl příklad, ale ukázka. Z reálu. To děvče tam rozhodně nebylo samotné, těch šafránů tam bylo spíše jak plevele. Stejně jako tady v komentářích. To, že něco neznáte, neznamená, že to není.
Já hlavně znám příběh oné dámy, která byla předlohou hlavní postavy a je naprosto nesporné, že takových jako ona pocházejících z neutěšeného prostředí tu byly jednotky procent. Takže ať už příklad nebo ukázka, je to příběh jednotlivce, který byl extrémní i na tehdejší dobu.
Statistiky a analýzy čtu. Mám to rád, ale ta neovlivňuje většinou můj život. Inflace tu byla, už není. Ano, 2-3 roky to nebyl žádný med dle statistik. Což tak v krizi bývá no. Důvodů je mraky.Individuálně, to je už jiný příběh. A za posledních 30let se nám zvýšila životní úroveň takovým způsobem, že o tom mnozi ani nesnili.
No zvyšující daňová zátěž, s čím to porovnáváte? Třeba oproti době se superhrubou mzdou mi naopak daňová zátěž klesla. Jídlo zdražilo no. Už šlo dolů, ale celkově je výš, než třeba v roce 2019. To tak ale bývá a kor když tu lidé kupují vše a furt. Lidi třeba pláčou, že je drahé máslo, ale bez něj asi žít neumí. Já ano a jsem v pohodě
Prostě někdo hledá důvody a někdo způsoby. Já třeba na krizi hodně zbohatnul a ještě víc se naučil a jen z toho těžím. Většina lidí jen pláče a nadává a nic nemění.
No, třeba je to tím, že vy jste z těch, kteří nic neřeší, nemají žádné sny, cíle ani zásady. Máte jen ambice a je jedno jak jich dosáhnete. Vám je, bylo a bude dobře za každého režimu a situace, protože si vždy najdete to své nebo nebudete litovat ztrát, protože je to pro vás nedůležité. Holt každý jsme nějaký.
Ne - byly to silné poválečné ročníky a perspektiva nula. Navíc už tehdy většina měla jen dvě děti na rozdíl od generace před nimi (já jsem ze dvou dětí, moje maminka za 6 a její maminka ze 14 přeživších 😉).
Melete nesmysly 😄 Já jsem ze tří dětí a to jsem až z 80. let. Většina lidí měla děti z důvodu právě rodinné politiky státu. Měla byste si o tom něco přečíst. A že by byly bez perspektivy? To už je vůbec holý nesmysl....
Upřímně, kdyby se mi tu nežilo dobře ekonomicky, lidský atd... Tak tu prostě nežiji. Nedávalo by to žádný smysl
No nevšiml jsem si, že by tu někdy někdo masivně šetřil. Jak v politice, tak v běžné populaci
A ano, je mi celkem jedno, kdo tam sedí. Dokud to nebude někdo ala komunisti, tak jsem klidný, protože furt bude záležet na tom, co umím a dělám já a ne co dělají/nedělají ti nahoře. Samozřejmě jsou lepší vlády a horší, ale na můj osobní život to má zanedbatelný vliv. Řekl bych tak do 5%
Upřímně, už jsem žil i v zahraničí...ale vždycky jsem se vrátil domů. I s vědomím toho, že tu budu muset být skromější než tam. Ale znám tu prostředí, lidi, jejich mentalitu, humor a hlavně tu zemi, krásnou, kde jsem doma. Tenhle pocit nikde jinde prostě nezažijete a potvrdí vám to mnozí, kteří také zkoušeli své štěstí za hranicemi a i přesto, že se jim tam vedlo dobře, vrátili se po čase domů. To není jen o ekonomice.
Nevšiml? Tak asi málo čtete statistiky a analýzy. Za poslední 3 roky tu značně zchudla a v podstatě mizí střední třída, nůžky se otvírají stále více a náklady stoupají oproti většině států EU až neúměrně a ani většina odborníků vlastně neví proč. Lidé šetří, protože mají strach a neví co přijde. Zkuste si to více prostudovat. Možná se vám podaří vystrčit hlavu ze své bubliny. Šetření v politice? To se u nás nikdy neujalo...
No, tak to jste asi šťastný člověk, kterému nevadí zvyšující se daňová zátěž, inflace, rostoucí ceny atd....takových moc není.
