Skoro bych s Vámi i souhlasil, ale zrovna u intersexuality nejde o newspeak, ta byla popsána už v Antice (ačkoliv anglické "intersexuality" určitě nepoužívali). Souhlasím s tím, že je to anomálie - myslím, že si nikdo netroufne tvrdit opak. Je to prokazatelně marginálně se vyskytující stav. Nepletl bych ale tento pojem s transgender osobami, na které narážíte. Ačkoliv jsem sám z toho milionu různých nových "gender" taky dost zmatený a nelíbí se mi, jak se jim často ustupuje v takových situacích jen kvůli politické korektnosti. Jedná se ale o zcela odlišné případy. Mimochodem, operativní a hormonální změna pohlaví není tak banální operací, aby ušla i tomu třeba nejvíce nedbalému sportovnímu či olympijskému výboru.

Ano, pojištění zodpovědnosti je určeno pro vámi jmenované případy - jedná se o nehody, jimž nebylo dost dobře možno předejít, resp. nešly předvídat. Chov smrtelně jedovatého hada je ale vědomý hazard a riziko (jemuž lze jednoduše předejít tím, že takové zvíře doma člověk chovat nebude), za které by chovatel měl platit celou lékařskou péči v plném rozsahu.

No, na Médium si může psát kdo chce co chce, takže přejdu to, že je to příběh jako z laciného časopisu pro ženy na mateřské. Ale probůh, přečtěte si to alespoň po sobě před publikací. Máte tam chyb a překlepů, že by to zasloužilo úplně přepsat.

S pozdravem

JK

Pevně věřím, že to zvládnu, ale díky za upozornění 🙂 .

Děkuji za tip, mrknu se 🙂.

A ty faktické chyby, nepřesnosti a nadměrná zjednodušení, prosím 🙂 ?

Článek je záměrně zjednodušen pro čtenáře Seznam Médium, kdyby byl psán do odborného periodika s impakt faktorem, nepřečetlo by jej 82 000 lidí (údaj aktuální k této hodině). Doporučuji namísto obecných tvrzení, abyste jmenoval konkrétní faktické chyby, neboť s Vaším tvrzením nesouhlasím a naopak si zakládám na tom, že píšu pouze o problematice, v níž mám alespoň nějakou erudici, vědomosti a zkušenosti.

Jak zmiňuji níže: Nevyvracím ani nepotvrzuju Vaše tvrzení, ale článek se věnuje neuropsychiatrickému onemocnění, ne politice. Nespokojené stanovisko doporučuji vyjádřit tam, kde padne na úrodnou půdu, tj. oslovit patřičného politika, jeho hnutí či stranu, případně zorganizovat demonstraci. Neplnění předvolebních slibů je spíš pravidlem, než výjimkou, a určitě nesouvisí s demencí ani Vaší, ani vládní 😉.

Nevyvracím ani nepotvrzuju Vaše tvrzení, ale článek se věnuje neuropsychiatrickému onemocnění, ne politice. Souvislost s politikou a výsledky politiků lze najít mezi prakticky u jakéhokoliv tématu.

Souhlasím s tím, že současnost klade na lidi vysoké nároky a leckdo by Vámi popsané příznaky mohl vykazovat bez dalších známek demence. Ale standardem bych to nenazýval, byť je duševní zdraví populace (nejen) u nás daleko od ideálního stavu.

Pokud mi paměť slouží, jako opiáty se označují alkaloidy obsažené v máku setém (papaver somniferum) - typicky kodein a morfin. Jako opioidy jsou pak označováni agonisté na opioidních receptorech. Logicky by se dalo říct, že i opiáty jsou opioidy, protože působí na opioidních receptorech, takže "opioid" je v tomto ohledu nejspíš slovo nadřazené. Ale myslím, že dnes už se používají spíše termíny jako "opioidní analgetika" apod., nebo ne? V praxi s nimi přicházíte do styku určitě častěji než já 🙂.

Coby adiktolog nesouhlasím, článek mi přijde tendenční a je chabě ozdrojovaný. Je ovšem pravda, že technologie stejně jako psychotropní látky způsobují vyplavení dopaminu v oblastech zodpovědných za závislostní chování (nucleus accumbens a jeho projekce do prefrontálního kortexu a další). Tím však podobnost s drogami končí.

Děkuji 🙂.

Článek obsahuje závažné nedostatky, nicméně texty na této platformě jsou psány bez nároku na honorář. Kratom rozhodně není výrazněji rizikovou drogou. Dovoluji si to tvrdit, neboť jsem adiktolog. Autorce článku doporučuji nepoužívat jako zdroje informací symptomy a už vůbec ne vyjádření příslušníků PČR, neboť ti jsou profíci na kriminalitu, ale nemají erudici v oblasti omamných a psychotropních látek, aby se k tomu mohli kvalifikovaně vyjadřovat (což stejně dělají).

Dovolím si tvrdit, že můj článek na Médiu je o něco blíže pravdě:

Odkaz 1  

Děkuji 🙂.Tak jestli jste načerpal nějaký nový poznatek, tak je to dobře za jakýchkoliv okolností . Jinak psát budu, dokud mě to nepřestane bavit🙂. Většinou se pomocí článků zde na Médiu rozepisuju a jakmile článek dokončím, jsem už v psacím módu a jdu pokračovat ve svých rozepsaných povídkách 🙂. Dalo by se vlastně říct, že Seznam Médium sprostě využívám 😄.

Děkuji za tip, pane Berko. O Sacksovi a jeho práci jsem slyšel, ale je čas zvážit zakoupení nebo vypůjčení některých jeho prací 🙂.

S pozdravem

JK

Nic se neděje, rádo se stalo 🙂.

Disociativní fuga je psychická porucha (a skutečně se v překladu jedná o "útěk", neboť je to jakýsi útěk od reality). Je to stav, kdy se dotyčný distancuje od svého běžného života, přijme jinou identitu a jako by začal nový život. Ten stav může trvat různě dlouho, ale zpravidla netrvá věčně, takže poté, co tento stav (fuga) skončí, se dotyčný může vrátit do svého "původního života" (zpravidla s jistými obtížemi). Na období, kdy fuga trvala, si prakticky vůbec nevzpomíná.

Psychiatři by mě za toto zjednodušené a nutně trochu nepřesné vysvětlení nejspíš ukřižovali, ale doufám, že je to pro Vás takto srozumitelné 🙂.

Aha, pardon, a díky za podnět - to jsem měl napsat srozumitelněji. Znamená to, že na období, kdy u nich nastala fuga si nevzpomínají (jinak řečeno mají úplné "okno") 🙂.

To byste musel mít asi velkou kliku 🙂.