Tenhle článek mě opravdu pobavil, protože to vnímám přesně opačně. V práci člověk musel fyzicky být 8 hodin, takže ho nic nenutilo spěchat, ba naopak. Věčná kafíčka a cigára, já nekuřák co nepije ani kafe jsem aspoň pěstoval chilli papričky. Ale doma se můžu soustředit na úkol, a zvládnout ho násobně rychleji než v práci, protože 1) mám motivaci to mít rychle a 2) nikdo mě nezdržuje.

Po Covidu se do práce nejvíc těšily práce ty existence, které třetinu pracovní doby prokrafou, a třetinu si pak stěžují, kolik mají práce a jak nestíhají...