Komu se nechce uvěřit, zajděte si na Amerikánku od Viktora Tauše. Je tam vše včetně té zrůdné vychovatelky. Skvěle ji zahrála Klára Melíšková. No a nejmladší Amerikánka - Klára Kitto - si zaslouží Lva za nej ženský výkon. Obdivuji všechny děti, že to natáčení zvládly.
Ta osoba, o které je ten film zažila ale extrémní rodinné podmínky. To byl individuální případ, kterých tu bylo jako šafránu. To není úplně dobrý příklad.
Dnes si na takové megery co nás tehdy šikanovaly lze stěžovat, to tenkrát nešlo. Ano, jsou hodné, a jsou zlé, co by ani toto povolání neměly vykonávat, když jim děti vadí.
Ale jo, taky to šlo...ovšem tehdy bylo otázkou, jestli bude stížnost vůbec vyřízena. Dnes to stačí řádně rozmáznout v médiích, třebaže i jen v lokálních 😉
My jsme na zbrusu novém sídlišti měli všechno nové i ve školce včetně paní učitelek, ale některý věci daný tou dobou byly prostě špatný.
Vtipný ale je, že soudruzi stihli z plánovaných 4 školech postavit jen jednu, takže nás dětí bylo jako máku. Pro introverta docela zocelující zážitek.
No vidíte...a dnes se školky pro jistotu nestaví skoro vůbec 😉 😄
Jsem bývalá učitelka MŠ,nyní 2 roky v důchodu.Tuto práci jsem vykonávala 43 let a začínala jsem v roce 1979 pracovat.Myslím, že v tehdejší době,ale i současné,záleží na osobnosti učitelky,o její lásce k dětem,empatii, otevřené náruči, naslouchání dítěti.Tím chci říci, že je jedno,zda se píše rok 1975,nebo 2024.Vždycky se našla,nebo najde bohužel paní učitelka, která nezvládá své nálady a emoce a přenáší je na děti.
Přesně o tom to je a nezáleží na tom kdy se to odehrává...
Do školky jsem chodil až v 80. letech. A upřímně řečeno, nic z popsaného si nepamatuji. Na mnohé "soužky učitelky" vzpomínám velmi rád. Byly starostlivé a vždy se snažili pomoci jak to bylo možné. Jediná skvrnka bylo takové to kádrování na ty hodné a zlobivé děti, kdy ty hodnější měli možnost si hrát s nejlepšími hračkami. My ostatní jsme si hráli s tím co zbylo. Ani na nějakou politickou masírku pro děti si nevzpomínám, ale možná to je tím, že už byly 80. léta a už se to tehdy tolik neřešilo.
Vzpomínky popsané v článku jsou individuální a řekl bych, že je to jeden možná trochu extrémnější případ vesnické školky, kterých ale nebylo mnoho. I dle diskuze a ankety lze soudit, že většina měla buď neutrální vzpomínky nebo naopak pozitivní. Takže, článek beru jako určitou autobiografii autorky, ale rozhodně ne jako obecný status tehdejších školek.
Na závěr by se dalo říct, že po revoluci s úbytkem porodnosti i financí se valná většina školek zrušila a dnes se pláče, že je přeplněno a dostat dítě do školky dříve než ve 4 letech bývá neřešitelný problém. To se vám zdá lepší?
Jestli se máme o tolik hůře, tak proč tu lidé zůstávají? To nedává smysl
A pokud se máme tak špatně, tak o to víc potřebuji lidé dělat věci v článku popsané.
Víte, ono zůstat není jen o tom, zda se vám tu žije nebo nežije dobře ekonomicky 😉 Jenže vy očividně vztah ke své zemi nemáte, vám je fuk kde bydlíte, že? 😉
Aha, takže je vlastně v pořádku, že to každé 4 roky nějaká ta vláda vorá a my se díky tomu propadáme stále hlouběji. Naším úkolem je celé generace jen šetřit a utahovat si opasky, ano? No, jedna z budoucích generací si ho utáhne maximálně kolem zátylku 😉
14
Sledujících
3
Sleduje
14
Sledujících
3
Sleduje
Stačí si položit otázku..jak dlouho byste těch 300 tisíc šetřili? Takhle jste je dostali pohodlně hned. Jistě že to na bydlení nestačí, ale o to přeci nešlo. Sama dotyčná matka řekla, že je to do startu pokud jsem to dobře pochopil. Ke zbytku se musíte dopracovat, ale když je vám i takový start málo...ano. je to nevděk.