A já, naiva, jsem si myslel, že 2. SV začala v roce 1939. No asi jsem chodil do jiné školy, ale co, to bylo skoro před 60 lety. To by asi ten jiný dějepis. Nebo, jinak, s tou inteligencí dcery to asi až zase tak horké nebude, zvlášť, jestli počítá jako matka.

A kdy nastane čas odpustit i dalším. Když jemu, proč ne ostatním, kteří se tak hluboko jako on, nezaprodali. A kdo to bude posuzovat, zase nějaký pravdomil, podle ksichtu?

Jenom čekej! Tak se chová jen nezvaný host a zpovykané dítě, které si myslí, že si vynutí všechno, co chce.

Pane Bože, chraň nás od všeho zlého, a od Fialovy party zvlášť. Amen.

Tak, tak je to správné, tak to má být. Nerudová nemá argumenty, nebo se jí nechce, tak před sebe postaví synáčka, a aby se mu, chudákovi, nic nestalo, stojí mu zády tatík, který dbá na to, aby mladý fundovaně reagoval na všechno a na všechny kolem sebe. No, třeba mu taky vyšlápnou cestu na vrchol.

No, nevím jak kdo, ale mě v lékárně zajímá jen výdej léků. Nechodím si tam popovídat, ani se kamarádit. Kdyby se léky vydávaly v trafice, chodil bych do trafiky. Kdyby léky vydával lékař, ani bych tu lékárnu nepotřeboval.

To je dílo! A o čem to vlastně bylo?

...nebudu..., ...nechci... Jaký je rozdíl mezi fámou a skutečností? Tři dny.

Hrdina nehrdina, vyjednavač nevyjednavač, o tom kdo, a jak dlouho bude v detenci, naštěstí, nezáleží na jeho přání, ani na jeho rozhodnutí. To patří jiným. Rozumbradům by možná mohlo stát za to, aby se s detencí podrobněji seznámili a pak teprve mudrovali.

On s nimi nevládl, byl "jen" v senátu, ale hodovat s nimi u jednoho stolu mu nevadilo. Koho zase práskne, aby bylo po jeho?

To je blábol. Bez rozumových schopností nebude ani charakter. Je potřeba zohledňovat obě hlediska. Stejně tak je naprostá hovadina to házet jen na školu. Dítě, které do školy přijde v 6 letech už základy charakteru má. Dala mu ho rodina. V tom prohlášení, předpokládám, že se v článku mluví o odbornících, kteří k tomu mají předpoklady a ne o odbornících, kteří jenom papouškují nějaká dogmata, která mají třeba od neziskovek a chtějí tím stvrdit oprávněnost své, pohodlné, ne zrovna levné, existence. Naprosto zde chabí stejné úderné prohlášení, jak budou tito odborníci působit na rodiče těch dětí, u kterých má být ten charakter budován. Řadě rodičů je to naprosto fuk. Dají dítě do školy a zajímají se o něj, jenom když nastane průšvih. Taky by mě zajímalo, kdy tito odborníci naposledy zvedli hlavy od počítače a vytáhli paty z kanceláře a šli se podívat jak se "buduje" někde v terénu, třeba ve vyloučených lokalitách, v okrajových územích správních celků atd. Zatím jenom pořád slyším, co škola musí, jako kdyby nebyl nikdo jiný, kdo by s ní měl na tom spolupracovat. A vůbec nejlepší by bylo, kdyby se zmohli a šli tak na rok na dva ukázat jak se to tedy má správně dělat!

No jen by mě zajímalo, v jakém pracovně právním, nebo jiném (voleném, nebo jmenovaném), ke státu paní je. Jak to vypadá, tak ty peníze má dostat za to, že má funkci manželka.

No když to říká Kroupa! Jenom aby to nedopadlo jako s Řičářem a nebožtíkem Péťou. Taky s Klímou odhalili obr podvod a nakonec se ukázalo, že ten jejich svědek je vlastně zločinec. Jourová za to taky byla ve vazbě a nakonec jí stát platil odškodné. Když Kroupa řekne, že je poledne, bylo by potřeba se podívat ven a na hodinky.

Mo, to je záběr jako hrom. To by se mělo tesat do kamene!

Kdyby zmizel teď, tak už je dávno pozdě.

Pořád lepší než ten tobogán c otam teď je

Amíci ukusili vlastní medicínu.

Ten článek je jedna blbost vedle druhé. To si snad autor myslí, že dnes je to jinak. Ano jsou jiné paragrafy, ale zlodějina je stejná, jenom se krade "jinak". Jenom hlupák si může myslet, že zločin vymizí se změnou režimu a pádem komunizmu. Autor zase někde něco vyštrachal, něco k tomu přidal a ejhle, ono se to vyklubalo.

No, pěkné, ale pro normálního člověka, který uklízí pravidelně, je to k ničemu, ten to nepotřebuje.

Příkladná ukázka manažerských schopností předsedy vlády. Kdyby to bylo ve firmě, tak by Bartoš po druhém, slíbeném, a nezdařeném, pokusu letěl na hodinu. Ale náš pan předseda je přece dobrák a vyspělý manažer, který ví, že každý nezdar se přece po x-tém pokusu přece jednou musí podařit. Alespoň podle statistky, např. na 150 nezdarů připadá jeden zdar.